Užívání staveb

6.9

Užívání staveb

Ing. Bohumír Číhal

Problematiku užívání staveb SZ upravuje Část čtvrtá, Díl 2 Kolaudace (dříve Užívání staveb), ustanovení § 119 – § 127 stavebního zákona. Obsahuje

• Obecná ustanovení (§ 119, 121),

• Kolaudační souhlas (§ 122),

• Kolaudační řízení (§ 122a),

• Předčasné užívání stavby (§ 123),

• Zkušební provoz (§ 124),

• Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125),

• Změna v užívání stavby (§ 126).

 NahoruObecná ustanovení kolaudace

Podle novelizovaného ustanovení § 119 odst. 1 stavebního zákona lze užívat dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí, jedná-li se o stavbu

• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, uvedenou v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, (jedná se o stavby technické infrastruktury),

• u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle ustanovení § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k),

• podle ustanovení § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o stavbu

  • veřejné infrastruktury,

  • jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,

  • u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, nebo

  • změnu stavby, která je kulturní památkou.

Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy. Zákon v této souvislosti upozorňuje na některé z nich, po jejich aktualizaci se například jedná o § 3 vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. (Pozor: zákon uvádí zrušenou vyhlášku č. 111/1981 Sb., o čistění komínů).

 NahoruVolný režim

Stavby v tzv. volném režimu lze po jejich dokončení užívat bez jakéhokoli kontaktu se stavebním úřadem. Jsou to stavby, na které se nevztahuje ustanovení § 119 odst. 1 SZ.

Novela zákonem č. 225/2017 Sb. v tomto ustanovení reaguje na změny provedené v části IV stavebního řádu vypuštěním formulace, že lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120 SZ) nebo kolaudačního souhlasu stavbu která byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy podle § 116 nebo certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117, byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného povolení stavby podle § 129. Postupy v těchto případech řeší další ustanovení. Text ustanovení novela zpřehlednila a k zahrnutým stavbám přidala výčet staveb vyžadujících stavební povolení.

Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává na žádost podanou stavebníkem ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

 NahoruKolaudační souhlas

Náležitosti žádosti o kolaudační souhlas a činnosti vedoucí k jeho vydání upravují novelizované ustanovení § 121 a §122.

Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení.

Pro vydání kolaudačního souhlasu opatří stavebník závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy. Jedná se například o zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu

• údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa (podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech),

• dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci (stanoveným v novém ustanovení § 118 odst. 7 SZ),

• dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby (jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury),

• geometrický plán (pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku),

• doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce (pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku (podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána do 45 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace s nepodstatnými odchylkami uvedenými v ustanovení § 118 odst. 7 SZ. Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, případně číslo orientační, stavební úřad po předložení uvedených podkladů vyzve písemně příslušnou obec o přidělení těchto čísel.

Došlo-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.

Jak uvádí ustanovení § 122 odst. 3, je-li žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba (popřípadě část stavby schopná samostatného užívání)

• je v souladu s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací,

• v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů,

• jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu,

• skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,

stavební úřad vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Souhlas se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.

Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují obecná a zvláštní ustanovení o správním řízení (část druhá a třetí) správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti.

Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

V případě podzemních staveb technické infrastruktury, s ohledem na jejich rozsah a charakter může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených dokladů.

Upustí-li stavební úřad od konání závěrečné kontrolní prohlídky a jsou-li splněny stanovené podmínky, vydá stavební úřad kolaudační souhlas ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a jejích příloh, obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu a obsah a strukturu certifikátu stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.

 NahoruNáležitosti podle prováděcí vyhlášky

Oznámení o záměru započít s užíváním stavby stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 11 k vyhlášce. K oznámení připojí přílohy uvedené v části B přílohy. (Ke zrušenému ustanovení § 120 SZ)

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 12 k vyhlášce. K žádosti se připojí přílohy uvedené v části B přílohy.

Kolaudační souhlas obsahuje

1. identifikační údaje stavebníka,
2. druhu, účelu stavby, číslo popisné nebo evidenční,
3. místo stavby uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,
4. datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,
5. údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,
6. datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,
7. vymezení účelu užívání stavby.

Obsah a struktura certifikátu. Autorizovaný inspektor v certifikátu, kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání, uvede

1. identifikační údaje stavebníka,
2. druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavby,
3. údaje o oprávnění provést stavbu,
4. údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,
5. datum konání kontrolní prohlídky stavby,
6. výsledek kontrolní prohlídky stavby,
7. své jméno a příjmení, podpis, otisk razítka s malým státním znakem a datum vystavení certifikátu.

 NahoruKolaudační řízení

Kolaudační řízení upravuje nové ustanovení § 122a stavebního zákona.

Účastníkem kolaudačního řízení je

• stavebník,

• vlastník stavby, není-li stavebníkem,

• vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena, není-li stavebníkem a může-li být jeho vlastnické právo kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.

V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace specifikované v ustanovení § 118 odst. 7.

Stavební úřad provede vždy závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. Vyžaduje-li to zjištění při kontrolní prohlídce, vyzve stavební úřad stavebníka ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě nebo nařídí odstranění stavby (provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena), a kolaudační řízení přeruší. Nezjedná-li stavebník nápravu ve lhůtě stanovené ve výzvě, stavební úřad žádost o kolaudační rozhodnutí zamítne.

Jsou-li splněny výše uvedené podmínky ustanovení § 122 odst. 3, vydá stavební úřad kolaudační rozhodnutí. Kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví podmínky pro užívání stavby.

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.

Obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí má stanovit prováděcí vyhláška.

 NahoruKontrolní prohlídka

Závěrečná kontrolní prohlídka se řídí úpravou v ustanovení § 133 a 134 stavebního zákona. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby. Může provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.

Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména

• dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku,

• zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s ustanovením § 160 Provádění staveb, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,

• stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,

• zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření,

• zda stavebník plní povinnosti uvedené v ustanovení § 152,

• zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,

• zda je řádně prováděna údržba stavby,

• zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi. Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením.

Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění, vyzve podle povahy věci stavebníka, stavbyvedoucího nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí. Při provádění stavby může rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.

Související postupy stavebního úřadu uvádíme u jednotlivých možností užívání staveb.

Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stanoví prováděcí vyhláška č.503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.

Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce podle vyhlášky č. 503/2006 Sb. ustanovení § 18q.

Při kontrolní prohlídce dokončené stavby nebo rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje, zda

• je stavba prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,

• stavba neohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby,

• se při výstavbě předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich účinkům nebo se nebezpečí takových účinků snižuje,

• jsou odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby,

• zda je veden stavební deník, popřípadě jednoduchý záznam o stavbě,

• zda stavbu provádí zhotovitel (stavební podnikatel) a zda zabezpečil odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím nebo zda stavbu provádí stavebník svépomocí a zda zajistil stavební dozor nebo odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím u stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou.

Podle charakteru stavby je stavební úřad dále oprávněn kontrolovat

• soulad vytyčení prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací stavby, hloubku základové spáry, provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (radon, spodní voda, seismicita, poddolování, ochranná a bezpečnostní pásma); kontrolu provádí na základě předložených dokladů, zápisu ve stavebním deníku nebo v jednoduchém záznamu o stavbě nebo při vlastním zjišťování stavu…