6.13
Podjatost ve správním řízení
Mgr. Martina Pavelková
Podjatost úředních osob je upravena v § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Podle tohoto ustanovení je vyloučena každá úřední osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. Z této na první pohled ne úplně jednoznačné zákonné formulace lze dovodit, že aby došlo k vyloučení úřední osoby, musí být u ní shledán vedle poměru k věci (předmět řízení) nebo k účastníkům řízení, resp. jejich zástupcům, také zájem na výsledku řízení. Jedná se o pojmové znaky, které, pokud se účastník řízení rozhodne v řízení námitku podjatosti uplatnit, by měly být tvrzeny. Z citovaného ustanovení také vyplývá, že důvody pro vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování věci mohou existovat nejen u oprávněné úřední osoby, ale u jakékoli úřední osoby, která v tomto řízení činí úkony (typicky např. vedoucí odboru, který je v souladu s organizačním řádem oprávněn podepisovat rozhodnutí).
Pokud má tedy účastník pochybnost o nepodjatosti úřední osoby oprávněné k vedení řízení, může uplatnit námitku podjatosti. Správní řád v § 14 odst. 2 stanoví, že účastník řízení musí námitku podjatosti uplatnit, jakmile se o důvodech podjatosti dozví (bez zbytečného odkladu). K opožděné námitce se nepřihlédne. Správní orgán, který opožděnou námitku podjatosti obdrží, o této nerozhodne usnesením, ale bude s ní zacházet jako s obecným podáním, respektive námitkou v řízení. V této souvislosti však nutno upozornit, že podjatost je stav, který existuje, a nadřízený vyloučené úřední osoby má podle § 14 odst. 4 správního řádu povinnost určit usnesením jinou úřední osobu bezodkladně poté, co se o podjatosti dozví. O důvodech podjatosti se tak nadřízený může dozvědět např. i prostřednictvím opožděné námitky, na kterou by měl v případě její důvodnosti adekvátně reagovat. Pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti až v odvolacím řízení, posoudí důvody v ní uvedené přímo odvolací orgán. Pokud by odvolací orgán rozhodnutí z jiných důvodů rušil, vrátí věc včetně uplatněné námitky podjatosti stavebnímu úřadu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 2. 6. 2015, sp. zn. 7 As 57/2015, a ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 1 As 19/2010).
Častým dotazem v souvislosti s námitkou podjatosti pak je, co je považováno za poměr k věci, k účastníkům řízení (jejich zástupcům), a co může představovat zájem úřední osoby na výsledku řízení. Příkladem poměru k věci ve stavebním řízení je situace, když úřední osoba je sama účastníkem řízení, vlastníkem nemovitosti dotčené projednávaným záměrem, nájemcem bytu v nemovitosti, o které je jednáno apod., za poměr k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům je vedle příbuzenského poměru možno považovat také poměr zjevně přátelský či nepřátelský nebo stav ekonomické závislosti. Subjektivním aspektem podjatosti úřední osoby je její zájem na výsledku řízení, ať už negativním či pozitivním, který může být tvrzen na základě konkrétních projevů této osoby ve vztahu k řízení. Pro vyloučení úřední osoby postačí pouhá pochybnost o její nepodjatosti.
V praxi se poměrně často objevují námitky podjatosti, kterou účastníci shledávají v nezákonném postupu úřední osoby v řízení. Tvrzený nezákonný postup však za důvod podjatosti sám o sobě považovat nelze, a to nejen s ohledem na uvedené, ale také proto, že správní řízení je dvouinstanční, a nezákonnost rozhodnutí či postupu může vyslovit pouze odvolací orgán. Pokud účastník řízení důvody podjatosti v souladu s § 14 odst. 1 správního řádu neupřesní, správní orgán by měl s takovou námitkou nakládat jako s běžnou námitkou v řízení, eventuálně…
