Záležitosti republikového významu v územních plánech

V nedávném rozsudku (4 As 88/2016 ze dne 31. 8. 2016) se Nejvyšší správní soud zabýval v souvislosti s napadenou částí Územního plánu města Znojma možností obcí regulovat ve svých územních plánech záležitosti republikového významu (v daném případě se jednalo o obchvat města, který je součástí republikového koridoru silniční dopravy), i přestože předmětná regulace není obsažena v zásadách územního rozvoje.

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek soudu krajského, jež vyslovil názor, že pokud nejsou vydány zásady územního rozvoje, nemohou města vydávat územní plány, v nichž jsou řešeny otázky republikového významu, což je v uvedeném případě přeložka silnice první třídy. Přitom vycházel z toho, že územní plán může samostatně upravovat za předpokladu kladného stanoviska krajského úřadu pouze záležitosti nadmístního (regionálního) významu a nikoliv záležitosti významu celostátního, které vymezuje politika územního rozvoje. Vymezením záležitosti republikového významu za předpokladu, že toto řešení…