Územní rozhodnutí

5.2.2

Územní rozhodnutí

Ing. Bohumír Číhal

Umísťovat stavby, terénní úpravy a zařízení lze zásadně v zastavěném, resp. zastavitelném území. Požadavek na vymezení zastavěného území byl uložen novelou stavebního zákona z roku 1998 (zákonem č. 83/1998 Sb.). Protože zastavěná území nejsou vyznačena v územních plánech starších, i když fakticky existují, a pro možnost uplatnit zjednodušené postupy, které současný zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon umožňuje, byl v zákoně zaveden pojem "zastavěné území" jako území vymezené územním plánem nebo tam, kde územní plán chybí, obcí pořízené a radou schválené vymezení jakožto opatření obecné povahy. Nedisponuje-li obec ani územním plánem, ani vymezením zastavěného území, považuje se za zastavěné území tzv. intravilán, tzn. zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.

Umísťování staveb v nezastavěném území

Možnost umísťovat stavby mimo zastavěné území stanoví § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., podle něhož lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná). Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.

Vzhledem k tomu, že taxativní výčet staveb, které lze umístit v nezastavěném území, způsoboval od počátku účinnosti stavebního zákona problémy zejména malým obcím, byl do stavebního zákona doplněn nový § 188a, který na určitou dobu rozšiřuje možnost umísťování staveb v nezastavěném území obcí bez územně plánovací dokumentace (v současném znění):

(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2020, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také

1. stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
2. stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,
3. stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
4. stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m²,
5. stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5 000 m².

(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení".

Obci pro tato řízení přísluší postavení "dotčeného orgánu" dle § 136 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, čímž se na jejich stanovisko hledí jako na závazné stanovisko dle § 149 odst. 1 správního řádu ("Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.").

Stavby a další změny v území, které nevyžadují dle zákona č. 183/2006 Sb. vydání územního rozhodnutí, jsou uvedeny v§ 79 odst. 2 a 6 a v § 80 odst. 3 stavebního zákona.

Územní rozhodnutí se rovněž nevydává v případě stanoveném v § 82 odst. 3 a v § 83 odst. 3 stavebního zákona; rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu (pozemkové úpravy), popřípadě když není třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem (např. zákon o dráhách, zákon o pozemních komunikacích apod.) nebo na jeho základě.

Stavby nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby

Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle § 79 odst. 2 nevyžadují:

• informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m² umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

• stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

• povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

• signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, body seismické monitorovací sítě,

• podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,

• opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,

• propustky na neveřejných účelových komunikacích,

• cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,

• sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,

• antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,

• oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,

• stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m²zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,

• důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,

• skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,

• stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

• bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,a jeho související technické zařízení,

• stavby mostních vah,

• přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky,

• výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,

• prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.

Tato výluka se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené stavby nevyžadují zpravidla žádné povolovací rozhodnutí, stanovuje stavební zákon v § 79 odst. 4 podmínku pro případ, že tyto stavby vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav. V takovém případě je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce

Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas podle § 80 odst. 3 nevyžadují

terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,

změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků o výměře do 300 m²,

terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,

úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy. Nevztahuje se též na záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích

Jednodušší postupy

Také v případě, že pro určitý záměr bude třeba vydat územní rozhodnutí, bude stavební úřad oprávněn použít jednodušší postupy, zejména pokud jde o navazující postupy povolení nebo ohlášení stavby. Tato úprava je obsažena v § 78.

Stavební úřad může společně vydat územní souhlas a souhlas s ohlášeným stavebním záměrem (§ 96a stavebního zákona), jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán, a to bez ohledu na typ a rozsah stavby nebo jejich souboru. Územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává, pokud se vydává společné povolení.

Další možnost zjednodušení připouští…