9.2
Vyhláška o provedení některých ustanovení stavebního zákona
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona. Předpis je účinný od 1. 7. 2024.
K přípravě návrhu vyhlášky bylo přistoupeno v souvislosti se schváleným zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, který přináší zásadní změny v institucionální oblasti, v oblasti územního plánování a významné procesní změny v oblasti stavebního řádu včetně elektronizace stavební agendy. Tento zákon zmocňuje v § 333 odst. 1 Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání právních předpisů – vyhlášek k provedení konkrétních ustanovení v oblasti stavební správy, územního plánování, stavebního řádu, kontroly ve věcech stavebního řádu, činnosti autorizovaných inspektorů a stavebního práva hmotného.
V oblasti stavebního řádu návrh vyhlášky stanoví formuláře žádostí (včetně součástí žádostí) o úkony stavebních úřadů. Dále návrh vyhlášky upravuje obsahové náležitosti štítku a v oblasti kontroly ve věcech stavebního řádu vzor průkazu o pověření ke kontrole a podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky ve věcech stavebního řádu.
V oblasti činnosti autorizovaných inspektorů upravuje návrh vyhlášky obsahové náležitosti formulářů žádostí o udělení a prodloužení oprávnění, postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost, dále přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů.
V oblasti stavebního práva hmotného pak vyhláška č. 149/2024 Sb. upravuje rozsah a obsah systému stavebně technické prevence včetně obsahových náležitostí oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin.
NahoruKomentář k ustanovením vyhlášky
§ 1
Toto ustanovení shrnuje obsah vyhlášky.
Vyhláška stanoví nejen obsahové náležitosti žádostí a návrhů včetně jejich součástí, ale upravuje též obsahové náležitosti štítku, vzor průkazu o pověření ke kontrole a podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky ve věcech stavebního řádu.
Dále upravuje obsahové náležitosti formuláře žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, žádosti o prodloužení tohoto oprávnění a jejich příloh, postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů.
V oblasti stavebně technické prevence pak vyhláška upravuje rozsah a obsah systému stavebně technické prevence včetně obsahových náležitostí oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin.
§ 2 Žádost o předběžnou informaci
Podle § 174 stavebního zákona lze podat žádost o předběžnou informaci stavebního úřadu nebo žádost o předběžnou informaci dotčeného orgánu. Formulář žádosti je stanoven v příloze č. 1 a rozlišuje čtyři okruhy obsahu předběžné informace stavebního úřadu:
1. o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
2. o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace,
3. o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět, nebo
4. o dotčených orgánech ve vztahu k záměru,
a dva okruhy obsahu předběžné informace dotčeného orgánu:
1. o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, nebo
2. o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.
§ 3 Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem je jedním ze základních podkladů pro vydání povolení záměru stavebním úřadem. Základní obsahové náležitosti žádosti o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury stanoví § 180 stavebního zákona (identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru) přičemž součástí žádosti musí být i dokumentace pro povolení záměru.
Podrobné obsahové náležitosti pak obsahuje formulář žádosti o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 4 Žádost o povolení stavby nebo zařízení
Povolení stavby nebo zařízení (§ 211 a 212 stavebního zákona) může stavební úřad vydat v klasickém správním řízení, nebo ve zrychleném řízení, jehož speciální právní úpravu stanoví stavební zákon. O povolení ve zrychleném řízení však musí stavebník výslovně požádat (§ 212 odst. 1 stavebního zákona).
Podobně jako je do řízení o povolení stavby integrováno rozhodování o výjimkách (§ 228 stavebního zákona) může stavební úřad v řízení o povolení stavby rozhodovat současně o dělení nebo scelení pozemků (§ 216 a 217 stavebního zákona) nebo o stanovení ochranného pásma (§ 218 až 220 stavebního zákona).
Ustanovení § 4 vyhlášky stanoví povinnost použít pro žádost o povolení stavby formulář obsažený v příloze č. 4 k této vyhlášce. Žádost o povolení stavby je navržena tak, aby stavebníkovi umožnila současně požádat o provedení klasického správního řízení nebo o zrychlené řízení, o povolení výjimky z požadavků na výstavbu, pokud je to k povolení stavby nezbytné, nebo o povolení dělení nebo scelení pozemků, anebo o stanovení ochranného pásma, pokud je to nezbytné k ochraně povolované stavby před negativními účinky okolí a pokud se to netýká blíže neurčeného okruhu osob nebo se nejedná o stavbu vodního díla.
§ 5 Žádost o změnu povolení
Možnost požádat o změnu povolení upravuje stavební zákon v § 200. Jedná se však pouze o změny rozhodnutí, např. změnu lhůty pro dokončení záměru nebo změnu platnosti povolení, tj. takové změny, které nezahrnují vlastní změnu povoleného záměru s vlivem do dokumentace. Pro případ žádosti o změnu záměru před jeho dokončením (§ 224 stavebního zákona), tj. nejčastěji změnu stavební povahy, se postupuje podle § 10 vyhlášky.
Řízení o změně povolení je v porovnání s původním řízením o povolení řízením se zúženým předmětem řízení, což se odrazí zejména v množství podkladů k žádosti, neboť budou potřeba jen takové podklady, které se týkají změny povolení. Tomu odpovídá i formulář žádosti, jehož obsahové náležitosti jsou podle § 6 vyhlášky stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 6 Žádost o povolení změny využití území
Povolení změny využití území vyžadují nestavební záměry, kterými se mění způsob využití pozemků a stanoví podmínky jeho využití. Z tohoto důvodu obsahuje stavební zákon množinu nestavebních záměrů, které vyžadují (§ 213 stavebního zákona) nebo naopak nevyžadují (§ 214 stavebního zákona) rozhodnutí o změně využití území.
Žádost o povolení změny využití území se podle § 7 vyhlášky podává na formuláři obsaženém v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 7 Žádost o povolení dělení nebo scelení pozemků
Problematiku dělení nebo scelení pozemků upravuje stavební zákon v § 216 a 217. Žádost o povolení dělení nebo scelení pozemků musí být podána všemi vlastníky dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení, nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků (§ 216 odst. 1 stavebního zákona). Citované ustanovení také upravuje způsob podání žádosti v případě veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, kdy žádost může podat stavebník. Stavební zákon dále stanoví, že se k žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci.
Všechny tyto specifické podmínky stanovené stavebním zákonem jsou promítnuty do žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků, která se podle § 7 vyhlášky podává na formuláři stanoveném v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 8 Žádost o vydání rámcového povolení
Stavební zákon zachovává u záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti – § 35 stavebního zákona) a v případě staveb jaderného zařízení a staveb s nimi souvisejícími, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, dvoustupňové povolování záměru. Nejdříve se provede řízení o vydání rámcového povolení (v případě jaderného zařízení a souvisejících staveb fakultativně) a následně řízení o povolení záměru. Rámcové povolení upravuje § 221 až 223 stavebního zákona.
Žádost o vydání rámcového povolení záměru v působnosti jiného stavebního úřadu se podává u krajského stavebního úřadu. Žádost o vydání rámcového povolení staveb jaderného zařízení a staveb s nimi souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, se podává u Dopravního a energetického stavebního úřadu. Ustanovení § 9 vyhlášky stanoví povinnost použít pro žádost o oba typy rámcového povolení záměru formulář obsažený v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 9 Žádost o změnu záměru před dokončením
Změna záměru před jeho dokončením je změna záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem (§ 224 odst. 1 stavebního zákona).
Řízení o změně záměru před dokončením je v porovnání s původním řízením o povolení zpravidla řízením se zúženým předmětem řízení, což se odrazí zejména v množství podkladů k žádosti, neboť budou potřeba jen takové podklady, které se týkají změny záměru. Tomu odpovídá i formulář žádosti, jehož obsahové náležitosti jsou podle § 10 vyhlášky stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 10
Stanovení ochranného pásma upravuje § 218 až 220 stavebního zákona. Nově stavební zákon umožňuje stanovení ochranného pásma dvěma formami, a to formou opatření obecné povahy, nebo rozhodnutím. Formu stanovení ochranného pásma však nenavrhuje stavebník ani vlastník stavby. Formu stanovení ochranného pásma musí posoudit stavební úřad s ohledem na okruh adresátů omezení plynoucích z ochranného pásma.
Týká-li se vymezené ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob, stanoví stavební úřad ochranné pásmo formou opatření obecné povahy. V takovém případě musí být návrh na stanovení ochranného pásma podán vždy samostatně.
Pokud se vymezené ochranné pásmo týká blíže určeného okruhu osob, stanoví stavební úřad ochranné pásmo formou rozhodnutí. V takovém případě lze podat návrh na stanovení ochranného pásma jako součást žádosti o povolení stavby podle § 5 této vyhlášky.
Návrh na stanovení ochranného pásma, které se týká blíže neurčeného okruhu osob nebo se týká ochranného pásma vodního díla nebo je podáván samostatně bez žádosti o povolení stavby, se podle § 11 vyhlášky podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.
§ 11 Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí
Kolaudaci, tj. povolení užívání dokončené stavby, podléhají všechny stavby, které vyžadují povolení, s výjimkou staveb uvedených v § 230 odst. 2 stavebního zákona. Kolaudační řízení upravuje § 230 až 235 stavebního zákona, přičemž základní náležitosti žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí stanoví § 232 stavebního zákona. Obsahové náležitosti pak podrobně stanoví podle § 12 vyhlášky příloha č. 11 k této vyhlášce.
§ 12 Žádost o povolení předčasného užívání stavby
§ 13 Žádost o povolení zkušebního provozu
V ustanovení § 236 až 238 stavebního zákona jsou zakotveny další instituty stavebního práva, a sice předčasné užívání stavby a zkušební provoz.
V případě předčasného užívání stavby je zakotvena povinnost připojit k žádosti u stavby prováděné dodavatelsky dohodu se zhotovitelem stavby obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby, a u ostatních staveb navrhnout podmínky předčasného užívání stavby přímo v žádosti. Tento požadavek je zahrnut ve formuláři obsaženém v příloze č. 11 k vyhlášce, který podle § 13 vyhlášky obsahuje žádost o povolení předčasného užívání stavby.
Obsahové náležitosti žádosti o povolení zkušebního provozu pak podrobně stanoví podle § 14 vyhlášky příloha č. 12 k této vyhlášce.
§ 14 Žádost o povolení změny v užívání stavby
Změna v užívání stavby (rekolaudace)…
