Zjednodušené postupy: zjednodušené územní řízení, sloučení jednotlivých povolovacích procesů

5.2.3.1

Zjednodušené postupy: zjednodušené územní řízení, sloučení jednotlivých povolovacích procesů

Ing. Bohumír Číhal

Jednou z podstatných koncepčních změn nové právní úpravy oproti předchozímu stavebnímu zákonu je zavedení některých zjednodušujících postupů. Bylo-li zákonodárcem deklarovaným smyslem postupy podle stavebního zákona zjednodušit a procesy týkající se výstavby uvolnit ze sevření značně rigidní právní úpravy (byť v mnohém již uvolněném rozsáhlou novelou předchozího stavebního zákona, provedenou v roce 1998), pak se to povedlo jen ve velmi problematické podobě. Celý systém "zjednodušení" byl (a dosud stále ještě v mnohém je) postaven na apriorní nedůvěře ve slušnost stavebníků, jimž musí být zjednodušené postupy okořeněny řadou předběžných podmínek a požadavků. Utažení šroubů nové právní úpravy nevedlo k předpokládanému uvolnění a výsledky byly ve správní praxi nevalné. Z uvedených důvodů proto přistoupil zákonodárce k rozsáhlé novelizaci těchto postupů, k odstranění nejzjevnějších kolizí a inkonzistencí a k doplnění postupů, které dokonce dřívější právní úprava umožňovala.

ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

K zjednodušení procesů v územním řízení přispěla poslední novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb. úpravou (rozšířením okruhu staveb) ustanovení § 103 SZ (stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení) a ustanovení § 104 (Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce, u kterých postačí ohlášení). Upraveny a zpřehledněny byly požadavky na ohlášení v ustanovení § 105. V dalším uvedeme zjednodušené postupy ve znění této novely.

Zjednodušené územní řízení [§ 95]

 NahoruZjednodušené územní řízení

První formou zjednodušení v souvislosti s rozhodováním v území je zjednodušené územní řízení, jímž se rozumí proces, v němž se nevydává kompletní rozhodnutí, nýbrž pouze jeho výroková část bez odůvodnění, které se k rozhodnutí připojuje až při jeho konečném vydání. Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže jsou kumulativně splněny následující podmínky:

1. záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
2. nejedná se o záměr, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí,
3. žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů,
4. žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.

Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci tohoto usnesení. V takovém případě se žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení dále projednává v standardním územním řízení podle ustanovení § 87 až 92.

Splňuje-li žádost podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr žadatele podle ustanovení § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů. Návrh výroku se doručuje žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.

Žadatel je současně povinen zajistit, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace musí obsahovat údaje o žadateli a předmětu územního řízení. Součástí informace je též grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce, nebo rozhodne usnesením o provedení územního řízení, pokud by mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.

Základem tohoto postupu je předběžný souhlas dotčených správních orgánů, jakož i souhlasy dotčených účastníků řízení nejen s provedením zjednodušeného územního řízení, ale též s věcným obsahem záměru. Podle původní úpravy provedené stavebním zákonem v roce 2007 se souhlas týkal výlučně způsobu vedení procesu a následně bylo možno podat námitky věcné a tím celý proces zablokovat. Aby se podobným způsobům blokování procesu předešlo, mohou účastníci podat námitky proti návrhu výroku rozhodnutí písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce, avšak k námitkám účastníků řízení se nepřihlédne, pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas. Dotčené orgány mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad obdobně jako v případě, že sezná při posouzení, že stavbu nelze umístit ve zjednodušeném územním řízení. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo námitek nabývá právní moci.

Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o speciální nebo jinou stavbu (§ 15 nebo § 16 stavebního zákona) také speciálnímu nebo jinému stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Územní souhlas [§ 96]

 NahoruÚzemní souhlas

Podmínky výstavby v území lze osvědčit též vydáním územního souhlasu (který není správním rozhodnutím) místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Případy, kdy je užití tohoto zjednodušujícího procesu přípustné, uvádí stavební zákon výčtem v § 96 odstavci 2. Územní souhlas postačí v případech

1. stavebních záměrů uvedených v § 103 (stavby neohlašované),
2. ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
3. změn staveb,
4. změn druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m²,
5. staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
6. terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
7. odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Oznámení záměru musí kromě obecných náležitostí obsahovat kromě obecných náležitostí podání (§ 37 SprŘ  a § 90 SZ) zejména údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K oznámení je žadatel povinen připojit též

1. souhlas k umístění stavebního záměru podle ustanovení § 184a,
2. souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, popřípadě rozhodnutí podle ustanovení § 169 odst. 3 a 4, nebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 2,
3. stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
4. souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno. Souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v ustanovení § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
5. jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona, stavební úřad vydá územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení záměru se neprojednává v územním řízení podle § 87. O námitkách dotčených osob, které by jinak byly účastníky řízení, se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují část druhá správního řádu (o standardním správním řízení) a části třetí správního řádu (o zvláštních případech správního řízení a rozhodnutí); stavební úřad je však vázán požadavky a pravidly stanovenými § 2 až § 8 SprŘ (základní zásady správního procesu).

Územní souhlas musí obsahovat identifikační údaje o oznamovateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn. Pro obsah územního souhlasu se užije přiměřeně ustanovení § 92 odst. 1 SZ o obsahu územního rozhodnutím, neboť územní souhlas je formalizovaným správním aktem, z jehož obsahu musí být zřejmé podmínky a náležitosti umístění záměru v území. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Lze ho přezkoumat v přezkumném řízení (§ 94 SprŘ), které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Územní souhlas se doručuje oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem; dále se doručuje vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem, osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dotčeným orgánům, a jde-li o speciální nebo jinou stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad oznamovateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d) SZ, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení standardního územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Lhůta pro vydání územního rozhodnutí začíná běžet od právní moci uvedeného usnesení.

Zjistí-li stavební úřad, že stavba, pro kterou postačí územní souhlas, byla zahájena bez tohoto souhlasu, oznámení záměru odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. Usnesení o odložení se pouze poznamená do spisu. O odložení stavební úřad oznamovatele vyrozumí. Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.

Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Vzhledem k procesním podmínkám vydání územního souhlasu nelze dobu jeho platnosti prodloužit. Územní souhlas (obdobně jako územní rozhodnutí) nepozbývá platnosti

1. bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
2. bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
3. vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
4. byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Územní souhlas naopak pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel (obdobně jako v případě vydaného územního rozhodnutí) sdělení oznamovatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje; to však neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní souhlas lze změnit na základě oznámení oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek § 94 odst. 3.

Obsahové náležitosti oznámení záměru a jeho příloh a obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb.

SLOUČENÍ JEDNOTLIVÝCH POVOLOVACÍCH PROCESŮ

Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru [§ 96a SZ]

 NahoruSpolečný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru

Nad rámec předchozí právní úpravy a v souvislosti s vydáváním územního souhlasu byly procesní možnosti stavebního zákona obohaceny o další instrument, a to společný souhlas územní a s ohlášenou stavbou. I v tomto případě platí, že musí být v žádosti a ohlášení splněny veškeré podmínky a náležitosti, které stavební zákon stanoví samostatně pro jednotlivé postupy v tomto procesu spojené – pochopitelně s přiměřenou redukcí plynoucí z věcné povahy.

Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst. 3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a § 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Stavební úřad při posuzování žádosti o území souhlas a ohlášení stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106 stavebního zákona.

Podá-li stavebník oznámení záměru podle § 96 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, vydá stavební úřad společný souhlas za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky ustanovení § 96 a 105. Ke společnému oznámení záměru stavebník přikládá doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) a dokumentaci podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6.

Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není stavebníkem, dotčeným orgánům a osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Stavebníkovi a vlastníkovi pozemku nebo…