NahoruPřevzetí základové spáry
Požadavky na geometrický tvar, povolené odchylky, úpravy a způsoby
měření jsou podrobně popsány v čl. 152 a násl. ČSN 73 3050, platné do 1.
3. 2010 . Základová spára musí mít i kvalitu, kterou předpokládá projekt,
zejména musí přenést namáhání vyvozované stavebními konstrukcemi a též přispět
k ochraně díla před negativním působením podloží (např. zamezení vzlínání vody
apod.). Prvním krokem k tomu je posouzení, zda odkrytá základová spára odpovídá
předpokladům projektu (od mechanických vlastností horniny po širší souvislosti
území). To znamená: účast projektanta (statika) a zápis do stavebního deníku o převzetí základové spáry. Jedná se o jeden ze závažných úkonů, který
rozhoduje nejen o vynaložených nákladech, ale někdy i o samotné existenci
budovaného díla. To také zdůrazňuje vyhláška č. 502/2006 Sb., v § 18: Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje
části stavby, které budou zakryty, popřípadě trvale nepřístupné, jejichž vadné
provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby. V případě
důležitějších konstrukcí nelze zůstat u pouhého konstatování, ale je třeba
doložit výsledky zkoušek, laboratorních zjištění, popis sond a opatření, která
jsme případně učinili k dosažení projektovaného stavu. Stejné povinnosti má i
technický dozor investora.
NahoruVlastnosti základové spáry
Především zjišťujeme tyto vlastnosti základové spáry:
-
únosnost v porovnání s projektem posuzuje statik
projektant s geologem,
-
stejnorodost ověřujeme během provádění a zjištěné
anomálie ošetřujeme, dutiny a trhliny ve skalnatém podloží vyčistíme od
naplavenin a vyplníme hubeným betonem, osamělá hnízda naplavenin odstraníme a
nahradíme vhodnou zeminou tak, aby rozdíly v únosnosti byly do nejmenší,
-
nezámrzná hloubka z pohledu rozestavěné stavby –
definitivní stav řeší projektant objektu,
-
rovinnost, suchost, ochrana proti vlivům povětrnosti –
základová spára je obvykle vodorovná (šikmá se vyskytuje pouze v extrémních
případech), a proto i v tomto případě klademe důraz na funkční odvodnění.
Staráme se vhodným pracovním postupem popřípadě různými opatřeními o to, aby
základová spára nebyla promrzlá, rozmáčená nebo mechanicky poškozená. Pokud
dopředu neuvažujeme s konsolidační štěrkopískovou vrstvou, ponecháváme při
strojním těžení vrstvu 200–300 mm k ručnímu dotěžení krátce před betonáží. V
nepříznivých povětrnostních podmínkách používáme k zakrytí izolační rohože a
plachty.
NahoruZlepšování základové půdy zhutováním
S úpravou základové spáry souvisí otázka zlepšování základové půdy.
Nejčastěji se děje zhutňováním. U písčitých zemin jsou v podstatě účinné
chvění, vibrace, rázy (např. dopady ocelových desek z výšky), otřesy (např. od
pásových vozidel, způsobené beraněním). Nakypřené písky lze zhutnit do značné
hloubky vibroflotací. U jílovitých zemin je pro zhutňování používáno tlaku.
Méně tradiční a spíše teoretické možnosti představuje metoda…
