2.2.39
Zrušení podkladového rozhodnutí jako důvod povolení obnovy řízení
Mgr. Martina Pavelková
K žádostem o vydání rozhodnutí či jiných aktů dle stavebního zákona je běžně přikládáno poměrně velké množství nejrůznějších podkladů – projektovou dokumentací počínaje, přes různá stanoviska, závazná stanoviska či vyjádření dotčených orgánů, správců sítí apod., a případně také podkladová správní rozhodnutí.
Zatímco závazná stanoviska jsou ve většině případů přezkoumávána podle § 149 odst. 7 SŘ v rámci odvolacího řízení proti meritornímu rozhodnutí, a jejich případná změna či zrušení je v řízení o odvolání automaticky reflektována, u podkladových rozhodnutí tomu tak není. Ta mohou být napadena samostatně, a tedy i zrušena až v době, kdy už rozhodnutí, jehož byla podkladem, dávno nabylo právní moci, a dokonce byla na základě něj realizována stavba.
Typickým příkladem uvedené situace je např. rozhodnutí o udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazů uvedených v § 50 odst. 2 téhož předpisu, tj. výjimky ze zvláštní ochrany rostlin a živočichů, které může být na základě stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny právě povinnou přílohou žádosti o vydání stavebního povolení (nebo územního rozhodnutí). Standardně by mělo být žadatelem předloženo pravomocné podkladové rozhodnutí. Pokud však ještě neuplynula lhůta pro podání odvolání a k žádosti je předloženo rozhodnutí nepravomocné, nic nebrání tomu, aby řízení bylo zahájeno a případně přerušeno pro předběžnou otázku v případě, že odvolání proti podkladovému rozhodnutí podáno je. Takto bude řízení přerušeno pro předběžnou otázku i za situace, že se potřeba vydat rozhodnutí o povolení výjimky z ochrany rostlin a živočichů ukáže až během probíhajícího řízení.
Problém nastane, pokud je proti pravomocnému podkladovému rozhodnutí, resp. rozhodnutí o jeho potvrzení vydanému v odvolacím řízení, podán mimořádný opravný prostředek (podnět k přezkumu nebo žaloba). Ten totiž, dokud o něm není rozhodnuto, sám o sobě právní moc nezvrátí (není-li soudem přiznán odkladný účinek). Pokud je žalobě v těchto případech vyhověno nebo je přezkum s podezřením na nezákonnost zahájen, pravomocné rozhodnutí je pak zrušeno a celá věc se vrací do stadia před jeho vydáním. Pravomocné navazující rozhodnutí stavebního úřadu se tak stává vydaným bez podkladového rozhodnutí, a tudíž v tuto chvíli i nezákonným. Soudy sice v mnoha případech dovodily, že podkladové rozhodnutí může být předmětem soudního přezkumu až společně s meritorním rozhodnutím, čímž jsou uvedené situace do značné míry eliminovány, to však neplatí absolutně a neuplatní se u správního přezkumu probíhajícího rovněž nad pravomocnými akty.
Stává se, že v případě zrušení původně pravomocného podkladového rozhodnutí podá účastník řízení žádost o obnovu řízení podle § 100 a násl. správního řádu. Protože…
