Zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2016

3.5.7

Zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2016

Ing. Bohumír Číhal

Historie vzniku zákona

Vznik nového zákona nebyl jednoduchý, neboť se stýkaly problémy technické vyplývající ze složitosti problematiky a protichůdné zájmy účastníků procesu s časovým tlakem na jeho účinnost.

 NahoruVěcný záměr zákona

Věcný záměr nového zákona o zadávacích řízeních schválila vláda 16. 3. 2015 a postoupila jej k projednání v mezirezortních skupinách. Stanovil základní rysy připravovaného zákona obsahující komplexní úpravu celé, dosud legislativně roztříštěné, oblasti zadávacích řízení (vč. zadávání koncesí). Do Poslanecké sněmovny měl přijít zákon ke schválení na podzim téhož roku s ohledem na požadavek, že nový zákon o zadávacích řízeních musel být účinný nejpozději 18. dubna 2016, kdy vypršela členským státům lhůta pro transpozici evropských směrnic do národního právního předpisu.

 NahoruŘešení připomínek

V přípravě zákona řešilo Ministerstvo pro místní rozvoj více než 1 400 potenciálních rozporů. Vláda schválila návrh nového zákona 6. 10. 2015 a po dodatečných úpravách nový zákon o zadávacích řízeních odeslala do Poslanecké sněmovny.

 NahoruPoslanecká sněmovna

Poslanci schválili nový zákon 9. března 2016 po bouřlivé diskuzi, vedené kriticky zejména opozicí.

Podle opozice

• stát nově utratí bez veřejné kontroly více než 300 miliard korun a polovina veřejných zakázek se bude odehrávat bez veřejné kontroly, v šedé zóně;

• české firmy ucházející se o zakázky budou muset zveřejňovat vlastníky, pro zahraniční to neplatí;

• nepochopitelné je, že kdo získá veřejnou zakázku, může její cenu zvednou až o 30 %, zatímco u zakázky zadané z ruky, bez soutěže, lze navýšit cenu o 50 %.

 NahoruÚpravy zákona

Zvyšuje se limit pro povinné soutěže u stavebních prací z 1 na 6 milionů korun, u služeb z 1 na 2 miliony korun a u víceprací z 20 na 50 procent ceny. Až o polovinu budou moci zdražit jednotlivé položky, zakázka jako celek by ale celkově neměla být dražší o třicet procent.

Zákon umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení. Bude možné vyloučit i firmu, která nabídla mimořádně nízkou cenu, ale nezdůvodnila ji. Povinným hodnotícím kritériem při posuzování nabídek bude ekonomická výhodnost nabídky.

Až na výjimky bude zadavatel veřejné zakázky moci ekonomickou výhodnost určovat i podle nabídnuté ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu. Zadavatel ale dostane k dispozici další kritéria, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní, uvádí ministerstvo pro místní rozvoj.

Za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10 tisíc korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Hrozilo by riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže. Neprošel také návrh ČSSD vypustit ze zákona povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele.

 NahoruSenát ČR

Schválený návrh zákona o zadávání veřejných zakázek podala Poslanecká sněmovna ČR Senátu ČR dne 14. 3. 2016. Senát při projednávání zákona dne 6. dubna  2016 doporučil na návrh tří svých výborů odložit jeho účinnost až na šest měsíců od vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR (vláda navrhovala, aby zákon začal platit tři měsíce po vyhlášení). Odklad účinnosti dá uživatelům zákona více času na to, aby se na úpravy i na chystané prováděcí předpisy mohli dostatečně připravit. Dvojnásobné prodloužení doby pro účinnost zákona doporučil výbor navzdory tomu, že by se jím měly dostat do českého práva tři evropské směrnice již k 18. dubnu 2016.

Senátor ODS Pavel Eybert doporučoval zvýšení limitu na malá koncesní řízení z 20 na 70 milionů korun, které by reflektovalo zvyšování cen a zjednodušilo život starostům. Od svého návrhu nakonec ustoupil.

 NahoruProdloužení doby pro účinnost

Návrh zákona, s jediným pozměňovacím návrhem na prodloužení doby pro účinnost zákona, se vrátil do sněmovny, která senátorský pozměňovací návrh v úterý 19. 4. 2016 odsouhlasila.

 NahoruPodpis presidenta

Zákon o zadávání veřejných zakázek podepsal 22. 4. 2016 prezident republiky Miloš Zeman. Současně podepsal i zákon, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek mění některé zákony.

 NahoruUveřejnění a účinnost

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek byl publikován ve Sbírce zákonů dne 29. dubna 2016. Účinnosti proto nabývá 1. října 2016. Ministerstvu pro místní rozvoj se zákon podařilo prosadit po roce a půl legislativních prací.

Jde o zcela novou moderní normu, která dává zejména starostům a menším zadavatelům širší možnosti, ale také více odpovědnosti. K nejdůležitějším změnám v novém zákoně patří, podle názoru ministryně Šlechtové, zejména:

• nová přehledná systematika – od obecných pravidel ke konkrétním (není potřeba pročítat celý zákon, jen relevantní pasáže);

• možnost efektivně reagovat na situace vzniklé v průběhu zadávacího řízení;

• flexibilita podlimitního režimu;

• odstranění zbytečné administrativy;

• posílení odpovědnosti zadavatele;

• regulace soutěže mezi dodavateli, nikoli celého investičního procesu;

• podpora výběru vítězné nabídky na základě kvalitativních ukazatelů; 

• zpřísnění a doplnění pravidel oproti směrnici v zásadních oblastech (změny smlouvy do hodnoty 30 % předpokládané hodnoty kumulativně po odečtení méně prací);

• zjednodušení formulářů pro uveřejňování; 

• zrychlení a zefektivnění přezkumných řízení u ÚOHS;

Nový zákon se zaměřuje též na zásadní oblasti a otázky, které nejsou obsaženy v nových evropských směrnicích. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny. Ministerstvo pro místní rozvoj mezi klíčové změny zařadilo možnost požadovat prokázání kvalifikačních předpokladů i po subdodavatelích, kteří se budou na zakázce podílet, a možnost platit přímo jim.

Limit pro zakázky malého rozsahu, u nichž se nemusí uskutečnit soutěž, ponechává zákon na nynější úrovni. U zakázek na služby nebo dodání zboží půjde o dva miliony korun a u stavebních prací o šest milionů korun. Pro malá koncesní řízení stanoví zákon limit 20 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle zákona vyhlašovat zadavatel zadávací řízení.

Rizika nového zákona

Kromě chystaných přínosů a příležitostí má nový zákon, jako každá norma, i svá rizika. Je také zcela přirozené, že nové pojetí může vyvolávat obavu zejména u méně pružných institucí, které by rády měly vše co nejpodrobnější a do detailů popsané. Takový směr vývoje, nejenže nevyhovoval Evropské unii, ale vytvářel administrativní problémy i kvůli malé zakázce. Velké zakázky se táhly i roky, doprovázeny nekonečnými soudními spory, kterými se neúspěšní soutěžící mstili instituci za svůj neúspěch – prostě proto že jim to zákon umožňoval.

Vysvětlení MMR k několika výhradám, které zazněly:

• Zákon není dost podrobným návodem pro zadavatele

Zákon není metodika, ale souborem pravidel. MMR sestaví sadu metodik pro zadavatele, doplňujících schválený zákon. Metodiky je možno upravovat snadněji dle aktuálních potřeb, než zákon. Příliš podrobný návod v zákonu je zdrojem pochybení a tím například i krácení dotací z EU – je to jen těžko napravitelná legislativní past.

• Zákon dává zadavateli moc prostoru pro rozhodování

To je právě jeho smyslem. Přináší zadavateli celou řadu možností, jak dosáhnout kvalitního plnění veřejné zakázky. Je nástrojem pro zadavatele – zákon je psán pro poctivé zadavatele, kteří chtějí kvalitně zadávat veřejné soutěže. Není psán pro ty, kdo ho chtějí tak jako tak porušovat. Tomu nezabránila ani dosavadní složitá pravidla, která paradoxně ve své složitosti často chrání i ty, kteří to myslí nepoctivě a komplikují naopak jejich soudní postih.

• Terminologie v zákoně je příliš neurčitá a měla by být detailnější

Kde je možné, nový zákon zachovává terminologii současného platného zákona. Nově použitá terminologie v něm je i terminologii evropských směrnic, kterou je nutno respektovat, přestože se může jevit jako neurčitá. Požadavku na jednotnou terminologii s EU se nelze vyhnout, chceme-li zajistit úspěšné čerpání dotací z EU na veřejné zakázky v dalším období.

Zrušené předpisy

Úplný seznam 37 zrušených předpisů, resp. jejich částí, obsahuje ustanovení §278 zákona. Zde uvádíme zejména upozornění na předpisy, kterým jsme se věnovali v předchozích kapitolách.

Veřejné zakázky

 NahoruZákon č. 40/2015 Sb.

Před přijetím nového zákona bylo třeba dílčí novelou eliminovat alespoň některé problematické oblastí účinného znění zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Provedené změny byly převážně technického charakteru a zároveň již částečně zohledňovaly nová pravidla vyplývající z evropských směrnic přijatých v únoru 2014. Také tuto novelu zákona o veřejných zakázkách, která vstoupila v účinnost 6. 3. 2015 pod č. 40/2015 Sb., nový zákon jmenovitě ruší, stejně jako kmenový zákon a všechny jeho další novely.

 NahoruVyhláška č. 171/2015 Sb.

Od 1. srpna 2015 nabyla účinnosti vyhláška č. 171/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. V souvislosti se změnou vyhlášky aktualizovalo ministerstvo Metodiku k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Také tuto vyhlášku nový zákon ruší.

Platné prováděcí vyhlášky, zrušené novým zákonem:

• Vyhláška č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko v oblasti veřejných zakázek.

• Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody.

• Vyhláška č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách.

• Vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, od 1. 8. 2015 ve znění novely č. 171/2015 Sb.

• Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

• Vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce.

• Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

Oblast koncesí

Zákon č. 134/2016 Sb. ruší:

• zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon);

• část šedesátou čtvrtou a šedesátou pátou zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

• vyhlášku č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon;

• vyhlášku č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona;

• nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, od 1. 1. 2014 ve znění NV č. 456/2013 Sb, od 1. 1. 2016 ve znění NV č. 393/2015 Sb.

Prováděcí vyhlášky k novému zákonu

Veškeré prováděcí právní předpisy nabývají účinnosti společně se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tj. k 1. 10. 2016.

Ve Sbírce zákonů vyšly dne 31. května 2016 tři prováděcí právní předpisy k zákonu:

• vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, která upravuje v návaznosti na Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1986 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 842/2011 formuláře sloužící pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách a způsoby jejich doručování provozovateli Věstníku veřejných zakázek;

• vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňují vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr;

• vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví paušální náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, které je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, ve výši 30 000 Kč.  

• nařízení vlády o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel a

• nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek,

Poslední relevantní prováděcí právní předpis, konkrétně návrh vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobností týkajících se certifikátu shody, je v současné chvíli projednáván Legislativní radou vlády ČR.

Zákon č. 134/2016 Sb.,

o zadávání veřejných zakázek

Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

• pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání;

• povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání;

• uveřejňování informací o veřejných zakázkách;

• zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek;

• zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky;

• informační systém o veřejných zakázkách;

• systém kvalifikovaných dodavatelů;

• systém certifikovaných dodavatelů;

• dozor nad dodržováním tohoto zákona.

Příslušné evropské směrnice se měly dostat zákonem do českého práva už k 18. dubnu 2016.

 NahoruVeřejná zakázka

Veřejnou zakázkou je podle tohoto zákona

• veřejná zakázka

  • na dodávky jejichž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce (podle ustanovení § 14 odst. 1);

  • na služby (podle ustanovení § 14 odst. 2);

  • na stavební práce – upřesnění viz dále (podle ustanovení § 14 odst. 3);

• koncese

  • na stavební práce (podle ustanovení § 174 odst. 2);

  • na služby (podle ustanovení § 174 odst. 3).

Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení (pokud není v zákoně stanoveno jinak). Tuto povinnost splní, pokud veřejnou zakázku zadá

• na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II;

• v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III, nebo ji

• pořídí od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím.

 NahoruZadání veřejné zakázky

Zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá

• pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky (podle ustanovení § 7 až 12);

• zakázky zadávané přidruženým osobám (ustanovení § 155);

• zakázky zadávané společným podnikům (ustanovení § 156);

• uzavření smlouvy veřejného zadavatele s jinou osobou ve vertikální spolupráci (ustanovení § 189);

• uzavření smlouvy v horizontální spolupráci výlučně mezi veřejnými zadavateli (ustanovení § 190).

 NahoruDruhy zadávacích řízení

Zadávacím řízením se podle zákona rozumí

• zjednodušené podlimitní řízení;

• otevřené řízení;

• užší řízení;

• jednací řízení s uveřejněním;

• jednací řízení bez uveřejnění;

• řízení se soutěžním dialogem;

• řízení o inovačním partnerství;

• koncesní řízení;

• řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

 NahoruZadavatel

Veřejným zadavatelem je Česká republika (resp. organizační složky státu vystupující jako samostatní zadavatelé), Česká národní banka, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu) a jiný veřejný zadavatel může v ní uplatňovat rozhodující vliv.

Centrálním zadavatelem je veřejný zadavatel, zadavatel sektorových veřejných zakázek, včetně sektorových koncesí anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy, v nichž pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

Zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 mil. Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu (s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie). Při zadávání sektorových veřejných zakázek, včetně sektorových koncesí, je zadavatelem také jiná osoba, pokud relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva (podle ustanovení § 152), nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.

 NahoruDodavatel

Dodavatelem je osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. V takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Zásady zadávání veřejných zakázek

Při zadávání veřejných zakázek musí zadavatel postupovat transparentně a přiměřeně. Ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nesmí omezovat účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří mají sídlo v

• členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, nebo

• jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

Spolupráce zadavatelů

 NahoruSpolečné zadávání

Zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona.

Osoby, které se budou účastnit společného zadávání, uzavřou před zahájením zadávacího řízení písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám. Za dodržení požadavků zákona odpovídají zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Společné zadávání za účasti zadavatelů z různých členských států řeší ustanovení §8 a následující zákona.

 NahoruCentrální zadávání

Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém. Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného zadávání dodávky, služby nebo stavební práce i pro sebe.

Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti. Provádí-li centrální zadavatel centralizované zadávání výlučně sektorových veřejných zakázek, postupuje podle ustanovení, která upravují sektorové veřejné zakázky.

Za dodržení požadavků zákona odpovídá centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání. Je-li centrální zadavatel zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky zadávané centrálním zadavatelem a jeho přezkum právo členského státu, ve kterém má sídlo.

Podle ustanovení § 10 Zákaz spolupráce nebo volby práva není výše uvedený postup možný v případě koncesí. V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti nelze použít společné zadávání. Volba jiného práva členského státu nebo centrální zadávání není možná také, pokud by měla takto zadávaná veřejná zakázka být zadávána postupem pro sektorovou veřejnou zakázku.

 NahoruVertikální spolupráce

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud

• sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky;

• v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a

• více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky.

Podrobnosti právních vztahů uvádí ustanovení § 11 zákona.

 NahoruHorizontální spolupráce

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud

• tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

• se tato spolupráce řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

• každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce týká.

Určení výše uváděných podílů činností stanoví ustanovení § 13 zákona.

Druhy a režimy veřejných zakázek

Veřejná zakázka na stavební práce

Druhy veřejných zakázek, jak jsme uvedli ve výčtu výše, upravují ustanovení §14 zákona. K tomuto výčtu připojujeme podrobnější informaci týkající se veřejných zakázek na stavební práce.

Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

• poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), v platném znění;

• zhotovení stavby;

• poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně s uvedenými činnostmi nebo stavebními pracemi.

 NahoruDefinice stavby

Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.

 NahoruHlavní předmět

Veřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázky. Obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou. V ostatních případech se hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázky.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky pro podlimitní stavby podle ustanovení § 30) stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích bez DPH. Stanoví ji na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li takové údaje nebo informace k dispozici, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrnuje

• hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku (není-li dále stanoveno jinak);

• předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci.

• předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne dodavatelům v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení.

 NahoruRozdělení na části

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví součtem předpokládaných hodnot všech částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou. Součet předpokládaných hodnot částí musí…