Každý záměr, který je v území umisťován a podléhá co do umístění některému z režimů stavebního zákona, musí splňovat požadavky stavebního zákona a prováděcích vyhlášek.
Většinu požadavků pro umisťování nových záměrů stanoví prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, přičemž jeden z nejproblematičtějších okruhů je právě požadavek na vzájemné odstupy staveb, a požadavek na vzdálenosti staveb od hranic pozemků.
Přípustné vzdálenosti
Přípustné vzdálenosti vyhláška upravuje v té nejobecnější rovině v ust. § 20 a 23. Nejprve je třeba si uvědomit, že stavby se umísťují na pozemku tak, aby se nezhoršila kvalita prostředí a hodnota území. Podle ust. § 23 nesmí umisťované stavby přesahovat na sousední pozemek, a nesmí být umístěny ani natolik blízko hranice pozemku, aby znemožnily zástavbu pozemku vedlejšího. Toto kritérium bude zapotřebí vyhodnotit s ohledem na typ umisťované stavby a zejména na charakter území. V území, kde je obvyklé rozdělení pozemků na malé parcely bude snadnější znemožnit výstavbou zastavění sousedních pozemků, než v oblasti, kde jsou pouze velké parcely.
Zvláštní pravidla
Zvláštní pravidla stanoví vyhláška pro umisťování studní, kde jejich vzdálenost limituje ve vztahu k možným zdrojům znečištění, tzn., že stanoví minimální vzdálenost nově umisťované studny od různých typů zdrojů znečištění (např. žumpy, chlévy, pozemní komunikace).
Nejvýznamnější ustanovení
Nejvýznamnější ustanovení z hlediska odstupových vzdáleností je však ust. § 25 vyhlášky. V odst. 1 nejprve promítá všechny výše uvedené obecné požadavky, když uvádí, že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Pokud však záměr co do přípustných odstupových vzdáleností splňuje požadavky následujících odstavců tohoto ustanovení, obecným požadavkům již při vyhodnocení nebývá věnováno tolik pozornosti. Důležitým vodítkem mohou být však např. při udělování výjimek.
Již zcela konkrétně v ust. § 25 odst. 2 vyhláška stanoví, že pokud je mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 metrů (ve zvlášť stísněných podmínkách může být sníženo na 4 metry), a jejich vzdálenost od společných hranic nesmí být menší než 2 metry. U staveb pro rodinnou rekreaci je přípustná vzdálenost 10 metrů. Odst. 4 k těmto regulacím upřesňuje, že pokud jsou v některé z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odst. 2 a staveb umisťovaných v prolukách. Obdobně se určují vzdálenosti…
