Základní registry veřejné správy

3.2.3

Základní registry veřejné správy

Ing. Bohumír Číhal

V současné době se setkáváme v běžném životě, díky rozvoji elektronických služeb a módním trendům (často s negativními dozvuky), s řadou registrů a rejstříků (souhrnů rozličných informací), schraňujících údaje z různých oblastí soukromého, podnikatelského i veřejného prostředí. Obecně je jejich využití široké a poskytovatelé informací mnohdy o tom nemají nejmenší tušení a přesto je sdělují. Také způsob a podmínky zveřejňování jsou rozličné, stejně jako jejich informační hodnota.

 NahoruCo je to registr

Získávat a schraňovat informace je stejně staré jako myšlení člověka. První registr se vyvinul v našem mozku a dosud jeho strukturu nepřekonaly současné mechanické systémy. Problémy jsou s jeho zveřejňováním, kde se projevují nejen výpadky informací (ztráta paměti), ale často i jejich poruchy (pomluvy, nařčení, kamarádské a jiné vazby, narcisismus a mnohé další). Informace bylo proto třeba pro uchování zapsat, zanést je někam (registrum od regeró) a vytvořit jejich seznam, registr nebo též rejstřík (regestum), který by zaručil jejich úplnost a přehlednost.

Tento seznam může mít různé významy, nás v tomto případě budou zajímat veřejné seznamy právně důležitých skutečností. Vytvářejí je různí zpracovatelé a v obecném povědomí se běžně prolíná i jejich právní způsobilost. Uvádějí se například: Centrální registr obyvatelstva, Centrální registr vozidel, Registr odcizených vozidel, Centrální registr úvěrů ČNB, Rejstřík trestů, Obchodní rejstřík, Letecký rejstřík, Insolvenční rejstřík, Integrovaný registr znečišťování, Registr dlužníků, Registr úpadců, Registr léčiv a další. S některými z nich jsme se v publikaci podrobně seznámili, zpravidla ve vazbě na určitý právní předpis. V této kapitole uvedeme potřebné informace o systému základních registrů, zavedeném v České republice.

Fungující systém centrálních registrů veřejné správy, který má řešit dosavadní potíže související s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází, je jedním z pilířů elektronizace veřejné správy.

 NahoruKrátká historie

Zásadním krokem k vytvoření systému základních registrů bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech na počátku roku 2009 a vznik Správy základních registrů k 1. lednu 2010. Tyto zákony vytvářely předpoklad pro spuštění systému od 1. července 2010 ve zkušebním provozu a o rok později v ostrém provozu. Protože se rozběh celého systému základních registrů z různých příčin v celé ČR opozdil,

Nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech stanovilo termín zpřístupní služby systému základních registrů dalším oprávněným agendovým informačním systémům do 31. května 2012.

 NahoruAktuální verze zákona

Aktuální verze zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech je platná od 1. 1. 2014 ve znění novel zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (74 zákonů) a zákonem č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon vymezuje obsah základních registrů, informačního systému základních registrů a informačního systému územní identifikace a stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, užíváním a provozem.

 NahoruProváděcí předpisy

K provedení zákona bylo vydáno Nařízení vlády č. 161/2011 Sb., o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle zákona č. 111/2009 Sb. § 64 až 68 zákona o základních registrech a Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Základní registry

Informační systém základních registrů (ISZR) je spravován Správou základních registrů. Systém realizuje vazby mezi jednotlivými základními registry a dále mezi registry a agendovými informačními systémy. Základní registry jsou v ostrém provozu od 1. července 2012.

 NahoruCo jsou základní registry

Systém základních registrů obsahuje čtyři registry:

• Registr osob (ROS) – gestorem je Český statistický úřad;

• Registr obyvatel (ROB) -- gestorem je Ministerstvo vnitra ČR;

• Registr územní identifikace (RÚIAN) – gestorem je Český úřad zeměměřický a katastrální;

• Registr práv a povinností (RPP) – gestorem je Ministerstvo vnitra ČR.

Součástí soustavy základních registrů jsou následující systémy:

• Informační systém základních registrů (ISZR) – gestorem je Správa základních registrů);

• ORG – převodník – gestorem je Úřad pro ochranu osobních údajů.

 NahoruZákladní registry nejsou

Řada obecně známých registrů, resp. rejstříků, jako jsou například dále uvedené, nespadají do gesce soustavy základních registrů (SZR), ale do gesce jiného ústředního správního orgánu.

• Registr vozidel – gestorem je Ministerstvo dopravy ČR;

• Registr řidičů – gestorem je Ministerstvo dopravy ČR;

• Registr ekonomických subjektů – gestorem je Český statistický úřad;

• Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) – gestorem je Ministerstvo financí ČR;

• Obchodní rejstřík – gestorem je Ministerstvo spravedlnosti ČR;

• Insolvenční rejstřík – gestorem je Ministerstvo spravedlnosti ČR;

• Rejstřík živnostenského podnikání – gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR;

• Rejstřík trestů – gestorem je Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Správa základních registrů

Správa základních registrů (SZR) ustanovená zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech zajišťuje

• provoz informačního systému základních registrů, registru obyvatel, registru osob a registru práv a povinností a jejich bezpečnost;

• prostřednictvím služeb informačního systému základních registrů

  • realizaci vazeb mezi jednotlivými základními registry;

  • realizaci vazeb mezi základními registry a agendovými informačními systémy;

  • realizaci vazeb mezi jednotlivými agendovými informačními systémy;

• zpřístupnění referenčních údajů obsažených v základních registrech a údajů obsažených v agendových informačních systémech v rozsahu oprávnění obsažených v registru práv a povinností;

• vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním informačního systému základních registrů.

Údaje základního registru

Základní registr obsahuje referenční údaje, referenční vazby, identifikátory fyzických osob, popřípadě autentizační údaje. Referenční vazby jsou kódy nebo identifikátory, kterými je odkazováno na referenční údaje v základních registrech. Autentizační údaje jsou údaje umožňující provést ověření identity fyzické osoby.

 NahoruEditor

Referenční údaje do základního registru zapisuje a změny zapsaných referenčních údajů provádí editor, což je orgán veřejné moci, který je k tomu oprávněn. Editor je zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do příslušného základního registru zapsány. Orgány veřejné moci, fyzické a právnické osoby jsou povinny poskytnout editorovi potřebnou součinnost k plnění jeho úkolů tím, že mu poskytnou údaje a podklady potřebné pro ověření správnosti zpracovávaných údajů.

 NahoruReferenční údaje

Referenčním údajem je údaj vedený v základním registru, který je označen jako referenční údaj. Referenční údaj je považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jeho správnosti. V případě pochybnosti označí editor referenční údaj jako nesprávný a toto označení odstraní poté, co ověří správnost údajů. Referenční údaj označený jako nesprávný má pouze informativní povahu.

 NahoruPrávní závaznost

Má se za to, že ten, kdo vychází z referenčního údaje, je v dobré víře, že stav referenčního údaje v základním registru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět o jeho nesprávnosti. Proti tomu, kdo jedná v důvěře ve správnost referenčního údaje obsaženého v základním registru, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti, ledaže prokáže, že údaj je nesprávný a že jeho nesprávnost nezpůsobil.

 NahoruVyužívání referenčních údajů

Orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud

• nejsou v základním registru obsaženy;

• jsou označeny jako nesprávné;

• vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje;

• jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ustanovení § 89 a násl.

Základní registr právnických osob a orgánů veřejné moci

 NahoruRegistr osob

Správcem tohoto registru, který je zkráceně označovaný jako registr osob (ROS) je Český statistický úřad, který poskytuje údaje z registru. Správce registru osob je také editorem identifikátorů registru osob, který přiděluje identifikační číslo osoby a provozovny, a zodpovídá za jejich správnost.

Agendovému místu a správci registru osob poskytuje Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely editace údajů do registru osob a jeho vedení referenční údaje ze základního registru obyvatel a údaje z agendových informačních systémů evidence obyvatel a cizinců.

Evidované subjekty

Registr osob eviduje

• právnické osoby;

• organizační složky právnických osob;

• organizační složky státu;

• podnikající fyzické osoby;

• zahraniční osoby a organizační složky zahraničních osob;

• organizace s mezinárodním prvkem;

• orgány veřejné moci.

Evidované údaje

 NahoruReferenční údaje

Podstatným prvkem systému základních registru jsou referenční údaje, které příslušné orgány veřejné správy přebírají a využívají jako zaručené, platné a aktuální, bez nutnosti dalšího ověřování. ROS obsahuje následující referenční údaje:

• obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení;

• jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby;

• agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) pro ROB;

• datum vzniku nebo datum zápisu do evidence;

• datum zániku nebo datum výmazu z evidence;

• právní forma podle číselníku ČSÚ;

• záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky (je-li zpřístupněna);

• statutární orgán (vazbou na ROB anebo na ROS nebo uvedením identifikačních údajů);

• právní stav;

• adresa sídla osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby (resp. ve formě referenční vazby);

• datum zahájení / ukončení provozování činnosti v provozovně;

• adresa místa provozovny (resp. ve formě referenční vazby);

• adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby, popřípadě bydliště v zahraničí fyzické osoby vedené textem.

 NahoruTechnické údaje

Z provozních a identifikačních údajů se zaznamenává: kód agendy, datum prvotního zápisu do ROS, datum poslední změny vedeného údaje, identifikační číslo osoby, identifikační číslo provozovny, provozní údaje o využívání neveřejných údajů z ROS.

 NahoruAgendový identifikátor

Uvedením základních registrů do praxe vznikla orgánům veřejné správy povinnost používat k jednoznačnému určení fyzické osoby agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO). Každá agenda má pro danou osobu přiřazen vlastní unikátní identifikátor. Jedná se o ochranný prvek, kterým se zabrání neoprávněnému propojení osobních údajů fyzické osoby z různých agend. Přidělování AIFO jednotlivým agendám a jeho odvození ze zdrojového identifikátoru zabezpečuje informační systém ORG spravovaný Úřadem na ochranu osobních údajů.

 NahoruZáznamy do ROS

Veškeré záznamy do ROS zapisují pouze příslušní editoři ROS. Editoři přidělují IČO, zapisují a aktualizují příslušné referenční údaje. Jsou odpovědní za správnost a úplnost dat – editor je zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do ROS zapsány.

Editorem ROS jsou v zákoně vyjmenované státní orgány nebo instituce (např. Česká národní banka, Český telekomunikační úřad, krajské soudy, vybraná ministerstva a ústřední orgány státní správy, profesní komory, obce a kraje, obce, obchodní rejstřík, rada pro rozhlasové a televizní vysílání a mnoho dalších).

Identifikační číslo (IČO) dostávají všechny osoby přímo při registraci nebo evidenci osoby příslušným editorem ROS.

 NahoruInformační systém IAIS-ROS

Integrovaný agendový informační systém ROS (IAS-ROS) je centrální webové řešení v gesci ČSÚ, které poskytuje editorům ROS nástroj pro zápis osob i změn referenčních údajů bez nutnosti pro příslušnou agendu vytvářet nebo upravovat vlastní informační systém.

Základní registr obyvatel (ROB)

 NahoruSprávce registru

Správcem registru obyvatel je Ministerstvo vnitra, které též zajišťuje poskytování údajů z registru. Ministerstvo v registru zpracovává, v rozsahu vedených referenčních údajů, údaje potřebné k plnění úkolů stanovených jinými právními předpisy (např. zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů).

Evidované subjekty

V základním registru obyvatel jsou evidováni

• státní občané České republiky;

• cizinci, kterým bylo podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydáno povolení k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů;

• občané jiných členských států EU, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, kteří na území ČR hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce;

• cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany (podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů);

• jiné fyzické osoby, u nichž jiný právní předpis vyžaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, že tyto fyzické osoby budou vedeny v registru obyvatel.

Evidované údaje

 NahoruReferenční údaje

V registru obyvatel se vedou tyto referenční údaje

• příjmení, jméno (popřípadě jména);

• adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti;

• datum, místo a okres narození (resp. místo a stát);

• datum, místo a okres úmrtí (resp. místo a stát);

• státní občanství, popřípadě více státních občanství;

• čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů;

• záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky.

Identifikátorem fyzické osoby je agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu registru obyvatel.

 NahoruTechnické údaje

V registru obyvatel se dále vedou provozní údaje o využívání údajů z registru obyvatel pro potřeby agendových informačních systémů, o poskytnutí údajů subjektu údajů nebo jiné osobě a datum poslední změny každého údaje vedeného v registru obyvatel.

 NahoruZáznamy do ROB

U státních občanů České republiky je editorem Ministerstvo vnitra, které zapisuje údaje prostřednictvím agendového informačního systému evidence obyvatel, resp. prostřednictvím agendového informačního systému občanských průkazů nebo agendového informačního systému cestovních dokladů. U dalších subjektů je, podle příslušnosti, editorem Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra.

Provozní údaje zapisuje do registru obyvatel automatizovanými procesy prostřednictvím informačního systému základních registrů Správa základních registrů. Záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky zapisuje do registru obyvatel správce agendového informačního systému datových schránek.

 NahoruUchovávání a likvidace údajů

Údaje subjektu údajů se uchovávají v registru obyvatel po dobu 3 let od jeho smrti (nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého). Pokud není tento údaj v registru obyvatel veden, údaje se uchovávají po dobu 15 let od poslední aktualizace alespoň jednoho z uvedených údajů.

Po uplynutí uvedené doby se údaje likvidují s výjimkou provozních údajů, které se vedou ještě po dobu následujících 10 let. Při likvidaci se postupuje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí

Základní registr, zkráceně označovaný jako registr územní identifikace, je veřejným seznamem. Jeho správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální.

 NahoruPoužívané pojmy

V zákoně se rozumí územním prvkem část zemského povrchu vymezená hranicí nebo výčtem jiných územních prvků (které ji dohromady tvoří), adresní místo, nebo stavební objekt. Územní prvky jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla nebo nad digitální mapou veřejné správy, která je vytvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy, popřípadě též technické mapy obce nebo města.

Pro evidenci územních prvků stejného druhu, která nemá hranici, slouží územně evidenční jednotka. Stavebním objektem se rozumí dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční, pokud slouží k ubytování lidí nebo k podnikání nebo jiné ekonomické činnosti. Adresní místo je takové místo v terénu, kterému lze ve vztahu ke stavebnímu objektu jednoznačně přiřadit adresu.

Obsah registru

 NahoruZákladní územní prvky

Registr územní identifikace obsahuje údaje o základních územních prvcích:

• území státu, území regionu soudržnosti (podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje), území vyššího územního samosprávného celku;

• území kraje, okresu, obce, vojenského újezdu;

• správní obvod obce s rozšířenou působností, s pověřeným obecním úřadem, v hlavním městě Praze;

• území městského obvodu v hlavním městě Praze, městské části v hlavním městě Praze, městského obvodu a městské části územně členěného statutárního města;

• katastrální území, území základní sídelní jednotky;

• stavební objekt, adresní místo, pozemek v podobě parcely.

Registr územní identifikace obsahuje též údaje o účelových územních prvcích, pomocí kterých je vyjádřeno území jiným právním předpisem, pokud tyto účelové územní prvky jsou bezezbytku skladebné alespoň z některých uvedených základních prvků.

Registr dále obsahuje údaje o územně evidenčních jednotkách, kterými jsou část obce, ulice nebo jiné veřejné prostranství.

Registr územní identifikace obsahuje i zvláštní údaje pro doručování prostřednictvím poštovních služeb.

Vedené údaje

 NahoruÚzemní prvek

O územním prvku se v registru vedou

• identifikační údaje (kód a název);

• lokalizační údaje (definiční bod, případně též hranice);

• údaje o vazbách na jiné územní prvky, případně na územně evidenční jednotky.

 NahoruÚzemní jednotka

O každé územně evidenční jednotce se vedou

• identifikační údaje (kód a název);

• lokalizační údaje (u části obce definiční bod a u ulice definiční čára);

• údaje o vazbách na územní prvky.

Identifikačními údaji o územním prvku, kterým je

• pozemek, jsou kód a název katastrálního území, ve kterém pozemek leží, a parcelní číslo;

• stavební objekt, jsou identifikační údaje pozemku, na kterém je stavební objekt postaven, a dále

  • údaj o jeho čísle popisném nebo evidenčním a údaj o části obce, ke které stavební objekt přísluší, nebo

  • údaj o tom, že se jedná o stavební objekt, kterému se popisné ani evidenční číslo nepřiděluje.

Kódem územního prvku nebo územně evidenční jednotky je číselný nebo abecedně číselný údaj, který je jim jako jedinečný přiřazen a je veden v registru územní identifikace.

 NahoruStavební objekt

Stavební objekt má jedno nebo více adresních míst. O stavebním objektu se dále vedou údaje o typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a o typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto objektu, kterými jsou

• měsíc a rok dokončení;

• počet nadzemních a podzemních podlaží;

• počet bytů u stavebního objektu s byty;

• druh svislé nosné konstrukce;

• zastavěná a podlahová plocha v m2;

• obestavěný prostor v m3;

• připojení na vodovod, na kanalizační síť a na rozvod plynu;

• způsob vytápění;

• vybavení výtahem.

 NahoruPozemek

O pozemku se dále v registru vedou údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto pozemku, kterými jsou výměra parcely a údaj o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcele.

 NahoruReferenční údaje

Referenčními údaji v registru územní identifikace jsou

• identifikační údaje;

• údaje o vazbách na ostatní územní prvky, případně na územně evidenční jednotky;

• údaje o druhu a způsobu využití pozemku a jeho technickoekonomické atributy;

• údaje o typu a způsobu ochrany nemovitosti;

• adresy.

Referenčními údaji jsou lokalizační údaje katastrálních území a nadřazených prvků. Lokalizační údaje ostatních územních prvků jsou referenčními údaji pouze v těch katastrálních územích, ve kterých je katastrální mapa vedena v digitální formě.

Informační systém územní identifikace

Informační systém územní identifikace, je agendovým informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím se zapisují údaje do registru územní identifikace. Obsahuje údaje registru územní identifikace, s výjimkou těch údajů, které jsou vedeny v katastru nemovitostí, a zachycuje stav těchto údajů k jakémukoli datu od jeho vytvoření. Správcem informačního systému územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální. Český statistický úřad, obce a stavební úřady mohou zapisovat stanovené údaje do informačního systému územní identifikace prostřednictvím informačních systémů sloužících k plnění jejich úkolů.

…