dnes je 21.11.2024
Input:

Hromadné garáže - konstrukční řešení

11.10.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.5.3
Hromadné garáže – konstrukční řešení

Ing. Bohumír Číhal

Obecné požadavky předpisů na hromadné garáže uvádíme v předchozích kapitolách. Zde se zaměříme především na jejich konstrukční provedení, které se navrhuje podle

  • typu provozu

    • pohyb vozidel vlastní silou (samoobslužné nebo s obsluhou);

    • mechanická doprava vozidel (automatické parkovací systémy);

  • stavebního řešení

    • jednopodlažní;

    • vícepodlažní;

  • vztahu k terénu

    • nadzemní;

    • podzemní;

    • kombinované.

Výkonnost garáží

Výkonnost garáží je limitována odbavováním vozidel, tj. provozní kapacitou vjezdu/výjezdu. Podle ručního nebo automatizovaného způsobu odbavování je maximální průjezd vozidel 200 až 400 za hodinu. Provoz se navrhuje na denní (týdenní) provozní špičku. Na každých 1 000 vozidel v garáži musí být alespoň jedna jednopruhová rampa pro každý směr jízdy.

Garážové parkovací stání

Rozměry

Současně platná norma ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže: 2011 uvádí rozměry garážových stání pro skupinu vozidel 1. Pro skupiny vozidel 2 a 3 lze postupovat obdobně jako pro skupinu 1 s tím, že použijeme předpokládané skutečné rozměry vozidel a normové odstupy a vlečné křivky. U garáže určené pro skupinu vozidel 1a je možné i v části navrhnout parkování provozidla skupiny1b.

Prostorové uspořádání je odvozeno z normy ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel: 2011, která uvádí rozměry parkovacích stání a šířky komunikací znázorněné na následujícím obrázku.

Legenda k obrázku:

a – základní šířka parkovacího stání

b – základní délka parkovacího stání

b 2 – délka krajního parkovacího stání, před/za parkovacím stáním je pevná překážka

c – šířka jízdního pásu

d – odstup parkovacího stání od pevné překážky

a+d – skutečná šířka parkovacího stání v případě, že v úrovni předních dveří je pevná překážka (stěna, sloup apod.)¨

BO – bezpečnostní odstup vozidla od sloupu

Obr. č. 1: Základní rozměry prostorového uspořádání

Navrhují se především stání s kolmým řazením vozidel, u šikmých nejsou vhodné úhly menší 45° (nevyužité plochy). Řazení ve dvou a více řadách za sebou lze využít jen v garážích s obsluhou.

Šikmé parkovací stání

Přepracovaná ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel řeší problematiku v některých případech odlišně od ČSN 73 6058 . Jedním z nich je šikmé parkování. Záleží na úhlu stání, ale také na jeho šířce (při větší šířce stání se může zúžit komunikace). Při umožnění přesahu nad zeleň nebo jinou volnou plochu (není to případ základní šířky chodníku) a při výšce obrubníku max. 100 mm je možno odečíst z délky stání 0,50 m.

     
Druh stání Základní šířka stání
(m)		 Délka stání
(m)		 Rozšíření krajního stání
(m)		 Šířka komunikace, jízda vpřed
(m)		 Šířka komunikace, couvání
(m)
kolmé stání 2,50 5,00 0,25 6,00 4,75
šikmé stání 75° 2,60 5,30 0,25 5,00
šikmé stání 60° 2,90 5,20 0,25 3,50
šikmé stání 45° 3,55 4,80 0,25 0,00

Tab. č. 1: Rozměry parkovacích stání pro osobní vozidla a šířka přilehlého jízdního pásu

Skupina vozidel Způsob parkování Základní šířka stání Odstup od pevné překážky Délka stání Délka krajního stání Délka krajního stání Šířka jízdního pruhu
a (m) d (m) b (m) b1 (m) b2 (m) c (m)
osobní jízda vpřed 2,00
2,00		 0,40
0,40		 6,75 5,25 7,75 3,25
couvání 5,75 – 6,75 3,75
lehká užitková jízda vpřed 2,25
2,25		 0,40
0,40		 8,25 6,50 9,00 3,50
couvání 7,50 – 8,00 3,75

Tab. č. 2: Rozměry parkovacích stání při podélném řazení a šířka přilehlého jízdního pruhu

Rampy

K vertikální dopravě vozidel vlastní silou mohou sloužit různé typy ramp. Jejich řešení ovlivňuje podstatně provozní a dispoziční uspořádání objektu, jeho bezpečnost a uživatelskou přívětivost. Svou roli zde mají dispoziční možnosti a urbanistické požadavky stavebního pozemku i ekonomické rozvahy.

Povrch vstupních ramp se doporučuje provést s protismykovou úpravou, vhodné je zastřešení venkovních ramp. Kde není zastřešení a sklon ramp je větší než 5 %, je třeba zřídit zařízení pro ochranu vozovky před namrzáním.

Rampy mohou být navrženy jako jednopruhové nebo dvoupruhové s různou vzájemnou polohou ramen.

Obr. č. 2: Vzájemná poloha ramen a směru jízdy na ramenech umístěných nad sebou

Podle umístění ramp mohou být rampy vnitřní nebo vnější, podle půdorysného tvaru přímé nebo zakřivené. Podle způsobu překonávání výšky podlaží mohou být rampy řešeny jako

  • celé (patrové) – rampy překonávají nepřerušeně celou výšku podlaží, nebo i více podlaží, mohou být vnitřní i vnější (u nadzemních garáží). Nejčastěji se používají pro podzemní garáže. Celé přímé a šroubovité rampy jsou prostorově náročné, a proto se zpravidla navrhují u velkých hromadných garáží. Rampy mohou být jednosměrné nebo obousměrné. U celých ramp je obvykle většina vnitřních komunikací obousměrná, což může ovlivnit plynulost dopravy. Šroubovité rampy umožňují připojení jednotlivých podlaží v krátké vzdálenosti a krátkém čase;

Obr. č. 3: Ukázka použití přímé jednosměrné patrové rampy

Obr. č. 4: Ukázka řešení šroubovité patrové rampy

  • polorampy (semi-ramps), tzv. D‘Humyho rampy – vytvářejí o půl podlaží posunutý parking. Rampy překonávají nepřerušeně polovinu výšky podlaží. Polorampy předpokládají umístění jednosměrných ramp při okraji HG, obousměrných uprostřed. Jedna polovina objektu pak slouží ke stoupání a druhá pro klesání vozidel. Výhoda tohoto řešení spočívá v možnosti užších komunikací v prostoru garáže;

Obr. č. 5: Ukázka použití přímé jednosměrné polorampy

  • vyrovnávací – spojují podlaží s okolním terénem nebo s částí podlaží v jiné výškové úrovni, překonávají…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
        Nahrávám...