2.11.5
Věcný záměr zákona o BIM 05: Návrh věcného řešení
Ministerstvo průmyslu a obchodu
NahoruVyhodnocení alternativních řešení
RIA k věcnému záměru pracuje s těmito variantami řešení zavádění metody BIM a modelu vystavěného prostředí v České republice
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianty 1 a 2 – vztahující se k metodě BIM
Varianta 1a – zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM od roku 2023 dle Koncepce, nicméně s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování
Varianta 1b – zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM později než v roce 2023, s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování
Varianta 1c – odklad zavedení povinnosti využívat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy; provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření; zavedení v přísné variantě
Varianta 2a – rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle zadavatele
Varianta 2b - rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle výše investičních nákladů
Varianta 2c - rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle druhu staveb
Varianta 3 – vztahující se k povinnosti naplňovat a udržovat aktuální informační model vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení informačního modelu vystavěného prostředí v přísné variantě k datu nabytí účinnosti zákona o BIM
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na informační model vystavěného prostředí
Varianta 3c – zavedení pouze některých požadavků na model vystavěného prostředí s odloženou účinností
Varianty byly dle RIA navrženy na základě výstupů konzultací a dle způsobu zavádění povinnosti v jiných evropských státech. RIA obsahuje rovněž podrobné zhodnocení přínosů a nákladů zavedení metody BIM.
Věcný záměr tyto základní varianty pro přehlednost a souladnost obou materiálů přebírá a stručně komentuje i zde. Na základě výše uvedeného lze možnosti implementace pravidel informačního managementu staveb do českého právního řádu vyhodnotit následovně:
Varianta 0 – nedojde k žádné regulaci
Pozitiva: jako možné pozitivum lze zmínit, že vzhledem k tomu, že nedojde ke změně regulace, nebude nutné vynaložit bezprostředně žádné náklady na implementaci nového nástroje, a to ani technické, ani personální.
Negativa: pokud by nedošlo k navrhované regulaci, zůstane zachován současný stav a nedojde k předpokládaným benefitům s metodou BIM a modelem vystavěného prostředí spojovaných, tedy standardizaci při výstavbě, časové a finanční úspoře a v neposlední řadě i následnému usnadnění při správě majetku (např. při údržbě či prodeji). Konkrétně tedy může dojít k poklesu konkurenceschopnosti ČR v oblasti stavebnictví a případné neefektivnosti při správě ve všech fázích životního cyklu stavby, což by mohlo vést ke ztrátám soukromých i veřejných zdrojů (nedodržení rozpočtu stavby, vynakládání zbytečných nákladů na změnu stavby atp.).
NahoruVarianty ad 1 a ad 2 vztahující se k metodě BIM
Varianta 1a + 1b – Zavedení povinnosti metody BIM od určitého data, nicméně zpočátku s méně přísnými požadavky a s jejich postupným zpřísňováním (lze si představit situaci, kdy by se například v první fázi zpracovával pouze digitální model stavby bez toho, aby se digitálně zpracovávala související dokumentace, tedy bez vytvoření celkového informačního modelu stavby).
V průběhu zavádění metody BIM v této variantě dochází k realizaci pilotních projektů a úpravě metodik, standardů, zpracování příslušných prováděcích předpisů dle méně přísných požadavků; k jejich dopracovávání bude docházet spolu se zpřísňováním požadavků v návaznosti na praktické zkušenosti; podmínkou této varianty je vytvoření tzv. cestovní mapy pro implementaci (např. v zákoně jako kaskáda účinností jednotlivých povinností).
Pozitiva: rozvolnění požadavků při zavádění metody BIM sníží počáteční investice na implementaci BIM pro určené subjekty, v samotném počátku pravděpodobně usnadní implementaci metody BIM do praxe.
Negativa: nedojde k žádoucímu rozšíření použití metody BIM ve všech fázích projektu spojeného s výstavbou v bezprostřední budoucnosti a oddálí se tak kompletní použitelnost metody BIM. Povinné subjekty budou implementovat metodu BIM pouze dílčím způsobem, což může v budoucnu zkomplikovat její celkový náběh; tento průběh byl vyhodnocen jako neuspokojivý.
Varianta 1c – odklad zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy; provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření; zavedení v přísné variantě pro všechny subjekty.
Pozitiva: k rozhodnému datu bude metoda BIM rozšířena mezi všechny subjekty, což s sebou nese všechny výše zmiňované výhody BIM spojované zejména se standardizací při výstavbě, časové a finanční úspory a v neposlední řadě i následné usnadnění při správě majetku (např. při údržbě či prodeji).
Negativa: oddálení celkové implementace metody BIM až do doby, než budou všechny subjekty kompletně připraveny – tedy posunutí data účinnosti do doby plné připravenosti. Toto řešení by také znamenalo přípravu a vysoké vstupní náklady i u těch subjektů, u kterých bezprostřední a povinné zavedení metody BIM nevyžaduje veřejný zájem, tedy v těch případech, kdy má být na rozhodnutí konkrétního soukromého investora, jaké bude další využití stavby, a zda je pro něj dobrovolná implementace metody BIM výhodná.
Varianta 2a – implementace metody BIM pouze pro vybrané subjekty (rozlišení povinnosti podle zadavatele)
Pozitiva: zavázáním pouze vybraných subjektů – např. veřejných zadavatelů (či jinak vymezené nebo ještě více zúžené skupiny subjektů) – při zvolení této varianty dojde k zatížení prvotními náklady na implementaci BIM pouze těch subjektů, u kterých existuje veřejný zájem na zavedení metody BIM, neboť se při navrhování a výstavbě v jejich případě jedná o nakládání s veřejnými prostředky, resp. o majetky pořizované z veřejných zdrojů. U těchto subjektů lze nadto předpokládat jednak možnost vzájemné koordinace, čímž by mohlo velmi pravděpodobně dojít k úspoře počátečních nákladů, zároveň se předpokládá podstatná úspora z hlediska budoucích nákladů na správu majetku, se kterou musí tito zadavatelé jako řádní hospodáři kalkulovat.
Negativa: zavázáním pouze vybraných subjektů nedojde k žádoucímu rozšíření používání metody BIM v bezprostřední budoucnosti mezi větší počet subjektů.
Varianta 2b a 2c – implementace metody BIM pouze pro vybrané procesy (rozlišení povinnosti podle výše investičních nákladů či podle druhu staveb)
Pozitiva: z hlediska proporcionality se jeví jako žádoucí, aby byla metoda BIM povinná pouze pro veřejné zakázky od určitého finančního objemu či pouze pro vybrané stavby. Takto nedojde k zbytnělému zavádění nových povinností pro zbytečně velký okruh staveb, kde tato povinnost nebude mít opodstatnění z hlediska jejich typu či výše investičních nákladů. Nadto lze podotknout, že mohou existovat i nadlimitní veřejné zakázky veřejných zadavatelů, u kterých by se využití metody BIM nabízelo jako vhodné, nicméně jak uvádí Koncepce její použití nemusí být v konečném důsledku účelné (například u některých typů vodohospodářských staveb). V tomto smyslu je tedy vhodné mít možnost rozlišení, na které projekty metodu BIM aplikovat a na které nikoliv.
Negativa: závaznost metody BIM pouze pro vybrané procesy bude znamenat, že metoda BIM nebude vyžadována od účinnosti zákona u všech staveb. Toto může ztížit správu staveb, u kterých se BIM aplikovat nebude, v budoucnu (bez ohledu na typ zadavatele); současně lze také zmínit, že stejně jako v předchozí variantě nedojde k rozšíření používání metody BIM v bezprostřední budoucnosti na větší počet případů. RIA v tomto kontextu také upozorňuje, že "co se týče stanovení finanční hranice pro povinnost používat BIM (jako jediného kritéria pozn. autora), nebyla tato zvolena jako vhodná."
NahoruVarianty ad 3 vztahující se k informačnímu modelu vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení informačního modelu vystavěného prostředí v přísné variantě (tj. nutnost naplňovat informační model vystavěného prostředí pro všechny subjekty a k datu účinnosti celého zákona, tj. od poloviny roku 2024).
Pozitiva: dojde k žádoucímu rozšíření informačního modelu vystavěného prostředí mezi velký počet aplikujících subjektů, v důsledku čehož budou moci benefity z tohoto faktu vyplývající nabýt rychlý efekt.
Negativa: nová povinnost může nepřiměřeným způsobem v bezprostředně blízké době zatížit velký počet subjektů, kteří na takovou povinnost nebudou připraveny.
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na model vystavěného prostředí (1. fáze - Základní informační model vystavěného prostředí (základní geografický 3D model území) pro celou ČR na bázi CityGML se základními objekty, geografickým generalizovaným modelem, propojitelným zejména s daty KN, DTM, ÚAP a ÚPD; 2. fáze – postupné doplnění a zpodrobnění modelu vystavěného prostředí (podrobný model zástavby, podzemí, infrastruktury, zeleně) integrací s daty na úrovni obcí/části obcí na bázi CityGML – podrobné objekty,…
