1101
Správní a soudní přezkum opatření obecné povahy, rozhodnutí a jiných úkonů vydaných podle stavebního zákona
Mgr. Martina Pavelková
Cíl lekce
Cílem této lekce, kterou lze tematicky částečně zařadit do procesní oblasti územního plánování a stavebního řádu, je shrnout veškeré možnosti obrany proti územně plánovací dokumentaci a rozhodnutím a jiným opatřením stavebního úřadu (tzv. souhlasům), a to v kontextu stávající i nové právní úpravy. Pozornost bude věnována také institutu správní žaloby, kterou lze uvedené správní akty napadnout u správních soudů.
1. Správní přezkum
1.1. Přezkum územně plánovací dokumentace
1.1.1. Úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.
Územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. byla vydávána formou opatření obecné povahy podle části šesté správního řádu a příslušných ustanovení stavebního zákona. Proti vydané územní plánovací dokumentaci nelze podat odvolání, ale lze ji přezkoumat v přezkumném řízení podle § 174 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, postupem obdobným postupu při vydávání samotného opatření obecné povahy. Podnět k přezkoumání územně plánovací dokumentace může k nadřízenému správnímu orgánu (v případě územních plánů je tímto nadřízeným orgánem krajský úřad) podat kdokoliv, přičemž usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat ve lhůtě do 1 roku od účinnosti územně plánovací dokumentace. Přezkumný orgán si na základě obdrženého podnětu vyžádá příslušný spis a posoudí, zda s ohledem na tvrzení obsažená v podnětu k přezkumu existuje pochybnost o nezákonnosti příslušné územně plánovací dokumentace nebo její části. Základní obsahové náležitosti a dodržení stanoveného postupu při pořizování územně plánovací dokumentace zkoumá přezkumný orgán z moci úřední, v ostatním vychází z tvrzení obsažených v podnětu k přezkumu. V případě zjištěné nezákonnosti zahájí příslušný orgán přezkumné řízení (což oznámí veřejnou vyhláškou), zveřejní návrh výsledného zrušujícího rozhodnutí a poučí dotčené osoby o možnosti proti němu uplatňovat námitky. Následně přezkumný orgán formou opatření obecné povahy v přezkumném řízení rozhodne.
1.1.2. Úprava podle zákona č. 283/2021 Sb.
Podle nového stavebního zákona má být územně plánovací dokumentace vydávána i nadále opatřením obecné povahy. V průběhu připomínkového řízení tak bylo upuštěno od původní zamýšlené formy obecně závazné vyhlášky. Možnost správního přezkumu tedy zůstává stejná jako doposud. Podle přechodného ustanovení § 328 zákona č. 283/2021 Sb. se řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (s odkazem na § 334a je tímto dnem 1. 7. 2024) dokončí podle dosavadních právních předpisů.
1.2. Odvolací řízení a přezkum rozhodnutí a souhlasů stavebních úřadů
1.2.1. Úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.
K umísťování záměrů a povolování staveb dle stávající právní úpravy (použitelné u všech záměrů kormě vyhrazených staveb až do 30. 6. 2024 a následně dle přechodných ustanovení) dochází formou správního rozhodnutí anebo tzv. souhlasu, který je úkonem podle části čtvrté správního řádu.
Obrana proti rozhodnutí stavebního úřadu
Odvolací řízení a odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu upravuje správní řád v § 81 a násl. Stavební zákon vůči této obecné úpravě odvolacího řízení žádná speciální ustanovení neobsahuje. Odvolání proti správnímu rozhodnutí může podat účastník řízení, a to do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. V případě nesprávného nebo chybějícího poučení lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, nejpozději do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Pokud nebylo rozhodnutí opomenutému účastníkovi řádně oznámeno (tzv. opomenutý účastník), může tento účastník podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků. Z této právní úpravy je zřejmé, že právní moc je možné po dobu 1 roku od oznámení rozhodnutí poslednímu účastníkovi zvrátit, a to v případě, že došlo k opomenutí účastníka řízení a tento účastník se v této době proti rozhodnutí do 30 dnů poté, co se o něm dozvěděl, odvolá.
V odvolání obecně musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. K novým skutečnostem a důkazním návrhům lze v odvolacím řízení přihlédnout pouze tehdy, jestliže je…
