Zemní práce z pohledu požadavků předpisů

6.5.1.1

Zemní práce z pohledu požadavků předpisů

Obecné požadavky na provádění zemních prací vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, (SZ) v platném znění. Podle ustanovení § 160 Provádění staveb je zhotovitel stavby povinen

• provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;

• dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy;

• zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

STAVEBNÍ DENÍK A JEDNODUCHÝ ZÁZNAM O STAVBĚ

V úvodní kapitole jsme v souvislosti s vyhláškou MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb zdůrazňovali důležitost řádného vedení stavebního deníku. Stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby, musí být veden podle ustanovení § 157 stavebního zákona při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. U ohlašovaných staveb přípojek (přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce přes 50 m) postačí jednoduchý záznam o stavbě. Musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li takové dozory zřízeny), koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (působí-li na staveništi), autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117 SZ a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů.

 NahoruNáležitosti deníku

Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení uvádí příkazovou formou v konkrétní podobě Příloha č. 5 – Stavební deník prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu, vyhlášky č. 499/2006 Sb.

 NahoruVedení deníku

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Musí být přístupný na stavbě kdykoliv v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám. Deník tvoří originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Stránky jsou číslované a nesmí být na nich vynechána volná místa. V úvodní části jsou zařazeny identifikační údaje a následují denní záznamy o postupu prací a nastalých skutečnostech.

Podle druhu, rozsahu a složitosti stavby se vede deník jeden pro celou stavbu nebo se člení na části po objektech stavby. Obdobně se postupuje při zaznamenávání prací subdodavatelů a montážních organizací. Systém vedení, značení a koordinace jednotlivých částí dokumentů je obvykle součástí Plánu kontroly a řízení jakosti zhotovitele.

Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději den následující, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne. Vedení deníku elektronickou formou předpokládá, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu.

 NahoruIdentifikační část

V identifikační části se doporučuje uvádět aktuální kontaktní adresy, telefonické a elektronické spojení na uvedené osoby. Odkazy na dokumentační část (projektová dokumentace a doklady ke stavbě) by měly vázat na zavedený systém kontroly a řízení jakosti organizace zhotovitele stavby, resp. i zadavatele. U změn a dodatků je třeba uvádět příslušné časové údaje.

Identifikační údaje obsahují:

• název stavby;

• místo stavby;

• zhotovitel, stavebník, projektant, subdodavatelé;

• osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby a rozsah jejich oprávnění a odpovědnosti;

• osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor;

• další osoby oprávněné k provádění záznamů do stavebního deníku;

• údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby vč. změn;

• seznam nebo odkazy na dokumentaci a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolních zkouškách, přejímkách apod.);

• změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během stavby.

 NahoruDenní záznamy

Pravidelné denní záznamy obsahují:

• jména a příjmení osob pracujících na staveništi;

• klimatické podmínky na staveništi a jeho stav;

• popis a množství provedených prací a jejich postup;

• dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;

• nasazení mechanizačních prostředků.

Údaje o skutečnostech na stavbě obsahují:

• Údaje o skutečnostech na stavbě obsahují:

• předání a převzetí staveniště;

• zahájení prací, termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, technologické přestávky;

• průběh činnosti poddodavatelů;

• seznámení a proškolení pracovníků o podmínkách BAOZP, PO, ochrany životního prostředí, s technologickými postupy prací, a možnými riziky při stavebních pracích;

• údaje o opatřeních týkajících se BAOZP, PO a ochrany životního prostředí;

• zvláštní opatření, zejména při práci za provozu, v ochranných pásmech apod.;

• manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;

• provoz a užívání mechanizačních prostředků;

• výsledky kvalitativních a kvantitativních přejímek dodávek pro stavbu;

• opatření k zajištění stavby, výrobků a zařízení proti poškození a odcizení;

• provádění a výsledky kontrol, zkoušek a měření;

• souhlas se zakrývání prací;

• odůvodnění a schvalování změn;

• skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv;

• dílčí přejímky ukončených prací;

• škody, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události včetně přijatých opatření;

• předání a přejímky díla nebo jeho ukončených částí;

• odstranění vad a nedodělků;

• výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a 134 SZ);

• výsledky činnosti autorizovaného inspektora;

• zřízení, provozování a odstranění staveništního zařízení;

• nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, chráněných částí přírody, archeologické nálezy.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

Od roku 2012 začíná platit významná novela zákoníku práce, který spolu s dalšími zákony a jejich prováděcími předpisy stanovuje též obecné požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provádění stavebních prací. Text novely obsahuje množství změn, některé lehce přehlédnutelné, které se ztrácejí v nosných tématech pracovních vztahů. V našem případě je to např. zpřísňující dikce stanovení povinností zaměstnavatele v oblasti BAOZP.

 NahoruŠkolení pracovníků

V této souvislosti upozorňujeme zejména na povinnost školení pracovníků, kterou ukládaly zrušené prováděcí předpisy o bezpečnosti práce. Povinnost školení pracovníků je obecně stanovena každému zaměstnavateli v § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce a není třeba ji znovu opakovat v prováděcích vyhláškách bezpečnosti práce. Novela zákona, která platí od roku 2012, zaměstnavatelům ještě zdůrazňuje povinnost zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon jimi vykonávané práce, a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. A samozřejmě jim ukládá povinnost také soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů.

Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále

• při změně pracovního zařazení nebo druhu práce;

• při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů;

• v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

 NahoruObsah a četnost školení

Zaměstnavatel určuje

• obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

• způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.

Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno. V případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

 NahoruPŘEVZETÍ STAVENIŠTĚ (PRACOVIŠTĚ)

Zahájení prací předchází převzetí staveniště (v případě poddodávky pracoviště), na kterém budou prováděny všechny činnosti související s výstavbou. Přejímky se účastní zástupci smluvních stran, ze strany objednatele též jeho technický dozorce, ze strany zhotovitele stavbyvedoucí a případně i autorský dozor projektanta. O přejímce pořídí účastníci zápis a provede se též zápis do stavebního deníku.

 NahoruDoklady a náležitosti

K přejímacímu řízení musí zástupce objednatele připravit a předat doklady a náležitosti vyžadované stavebním zákonem a dalšími platnými předpisy a prokázat splnění požadavků vyplývajících ze stavebního řízení.

Z hlediska provádění výkopových prací je významný doklad o situování nadzemních i podzemních inženýrských sítí, případně jiných podzemních prostor a údaje o výchozím zaměřovacím bodu.

Kontrola technických náležitostí při přejímce zahrnuje zejména:

• předání a převzetí polohových a výškových bodů včetně stavu jejich zajištění;

• předání a převzetí vytyčeného (vymezeného) obvodu staveniště, včetně příjezdových, manipulačních a skladovacích ploch. Zaprotokolování projektového podkladu, podle kterého bylo staveniště převzato;

• ověření způsobilosti staveniště k provádění prací a zjištění případných překážek a nesrovnalostí;

• předání a převzetí požárního plánu a speciálních požadavků objednatele (resp. vyššího dodavatele) na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků;

• předání a převzetí vytyčení inženýrských sítí a jiných objektů nacházejících se na staveništi pod zemí, na povrchu a nad zemí (v souladu s projektovou dokumentací a smluvními dohodami), včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem. V zápisu požadovat výslovné prohlášení objednatele, že se žádná nadzemní ani podzemní zařízení, kromě uvedených v předané dokumentaci, na staveništi nevyskytují;

• případné ověření uložení inženýrských sítí a jiných podzemních prostor na staveništi a stavu jejich vyznačení;

• prověření, zda se na staveništi nevyskytují (resp. neprosakují) škodlivé látky;

• prověření, zda nebyl změněn stav a úroveň terénu staveniště proti předané dokumentaci;

• prověření, zda nebude průběh prací ovlivněn jinými činnostmi na staveništi nebo i mimo ně;

• předání a převzetí přípojných bodů energií a vody,

• předání a převzetí dohodnutých ploch a objektů sociálního a provozního staveništního zařízení.

 NahoruPOŽADAVKY NA BEZPEČNOST

Otázku bezpečnosti a ochrany zdraví zdůrazňujeme proto, že zemní práce, zejména pro kladení podzemních sítí, patří mezi stavební práce, při nichž případné nehody končí velmi často vážným poškozením zdraví nebo smrtí. Riziko nehody a poškození zdraví je u těchto činností značné a nebezpečí se rozkrývá do široké škály možností ohrožení. A ještě širší je množství předpisů a nařízení, které celou problematiku pokrývají. Zákonná ustanovení jsou převážně formulována obecným způsobem tak, že lze vhodným výkladem téměř v každé situaci prokázat jejich porušení. Pro právního laika (tj. běžného stavaře) je nezřetelná i síť prováděcích vyhlášek a množství propojených odkazů (vedoucích např. až do 10 let starého nálezu Ústavního soudu, často nejednoznačných, obecných, časově nekoordinovaných a někdy neplatných), orientaci v nich zdárně komplikuje.

 NahoruŠíře požadavků

Požadavky na bezpečnost se týkají nejen bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při výkonu jejich práce, ale též osob na stavebním procesu nezúčastněných, ochrany okolních staveb a zařízení, provozu na veřejných komunikacích i požární ochrany.

Bezpečnost při práci však nedělají jenom předpisy. Rozhodující je vždy člověk, který nařízení a doporučení realizuje, a nemalou roli přitom hraje zavedený systém organizace práce a fungující kontrolní mechanismy. Vzhledem k tomu, že zemina je značně nesourodý útvar, u něhož se mohou vlastnosti měnit i s vazbou na okolní podmínky a nelze předem stanovit exaktní požadavky na její zajištění v době provádění, je velký důraz kladen na pracovníka, který zemní stavební práce řídí.

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

 NahoruOdpovědnost zaměstnavatele

Odpovědnost zaměstnavatele, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistit v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce ukládá zákon č. 309/2006 Sb., zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Práce mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. K zákonu bylo vydáno nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění NV č. 68/2010 Sb.

 NahoruNV č. 101/2005 Sb.

Požadavky na vybavení staveniště z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků včetně osvětlení pracoviště uvádí NV č.101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a konkretizuje je v příloze Další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (pozor na neplatný odkaz ve vyhlášce č. 591/2006 Sb.).

Podmínkou k uvedení pracoviště (včetně výrobních a pracovních prostředků) do provozu je, kromě respektování požadavků tohoto nařízení, že odpovídá požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech (v našem případě např. zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a další). Příloha k tomuto nařízení se nepoužije v rozsahu, v jakém jsou požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro určitý typ pracoviště stanoveny zvláštním právním předpisem (v našem případě NV č. 591/2006 Sb.).

Z tohoto pohledu uvádíme vybraná ustanovení přílohy:

Venkovní pracoviště musí být, pokud je to možné, uspořádána tak, aby zaměstnanci nebyli vystavováni škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a prachu, byli chráněni před padajícími předměty a mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně aby jim mohla být rychle poskytnuta pomoc.

 NahoruKomunikace

Komunikace používané pro pěší nebo pro provoz dopravních prostředků musí být trvale volné a dostatečně široké s dostatečnou podchodnou výškou. Jsou-li na komunikacích používány dopravní prostředky, musí být zajištěna dostatečná šířka jízdního pruhu stanovená v závislosti na šířce používaných dopravních prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce nejméně 1,1 m. Nelze-li bezpečný prostor pro pěší zajistit, musí být v době provozování dopravy v těchto místech chůze zakázána.

Nebezpečný prostor musí být výrazně označen značkou. Na ochranu zaměstnanců, kteří mají oprávnění ke vstupu do nebezpečných prostorů, musí být přijata příslušná organizační opatření. Pod vystupujícími konstrukčními prvky nad komunikacemi, zejména pod zavěšeným vedením, kabelovými lávkami, svítidly apod., musí být ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí osoby, dodržena alespoň minimální podchodná výška 2,1 m.

Pracoviště na komunikacích musí být po dobu trvání nezbytných prací označeno značkami ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějícího dopravního prostředku, a to na všech přístupech k pracovišti. Povrch venkovních komunikací musí být zpevněný, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod a nesmí být kluzký. Tam, kde to povaha provozu a uspořádání pracoviště vyžaduje z hlediska bezpečnosti zaměstnanců, musí být komunikace zřetelně vyznačena značkami označujícími komunikaci nebo opatřena vhodným ohrazením.

 NahoruOsvětlení

Není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se na něm zdržují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity.

Zařízení pro vnitřní a venkovní rozvody elektrické energie a elektrická zařízení musí být navržena, vyrobena, odborně prověřena a vyzkoušena před uvedením do provozu a provozována tak, aby se nemohla stát zdrojem požáru nebo výbuchu; zaměstnanci musí být odpovídajícím způsobem chráněni před nebezpečím úrazu způsobeného elektrickým proudem, elektrickým obloukem nebo účinky statické elektřiny.

Všechny části instalace musí být dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení; části zařízení musí být provedeny tak, aby na místech, jimiž prochází elektrický proud, nemohlo za běžných provozních podmínek dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů. Instalace musí být provedeny tak, aby je bylo možno podle potřeby vypnout. Hlavní vypínač musí být trvale přístupný a viditelně trvale označený.

Jsou-li na pracovišti používány přenosné světelné zdroje, musí být odolné proti nárazu. Pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil. Při používání rozpojitelných spojů nesmí být v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic. Elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, musí být při přemísťování odpojena od elektrické sítě, pokud nejsou upravena tak, že jimi lze pohybovat pod napětím.

Prozatímní instalace nesmí být zřizovány v prostředí s nebezpečím výbuchu. Prozatímní instalace nebo jejich části musí být v době, kdy nejsou používány, vypnuty, pokud jejich vypnutí neohrozí bezpečnost osob nebo provozu výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

 NahoruVeřejné komunikace

Opatření v souvislosti s veřejnými komunikacemi musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 247/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Výkopy přiléhající k veřejným komunikacím nebo zasahující do nich musí být opatřeny výstražnou dopravní značkou. V noci a za snížené viditelnosti musí být označeny červeným výstražným světlem na začátku a na konci výkopu, případně v jiných nebezpečných místech podle místních podmínek. V mezilehlém prostoru mohou být výstražná světla od sebe vzdálena nejvýše 50 m.

 NahoruPOŽADAVKY NV Č. 591/2006 SB.

Údaje a požadavky uvedené v citovaném nařízení vlády č. 591/2006 Sb. jsou zcela konkrétní a v mnohém mají charakter učebnice. Nařízení vlády obsahuje i potřebné odkazy na legislativu ve vztahu k navazujícím činnostem (v některých případech ovšem již zastaralé). Požadavky na provádění zemních prací jsou konkretizovány zejména v přílohách č. 1 a č. 3. Vzhledem k obecné závažnosti tématu a s tím související nutností rozšíření zásad bezpečnosti co nejširšímu okruhu účastníků stavebního procesu, lze se setkat v praxi s různými formami prezentování těchto požadavků (např. s grafickým zobrazením) v dokumentech vydávaných veřejnými institucemi i prováděcími organizacemi.

Obr. č. 1: Příklad interpretace ustanovení vyhlášky

Požadavky vyhlášky na zajištění staveniště
Souhrn pokynů a doporučení obsahuje Příloha č. 1 s názvem Další požadavky na zajištění staveniště.

 NahoruObecné požadavky

Pozornost je třeba zaměřit po celou dobu provádění prací na

• bezpečný stav všech pracovišť a dopravních komunikací;

• bezpečnost při provozu strojů a zařízení (zejména nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě jeho bezprostřední blízkosti);

• bezpečný pohyb po plochách staveniště a přístupu k němu (zejména úprava ploch, zabezpečení staveniště a zajištění výkopů).

 NahoruZpůsob zabezpečení staveniště

Způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob určuje zhotovitel a v přiměřených lhůtách je povinen zabezpečení kontrolovat. Přitom musí respektovat základní požadavky:

• stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob;

• staveniště je třeba vymezit s ohledem na související přilehlé prostory a pozemní komunikace s cílem tyto komunikace, prostory a provoz na nich co nejméně narušit;

• náhradní komunikace je nutno řádně vyznačit a osvětlit;

• označení hranic staveniště je třeba zajistit tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti.

Při zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob ukládá nařízení vlády splnit následujících požadavky:

• v zastavěném území musí být staveniště na hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m;

• u liniových staveb nebo u stavenišť (popřípadě pracovišť), na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče. S ohledem na místní a provozní podmínky může být toto ohrazení nahrazeno zajištěním předepsaným u výkopů (jak je uvedeno dále);

• nelze-li v některých případech z provozních nebo technologických důvodů ohrazení ani zábrany provést, musí být bezpečnost provozu a osob zajištěna jiným způsobem (např. řízením provozu nebo střežením);

• vjezdy na staveniště musí být označeny dopravními značkami provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech a na přístupových komunikacích, které k nim vedou;

• stavebník musí zajistit průjezdnost pro požární vozidla a vozidla rychlé záchranné služby ke stávajícím objektům.

 NahoruZnaky a povely podle NV

Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám se vyznačuje bezpečnostní značkou podle NV č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů ve znění NV č. 405/2004 Sb., změna nařízení o bezpečnostních značkách a signálech. Druh a rozmístění značek musí obsahovat schválená projektová dokumentace stavby. Realizaci zpravidla provádí organizace specializující se na tuto činnost.

Obr. č. 2: Vzhled značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo pádu osob

Obr. č. 3: Příklad značek zákazu

Při umístění značek nesmí být jejich účinnost ovlivněna nesprávnou volbou, nedostatečnou údržbou, nedostatečným počtem nebo přítomností jiných značek, které snižují viditelnost. Je-li zapotřebí v některých případech nahradit z provozních důvodů výstražné značky hlasovými signály, musí probíhat komunikace formou jednoduchých, srozumitelných krátkých slov, skupin slov, krátkých textů nebo vět. Hlasový signál musí být dostatečně hlasitý a správně vysloven v jazyce, kterému posluchač rozumí.

 NahoruŘízení provozu

Při řízení provozu (např. při omezení průjezdu vozidel, provozu staveništní techniky apod.) se používají signály dávané rukou. Musí být přesné, jednoduché, rozlišitelné a nezaměnitelné s jinými signály. Vždy může být dáváno pouze jediné znamení. Užívá-li se současně obou rukou, musí být pohyby symetrické. Signalista stojí čelem k příjemci signálu v jeho zorném poli a sleduje všechny jím řízené úkony (viz Vesničko má, středisková) tak, aby nebyla ohrožena jeho bezpečnost nebo bezpečnost jiných zaměstnanců. Nemůže-li signalista všechny úkony sledovat sám, dává signály více signalistů. Signalista musí mít na sobě jeden nebo více rozlišovacích prvků (například signální vestu, přilbu, rukávce nebo pásku na rukou) nebo musí použít praporky. Rozlišovací prvky musí být výrazně barevné, zpravidla stejné barvy, a určeny pro výlučné používání signalistou. Uvádíme vyobrazení některých signálů, úplný přehled včetně popisu směřování paží, rukou a jejich pohybů najdeme v citovaném NV.

Obr. č. 4: Příklad vyobrazení kódovaných ručních signálů

 NahoruPohyb osob s postižením

Zabezpečení staveniště vzhledem k pohybu osob s postižením je vhodné řešit s ohledem na specifičnost problematiky v projektové dokumentaci. Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro osoby zrakově a pohybově postižené v projektové dokumentaci obsaženy, je povinností zhotovitele zajistit, aby náhradní komunikace a oplocení, popřípadě ohrazení, staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo bezpečný pohyb fyzických osob s pohybovým, resp. se zrakovým postižením.

POŽADAVKY NA ORGANIZACI PRÁCE PŘI ZEMNÍCH PRACÍCH

Příloha č. 3 NV Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy stanoví požadavky na provádění zemních prací takto:

 NahoruPříprava před zahájením zemních prací

 NahoruVytyčení překážek

Před zahájením zemních prací musí být podle projektové dokumentace vytyčeny trasy technické infrastruktury. Zejména se jedná o energetická a komunikační vedení, vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu se stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se na staveništi. Pokud se projektová dokumentace nezpracovává, musí zadavatel stavby zajistit vytyčení a vyznačení tras vedení a dalších podzemních a nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.

Trasy technické infrastruktury, zejména podzemních vedení technického vybavení a jiných podzemních překážek musí být na terénu vyznačeny polohově a v případě potřeby též výškově. S druhy vedení technického vybavení, jejich trasami, popřípadě hloubkou uložení v obvodu staveniště, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být před zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické osoby, které budou zemní práce provádět.

 NahoruUrčení způsobu provádění

Před prováděním zemních prací musí být určen postup stavebních výkopů, stanoveny způsoby těžení zeminy, zajištění stěn výkopů proti sesutí, druh pažení a sklony svahů výkopů, zabezpečení okolních staveb ohrožených prováděním zemních prací odpovídající třídám hornin ve výkopech a stanoven způsob a rozsah opatření k zabránění přítoku vody na staveniště.

 NahoruOdvedení vod

Zasahují-li podle projektové dokumentace zemní práce pod hladinu povrchové nebo podzemní vody, musí být určen rozsah a způsob snížení hladiny vody, vyhovující ustanovením vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, zejména jejím odvedením nebo odčerpáním (s výjimkou, umožňují-li použité technologie provedení plánovaných prací pod hladinou vody a současně jsou přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody).

 NahoruZajištění výkopových prací

Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem. Výkopy v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do výkopu, zajištěny zábradlím podle ustanovení NV č. 362/2005 Sb., požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při nebezpečí pádu.

 NahoruPožadavky NV č. 362/2005 Sb.

Zábradlí musí být provedeno alespoň z horní tyče (madla) nejméně 1,1 m nad podlahou a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Při hloubce větší než 2 m musí být prostor mezi madlem a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně (upozornění – obecný požadavek ve vztahu k BAOZP pracovníků pracujících ve výšce). Pokud provedení určité pracovní operace vyžaduje dočasné odstranění ochranné konstrukce, musí být po dobu provádění této operace přijata účinná náhradní bezpečnostní opatření.

U zábradlí je podle ustanovení NV č. 591/2006 Sb. nutno zajistit prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy proti propadnutí osob způsobem odpovídajícím místním a provozním podmínkám bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu lze zajištění provést "vhodnou zábranou“ zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky.

 NahoruVhodná zábrana

Za vhodnou zábranu se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na pevnost ani na zajištění prostoru pod horní tyčí proti propadnutí, přenosné dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu osob upevněné ve výšce horní tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo zemina z vykopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m.

Zábradlí a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo přejezdů. Pokud výkop tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci pro pěší, musí být zajištěn vždy zábradlím, přičemž zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl. Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí být přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody musí mít šířku nejméně 1,5 m a musí být opatřeny…