4.1
Vyhláška o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
redakce StavebniKlub.cz
Ve Sbírce zákonů byla dne 10. prosince 2021 zveřejněna vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Předpis je účinný prvním dnem od vyhlášení, tedy od 11. prosince 2021.
Vyhlášky byla navržena k provedení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně"). Nová právní úprava reaguje na novelu zákona, kterým se mění zákon o požární ochraně a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, respektive na rozčlenění staveb na jednotlivé kategorie z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, které tato novela obsahuje.
Předmětem úpravy je tedy vymezení staveb do jednotlivých kategorií z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva.
Nová právní úprava je nezbytná, neboť se jejím prostřednictvím provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně týkající se kategorie staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, čímž je naplněn jeden z cílů nové právní úpravy zákona o požární ochraně.
NahoruKomentář k jednotlivým ustanovením vyhlášky z aplikace ODok
Vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva:
§ 1 Předmět úpravy
V § 1 se vymezuje předmět úpravy v návaznosti na zmocnění uvedené v § 39 odst. 2 zákona o požární ochraně.
§ 2 Definice základních pojmů
Ustanovení obsahuje definice pojmů souvisejících s kategorizací staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Definice pojmů se zavádějí tam, kde je to nutné pro další užití v textu vyhlášky.
V písmenu a) je uvedeno, že stavebně technickým parametrem stavby, který charakterizuje kategorie staveb, se rozumí výška stavby, její zastavěná plocha, počet podlaží a počet osob, pro které je určena.
V písmenech b) a c) je uvedena definice nadzemního a podzemního podlaží. Tyto definice vychází z normy ČSN 73 4301 "Obytné budovy" , která je využívána i pro definování nadzemních a podzemních podlaží v návaznosti na stavební zákon. Pro potřeby kategorizace tak nejsou využity definice uvedené v "požárních" normách ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 . Důvodem je jejich značná složitost a nejednoznačnost ve srovnání s definicemi uvedenými v ČSN 73 4301. Výhodou nového způsobu stanovení nadzemního/podzemního podlaží je, že se jedná o stejný způsob určování podlaží, který je používán v rámci pozemního stavitelství a stavebními úřady; jde o zavedený a zažitý systém se snadnou aplikací i ze strany osob, které se nespecializují na požární bezpečnost staveb.
V písmenu d) je definována výška stavby v případě budovy jako vzdálenost od povrchu podlahy nejníže položeného nadzemního podlaží (tj. prvního nadzemního podlaží) k povrchu podlahy nejvýše situovaného nadzemního podlaží.
V písmenu e) je dále uveden postup pro případy staveb, které nejsou budovami a nemusí mít typické dělení na podlaží (např. pro otevřená technologická zařízení jako jsou sila nebo jiné zásobníky na hořlavé látky), který vychází ze stávajícího ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o požární prevenci").
V písmenu f) je definována tzv. třída využití stavby s ohledem na podmínky objektové evakuace. Způsob určení třídy využití je dále stanoven v § 5. Pro potřebu určení třídy využití jsou dále definovány prostory určené pro spánek, prostory pro veřejnost a prostory určené k užívání osobami, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob.
Za prostory určené pro spánek se podle písmene g) považují prostory pro spánek osob "přes noc" např. ve stavbách nebo jejich částech sloužících pro bydlení nebo ubytování. Nejedná se o prostory, kde mohou osoby spát pouze při výkonu pohotovosti (např. hasičské stanice, inspekční pokoje ve zdravotnických zařízeních). Důvodem, proč jsou tyto prostory zájmem požární ochrany, je předpokládaná pomalejší reakce osob na vznik požáru v době spánku osob. V případě výkonu pohotovosti (např. hasičské stanice) lze naopak očekávat, že osoby držící pohotovost budou schopny adekvátně a rychle reagovat.
Za prostory určené pro veřejnost se podle písmene h) považují prostory ve stavbě, které mohou být oprávněně užívány osobami, které nejsou provozovateli činností v těchto prostorách, ani nejsou k těmto provozovatelům v pracovním poměru nebo obdobném vztahu a nejsou vlastníky těchto prostor (resp. vlastníky stavby nebo její dotčené části). U osob užívajících tyto prostory lze předpokládat, že nejsou seznámeny s dispozičním rozmístěním únikových východů ani zabezpečením těchto prostor z hlediska požární ochrany. Definice vychází ze stávajícího ustanovení § 1 písm. l) vyhlášky o požární prevenci.
Za prostory určené k užívání osobami, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob, se podle písmene i) považují prostory ve stavbě primárně určené k užívání osobami, které v případě vzniku požáru nejsou samy schopny se evakuovat z požárem zasaženého objektu nebo jeho části. Jedná se zejména o osoby tělesně, duševně, fyzicky nebo mentálně neschopné samostatné evakuace (děti do 3 let věku, osoby upoutané na lůžko či jinak imobilní, osoby s výrazně sníženou zrakovou, sluchovou nebo mentální schopností vnímání) nebo osoby pod dozorem v psychiatrických léčebnách. Prostory, ve kterých se děti předškolního věku mohou vyskytovat ojediněle, v doprovodu rodičů nebo zákonných zástupců, rodinných příslušníků apod., se nepovažují za prostory určené k užívání osobami, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob.
§ 3
V ustanovení § 3 je upraveno, že každá jednotlivá stavba (např. budova, otevřené technologické zařízení) se zařazuje do příslušné kategorie jako celek (jedné stavbě se přiřazuje jedna kategorie). Tj. kategorie se nestanovuje pro jednotlivá podlaží, přístavby nebo jiné části stavby. V případě, že mají jednotlivé části stavby různé charakteristiky nebo kritéria (např. části stavby mají různou výšku nebo využití) bere se za rozhodující nejméně příznivá hodnota vedoucí k zařazení do vyšší kategorie stavby.
V případě staveb, které byly projektovány podle norem řady ČSN 73 08, se předpokládá, že jsou od sousedních staveb odděleny požárně dělicími konstrukcemi splňujícími požární odolnost kladenou na tyto konstrukce mezi objekty a která splňuje požadavky na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor. V případě staveb, které nebyly projektovány podle norem řady ČSN 73 08, že nejsou staticky ani funkčně závislé na sousedních stavbách.
§ 4 Výška stavby
V ustanovení jsou upřesněny podmínky pro stanovení výšky stavby, kde je stanoveno, že se u vícepodlažních staveb nepřihlíží k poslednímu nadzemnímu technologickému podlaží (např. strojovna výtahu, vzduchotechniky) nebo půdnímu prostoru, pokud tyto nejsou určeny pro pobyt osob, nenachází se zde ani trvalá nebo dočasná pracovní místa (tj. pracovní místa, na nichž je pracovník pravidelně vázán více než 2 hodiny za směnu – viz definice v ČSN 73 0804).
§ 5 Třída využití
Třída využití stavby je jednou ze základních charakteristik, na základě které se určí kategorie stavby. Třída využití vyjadřuje podmínky z hlediska objektové evakuace. Tříd využití je definováno celkem pět, přičemž 1. třída je nejméně riziková a 5. třída riziková nejvíce.
Princip stanovení třídy využití je uveden v tabulce 1 a vychází z modelu použitého v ISO/TR 16738:2009 "Fire-safety engineering Technical information on methods for evaluating behaviour and movement of people" pro stanovení scénářů evakuace osob. Tento princip byl dále aplikován např. v dánských technických předpisech pro požární bezpečnost staveb a jejich kategorizaci.
Pro zařazení do třídy využití stavby je rozhodující, zda se nachází ve stavbě prostory určené pro spánek osob, zda je stavba určena pro veřejnost a zda se nachází ve stavbě prostory určené pro osoby, jejichž evakuace je podmíněna asistencí dalších osob.
Každá zmíněná oblast identifikuje…
