Věcný záměr zákona o BIM 06: Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu

2.11.6

Věcný záměr zákona o BIM 06: Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Cílem zákona o BIM je vytvoření základního rámce umožňujícího digitalizaci stavebnictví a vznik dílčí infrastruktury pro BIM a pro model vystavěného prostředí. Rozvoj dílčí infrastruktury pro BIM a pro modelování vystavěného prostředí jako nedílné součásti národní infrastruktury pro prostorové informace (NIPI) souvisí a je vázán s potřebou realizace souboru opatření rozvoje eGovernmentu a s potřebami Informační koncepce ČR.

Základními tematickými okruhy, které zákon bude popisovat, jsou:

• doplnění potřebných pojmů právních předpisů spojených se stavebnictvím pro potřeby jeho digitalizace (např. termíny týkající se informačních kontejnerů a profilů). Na tyto pojmy se následně budou moci odkazovat prováděcí vyhlášky;

• základní prostředky a nástroje podporující digitalizaci souvisejících procesů;

• podpora vzniku dílčí infrastruktury pro BIM nezbytné pro evidenci dokumentace staveb a její propojení s nástroji pro data o vystavěném prostředí a souvisejícího datového fondu eGovernmentu ČR (včetně požadavku využívání standardizovaných schémat a formátů dat);

• přechod od standardních procesů rozhodování založených na posuzování dokumentů na procesy rozhodování založených na práci s daty v digitální formě;

• povinnosti pro způsoby tvorby, správy, zpracování a ukládání informací v digitální formě.

Vzhledem k dříve uvedenému se navrhuje příprava návrhu nového zákona o správě informací o stavbě a o informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM) - s účinností od 1. července 2024 v rozsahu daném návrhem věcného záměru zákona. S tímto zamýšleným cílem koresponduje i úkol č. 23 Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice, kterým se ukládá "povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023", a dále také text Programového prohlášení vlády a Plán legislativních prací vlády pro rok 2022. Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod "Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata)." Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr tohoto zákona.

Přijetí zastřešujícího zákona pro oblast správy informací o stavbě a o informačním modelu vystavěného prostředí bude doprovázeno novelizací relevantních právních předpisů, neboť cílem je harmonizace stávajícího regulačního rámce pro oblast BIM a vystavěného prostředí.

Nový zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí bude tedy obsahovat zejména vymezení:

• předmětu úpravy a účelu zákona;

• jednotlivých pojmů;

• personální a věcné působnosti zákona;

• obsahu a správy informačního modelu stavby;

• společného datového prostředí;

• informačního modelování vystavěného prostředí;

• práv duševního vlastnictví s metodou BIM spojených;

• koordinátora problematiky a přestupků;

• dalších novelizovaných právních předpisů;

• účinnosti zákona, včetně přechodných ustanovení pro různé stavby a situace.

 NahoruPředmět úpravy a účel zákona

V úvodním ustanovení je nutné vymezit předmět právní úpravy. Návrh zákona o BIM spočívá v ukotvení informačního modelu stavby a modelu vystavěného prostředí, ve vymezení práv a povinností při správě informací o stavbě, o vystavěném prostředí a ve výkonu státní správy související s implementací a vymáháním této problematiky.

Účelem zákona je vytvoření informační základny pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbou během celého jejího životního cyklu. Jde tedy nejenom o fázi navrhování, přípravy a provádění stavby, ale také o následnou správu a případné změny dokončené stavby až po její odstranění. Data o stavbě tak budou sloužit jako podklad pro její hospodárnou a účelnou správu.

Aby mohla být data o stavbě efektivně sdílena, je cílem zákona také stanovení jednotných standardů, činností a postupů pro vytvoření informačního modelu stavby. Standardizace je tedy dalším z účelů navrhované právní úpravy. Cílem je tedy zajistit společné datové prostředí pro data o stavbě na straně vlastníka konkrétní stavby, která bude možné sdílet a která budou důvěryhodná a v daném okamžiku aktuální v kontextu realizovaných stavebních záměrů.

 NahoruVymezení pojmů

Zákon o BIM musí stanovit jednoznačnou terminologii pro využití nejenom v tomto připravovaném zákoně, aby nedocházelo k nejasnostem z hlediska jeho aplikace. Zákon se samozřejmě v obecné terminologii odkazuje na zaužívané pojmy, příkladem může být například termín stavba, kde se využívá definice podle nového stavebního zákona. Existují nicméně pojmy nutné k vymezení tímto předpisem, neboť tvoří základ této specifické disciplíny. Základními pojmy jsou v tomto případě informační model stavby, informační profil a informační kontejner (pro konkrétní etapu realizace výstavby či užívání stavby), bez kterých si lze úspěšnou implementaci metody BIM jen těžko představit. Dále pak je stěžejním termínem informační model vystavěného prostředí.

Informační model stavby je sdílená digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik staveb nebo jejich částí sloužící pro zkoumání jejich vlastností a pro specifikované účely zahrnující i digitální model (modely) stavby, dokumenty a dokumentaci spojenou se všemi fázemi životního cyklu stavby. Informační model stavby zahrnuje výkresovou i textovou dokumentaci. Jedná se tedy o soubor informací o stavbě, které jsou obrazové, geometrické nebo popisné, který umožňuje tyto informace vést a sdílet v elektronické podobě v průběhu času.

Definovat je nutné rovněž digitální model stavby, kterým se rozumí ucelená strukturovaná a objektově orientovaná reprezentace stavby nebo její části obsahující reprezentace jednotlivých stavebních prvků s jejich vlastnostmi a grafickou podobou potřebnou pro požadované zobrazení. Jedná se tedy o část informačního modelu stavby, která umožňuje zobrazení prostorového uspořádání a vlastností stavby, včetně prvků a konstrukcí v této stavbě, v digitální podobě, dříve označovaná též jako 3D model stavby.

Managementem (správou) informací o stavbě se rozumí soubor činností a postupů, které zajišťují pořizování vč. projektování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby po dobu jejího životního cyklu.

Informační kontejner je pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace. Tvoři ji společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru.

Informační profil je specifikace datové sady vytvořené výběrem dat z informačního modelu stavby pro specifikovaný účel užití dat spojený se specifikovanými právy a povinnostmi.

Obrázek č. 5: Graficky znázorněný návrh právní úpravy, zdroj ČAS

Informační kontejner se vytváří výběrem konkrétních dat z informačního modelu stavby podle informačního profilu stavby pro určený účel. Informační profil specifikuje datovou sadu, která slouží k vedení a sdílení informací o stavbě pro konkrétní účel zejména při navrhování, provádění a užívání stavby.

Sada dat o stavbě pořizovaná za účelem povolení záměru podle stavebního zákona se nazývá informačním kontejnerem pro povolení záměru.

Sada dat o stavbě pořizovaná za účelem zadání veřejné zakázky na zhotovení stavby nebo za účelem provádění stavby se nazývá informačním kontejnerem pro provádění stavby.

Sada dat o stavbě, která se pořizuje za účelem kolaudace stavby nebo povolení k předčasnému užívání stavby nebo rozhodnutí o zkušebním provozu se nazývá informačním kontejnerem pro kolaudaci stavby.

Sada dat o stavbě, která se pořizuje za účelem získání podrobných informací o skutečném provedení stavby, zejména jako podklad pro případné plánování změn dokončené stavby a pro její užívání se nazývá informačním kontejnerem skutečného provedení stavby.

Sada dat o skutečném provedení již provozované stavby, která se pořizuje nebo vytváří za účelem získání základních informací o stavbě v případech, kdy taková data není možné pořídit nebo vytvořit z dat již vedených v informačním modelu stavby se nazývá informačním kontejnerem pro pasportizaci stavby.

Konečně pak sada dat o stavbě, která se pořizuje, vytváří a průběžně aktualizuje za účelem řádného, účelného a efektivního hospodaření se stavbou po dobu její ekonomicky přiměřené životnosti se nazývá informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby.

Z hlediska struktury zákona je nutné také vymezit informační model vystavěného prostředí, kterým je účelové seskupení informací o území, stavbách na něm, a to včetně technických a dopravních sítí, a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají.

 NahoruPersonální působnost zákona

Jak vyplývá ze závěrů posouzení možných variant řešení, zákon o BIM nedopadne obligatorně na všechny osoby, které se v České republice věnují stavbám a jejich managementu. Adresáty podle navrhované právní úpravy budou primárně ty subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dále budou adresáty právní úpravy také vyšší územní samosprávné celky.

Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě. Z hlediska územní působnosti zákon stanoví, že se povinnost vztahuje na realizaci staveb na území České republiky. Výjimku tedy budou mít stavby mimo území České republiky, neboť by se taková povinnost mohla dostat do kolize s právním řádem státu, kde se předmětná stavba nachází.

Dalšími osobami, na které povinnost vytvářet informační model stavby dopadne, jsou vyšší územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Výkon této kompetence vyššími územními samosprávnými celky bude výkonem přenesené působnosti. Jiný územní samosprávný celek by měl plnit povinnost vytvářet informační model stavby pouze v případě, pokud dojde k závěru, že je to pro něj účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu nebo užívání stavby.

V logice, že zákon o BIM má dopadat právě na ty subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, návrh zákona dále dopadne na jiné právnické osoby, pokud byly založeny nebo zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a pokud jsou zároveň převážně financovány jinou povinnou osobou (tj. ČR, státní příspěvkovou organizací nebo vyšším územním samosprávným celkem, na který se povinnost použít metodu BIM vztahuje), a nebo pokud v nich taková povinná osoba může uplatňovat rozhodující vliv, nebo jmenuje, nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

 NahoruVěcná působnost zákona

Další část zákona o BIM bude vymezovat, které stavby, kterou realizují výše uvedené povinné osoby, se týká povinnost vytváření informačního modelu stavby. Základním pravidlem je, že povinnost pořídit informační model stavby se týká pouze stavby zapisované do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy kraje, pokud její hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

Výjimku z povinnosti modelovat v BIM budou mít stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon a na něj navazující prováděcí právní předpisy budou dále specifikovat informace a dokumentaci obsažené v jednotlivých informačních kontejnerech pro účely informačního managementu staveb a podmínky pořizování těchto informačních kontejnerů:

Informační kontejner pro povolení záměru se pořizuje před podáním žádosti o vydání povolení záměru (§ 4 NSZ), pokud je z okolností zřejmé, že se bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku.

Informační kontejner pro provádění stavby se pořizuje před zahájením zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo před zahájením provádění stavby, jsou-li technické podmínky veřejné zakázky stanoveny požadavky na výkon nebo funkci.

Informační kontejner pro kolaudaci se pořizuje v podrobnosti informačního kontejneru pro povolení záměru (§ 4 nového stavebního zákona) před podáním žádosti o kolaudaci stavby nebo povolení k předčasnému užívání stavby nebo povolení ke zkušebnímu provozu, přičemž se ve všech případech pořizuje pouze jeden informační kontejner pro kolaudaci, který se následně doplňuje.

Informační kontejner skutečného provedení stavby se pořizuje v rámci převzetí nové stavby do užívání, přičemž tento naváže na informační kontejner pro provádění stavby.

Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u stavby nabyté výstavbou se pořizuje v rámci převzetí nové stavby do užívání, při převodu nové stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření má stavebník povinnost postoupit kompletní dokumentaci včetně informačního modelu stavby nabyvateli. Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby bude v podrobnostech uzpůsoben vnitřním systémům správce provádějícího tuto údržbu s přihlédnutím k druhu stavby.

Informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.

Jednotlivé informační kontejnery a požadavky na ně budou detailně specifikovány při přípravě prováděcího předpisu, aby efektivně pokryly oprávněné potřeby vlastníka stavby vyplývající z relevantních právních předpisů, technických norem a 3E principu. V případě informačního kontejneru skutečného provedení stavby bude informační kontejner sloužit především pro neprodlené zahájení jejího provozu a dále pak pro budoucí renovace a stavební rozvoj stavby.

Za situace, kdy nebude v momentě přípravy projektové dokumentace zřejmé, zda realizovaná stavba naplní hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky, lze vyhotovit projektovou dokumentaci ve formátu tzv. "2D" s tím, že pro případnou nadlimitní veřejnou zakázku, která by na základě zpracované dokumentace následovala, bude již platit povinnost vypracovat informační kontejner pro provádění stavby.

Povinná osoba dostane právo pořizovat nebo vytvářet informační kontejnery i v jiných případech pro jiný účel, pokud je to účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu, užívání nebo odstranění stavby. V každém případě bude povinna udržovat informační model stavby tak, aby byl aktuální, úplný a pravdivý a aby odpovídal skutečnému stavu a potřebám přípravy, provádění, správy, údržby, užívání nebo odstraňování stavby. To znamená, že stavba s vytvořeným informačním modelem stavby bude rekonstruována opět za použití metody BIM (i když objem investované částky nebude dosahovat limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku pro stavební práce).

Možnost (nikoliv povinnost) pořizovat informační modely staveb a informační kontejnery dle definic v zákoně o BIM tedy mají osoby, i když se jedná o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nejedná o povinnou osobu, příp. když podle přechodných ustanovení na situaci konkrétní stavby ještě nedopadá povinnost realizovat stavbu v BIM (ale tato povinnost by v budoucnu existovala). I v takovém případě budou tedy tyto osoby moci využívat standardy metody BIM.

Spolu s pořízením informačního kontejneru stavby zajistí povinná osoba pořízení informačního modelu stavby.

Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka. Obsahem těchto informačních kontejnerů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC).

V neposlední řadě je potřeba, aby zákon specifikoval, kdo může pořizovat příslušné části informačního modelu stavby. Tyto části se pořizují prostřednictvím autorizované osoby. Zeměměřické podklady vyžadované právními předpisy se pořizují prostřednictvím úředně oprávněného zeměměřického inženýra do informačního modelu stavby.

 NahoruObsah informačního modelu stavby

Z hlediska využití informačního modelu stavby se předpokládá, i vzhledem k zahraničním zkušenostem a pilotnímu ověřování metody BIM, že model má obsahovat v závislosti na jeho účelu využití zejména následující prvky:

• digitální model stavby (včetně informací o konstrukčních, materiálových, užitných a dalších vlastnostech stavby),

• informace o harmonogramu výstavby a změnách stavby v průběhu času,

• informace o stavu procesu povolování stavby,

• provozní data vč. nákladů stavby,

• investiční náklady stavby,

• harmonogram a popis kontrol, preventivní plán údržby provozu a

• podstatné části smluvních ujednání nebo úkonů týkajících se stavby.

Protože právní předpis síly zákona má obsahovat pouze základní pravidla s tím, že technická specifikace může být ponechána na podzákonný předpis, je nezbytné, aby zákon obsahoval zmocnění pro jeho vydání. Podzákonným právním předpisem mohou být stanoveny požadavky na obsah a rozsah informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití, dále také pravidla pro jeho tvorbu a využití a jednotné standardy, činnosti a postupy pro informační management staveb.

 NahoruZajištění interoperability s jinými informačními systémy

Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu (např. s elektronickými systémy spisové služby, informačními systémy digitálního stavebního řízení). Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby pořizovaný elektronicky v CDE musí být následně možné selektivně exportovat (dávkově nebo prostřednictvím API) v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem. Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu stavby, je poskytován veřejnosti zdarma. Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Zajištění interoperability pomocí standardizovaných otevřených formátů bude umožňovat sdílení a přenos dat, ale obsluha dat bude možná různými softwarovými aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů a jejich dat.

 NahoruSpolečné datové prostředí

Zákon o BIM explicitně stanoví, že povinnost vytvářet informační model stavby plní povinná osoba v informačním prostředí pro správu informačních modelů staveb (informační prostředí může být složeno z jednoho nebo i více propojených informačních systémů), které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního managementu. Zásadní je tedy nastavit společné datové prostředí tak, aby jednotliví stavebníci či zadavatelé mohli tuto povinnost plnit. Ve společném datovém prostředí se vytváří transakční protokol a evidují záznamy. Tyto záznamy musí být prováděny systematicky, posloupně a musí být chráněny proti zpětným změnám. Službu poskytování informačního prostředí může pro povinnou osobu zajišťovat třetí osoba. Technické a provozní podrobnosti společného datového prostředí pro správu informačních modelů staveb budou stanoveny prováděcími předpisy s využitím technických norem.

 NahoruInformační model vystavěného prostředí

Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy.

Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat základního informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard základního informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat.

Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, vzájemně kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend.

Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí aj.

Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní…