Ing. Bohumír Číhal
NahoruÚzemní řízení
Územní řízení se obecně řídí správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s odchylkami (speciální úpravou) stanovenými stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na rozdíl od dřívější zákonné úpravy, připadá "klasické" územní řízení v úvahu u menšího počtu staveb, protože v ostatních případech mohou být případně aplikovány zjednodušené postupy. Zákonnost postupu stavebního úřadu lze přezkoumat i u těchto zjednodušených postupů.
ÚČASTNÍCI ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle nového ustanovení § 96b.
NahoruÚčastníci územního řízení
Okruh účastníků územního řízení je vymezen v § 85 stavebního zákona, a i když se jedná o speciální úpravu vůči správnímu řádu, je úprava ve stavebním zákoně obdobná úpravě zákona č. 500/2004 Sb. § 27(na rozdíl od stanovení účastníků stavebního řízení v části stavebního řádu).
Účastníkem řízení je především žadatel a osoby, které jsou s ním ve společenství práv, to jest osoby, na něž důsledky správního rozhodnutí vždy dopadají. Do režimu odpovídajícímu postavení žadatele, je rovněž zařazena obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, neboť i v tomto případě na obec jakožto subjekt správního procesu důsledky rozhodnutí vždy dopadají.
Dalšími účastníky územního řízení jsou:
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
- osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.
Poslední novelou zákona č. 183/2006 Sb. nejsou z okruhu účastníků územního řízení vyloučeni "nájemci bytů a nebytových prostor nebo pozemků".
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ
NahoruŽádost o vydání územního rozhodnutí (§ 86)
Současný stavební zákon na rozdíl od zákona předchozího neobsahuje úpravu umožňující zahájit územní řízení z úřední povinnosti. Územní řízení je zahajováno pouze na žádost. Dnem zahájení řízení je den doručení žádosti (resp. poslední žádosti všech žadatelů) stavebnímu úřadu (§ 44 zákona č. 500/2004 Sb. - správního řádu). Žádost o vydání územního rozhodnutí se podává na předepsaném formuláři, který je přílohou prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Zde jsou rovněž uvedeny přílohy žádosti, jejichž rozsah bude vyplývat z povahy konkrétní věci. Formulář žádosti odpovídá obecnému požadavku na žádosti dle § 37 a 45 zákona č. 500/2004 Sb. a kromě obecných náležitostí musí obsahovat především základní údaje o požadovaném záměru a identifikaci dotčených nemovitostí.
Významné postavení v žádosti zaujímá posouzení vlivu stavby (resp. její změny) na životní prostředí. Rozlišuje se, zda stavba (resp. její změna) nevyžaduje či vyžaduje posouzení jejich vlivů na životní prostředí.
U stavby, která nevyžaduje posouzení je třeba uvést:
-
zda se na ni nevztahuje zákon č. 100/2001 Sb. ani § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb.,
-
zda je doloženo stanovisko orgánu ochrany přílohy podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
-
zda je doloženo sdělení příslušného úřadu, že stavba (její změna), která je podlimitním záměrem nepodléhá zjišťovacímu řízení,
-
zda je doložen závěr zjišťovacímu řízení, kterým se stanoví, že stavba (její změna) nemůže mít významný vliv na životní prostředí.
U stavby, která vyžaduje posouzení je třeba uvést, zda stavba (nebo její změna):
-
byla posouzena před podáním žádosti o vydání rozhodnutí a doložit stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí,
-
bude posouzena souběžně s územním řízením a doložit dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí.
Žadatel musí prokázat k pozemkům nebo stavbám vlastnické právo nebo doložit souhlas vlastníka s navrhovaným stavebním záměrem. Novela stavebního zákona toto upravuje novým ustanovením § 184a SZ:
Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.
Doklad prokazující vlastnické právo žadatele nebo smlouva nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr se k žádosti přikládá pouze v případě, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem.
Nutnost prokazovat právo k nemovitostem se samozřejmě nevyžaduje u žádostí o vydání územního rozhodnutí staveb veřejné sítě elektronických komunikací (zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů) nebo staveb energetických (zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů), neboť v těchto případech je tzv. jiné právo k pozemkům a stavbám stanoveno přímo zákonem.
Žadatel o vydání územního rozhodnutí dále předloží (podle povahy věci) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Zákonem č. 186/2006 Sb. a jeho novelizacemi byla změněna řada tzv. zvláštních právních předpisů. Mimo jiné byly provedeny takové změny zákonů, aby v případě vydávání rozhodnutí stavebním úřadem dotčený orgán nevydával k věci podkladové rozhodnutí (zamezení řetězení rozhodnutí), ale závazné stanovisko. Relevantní podmínky tohoto stanoviska pak stavební úřad převezme do výrokové části svého rozhodnutí, což přitom nezbavuje dotčený orgán možnosti jejich kontroly.
Poněkud kolizní a neurčité je ustanovení týkající se předkládání závazných stanovisek. Kolizi působí skutečnost, že znění ustanovení § 86 SZ vyvolává dojem, že tato stanoviska mají být obstarána předem, což je však nejen v rozporu s požadavky dle § 4 SZ a s koncentrační zásadou řízení, z níž prokazatelně plyne povinnost dotčených správních orgánů vyjádřit se nejpozději v den konání ústního jednání s případným místním šetřením, popřípadě k datu, který náhradou stanoví stavební úřad, ale také se smyslem a účelem územního řízení a postavením stavebního úřadu jakožto správního orgánu odpovědného za průběh řízení a kontrolu nad ochranou veřejných i stavebním zákonem deklarovaných soukromých zájmů.
Nedostatečnost právní úpravy stavebního zákona, do značné míry vyvolaná též absurdním množstvím resortních dotčených správních orgánů a fragmentarizací právního i věcného prostředí, tak bránila efektivnímu rozhodování i efektivní koordinaci vydávaných rozhodnutí. Reagovala na to poslední novela stavebního zákona č 225/2017 Sb. doplněním ustanovení § 4 SZ řešící problematiku nezákonných závazných stanovisek a novým ustanovením § 96b Závazné stanovisko orgánu územního plánování a v části 34 změnou ustanovení § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
Zvláštním dotčeným orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností jako "úřad územního plánování", který podle novelizovaného § 6 SZ mimo jiné vydává závazné stanovisko podle ustanovení § 96b, není-li příslušný krajský úřad a je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území.
Pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným k vydání závazného stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného stanoviska. V závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá záměr přípustným, stanoví podmínky jeho uskutečnění. Vydání závazného stanoviska není překážkou vydání závazného stanoviska týkajícího se jiného záměru v daném území.
Jestliže vydání rozhodnutí nebo jiného úkonu podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 (územní rozhodnutí), § 126, 127, 129 (změna v užívání stavby, nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení), nebo podle zvláštního zákona závisí na posouzení jím vyvolané změny v území, je podkladem tohoto rozhodnutí nebo jiného úkonu závazné stanovisko orgánu územního plánování. Závazné stanovisko se nevydává pro stavební záměry v zastavěném území nebo zastavitelné ploše uvedené v § 103 odst. 1.
Závazné stanovisko, které se dostalo do rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací, která byla vydána po vydání závazného stanoviska, orgán, který závazné stanovisko vydal, nahradí z moci úřední novým závazným stanoviskem, pokud již nebylo vydáno rozhodnutí nebo jiný úkon podle ustanovení § 96b, odstavce 1.
Závazné stanovisko platí 2 roky ode dne vydání, nestanoví-li úřad územního plánování v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 3 roky. Platnost závazného stanoviska nelze prodloužit, pokud se změnily podmínky v území.
Závazné stanovisko nepozbývá platnosti,
-
bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno územní rozhodnutí, společné povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle jiného zákona a toto rozhodnutí nabylo právní moci,
-
byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí nebo společné povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti, nebo
-
nabyl-li právních účinků územní souhlas nebo společný územní souhlas anebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaný k oznámení stavebního záměru učiněného v době platnosti závazného stanoviska.
Nezákonné závazné stanovisko dotčeného orgánu lze zrušit nebo změnit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno (postupem podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb.). Nezákonné závazné stanovisko nadřízeného správního orgánu lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Zrušení nebo změna závazného stanoviska správního orgánu nadřízeného dotčenému orgánu v případě, že rozhodnutí, které bylo podmíněno závazným stanoviskem dotčeného orgánu, o jehož zrušení nebo změně nadřízený správní orgán rozhodl, a které současně založilo jeho adresátům právo podle tohoto zákona a již nabylo právní moci, není důvodem obnovy řízení.
V praxi bude zřejmě voleno kompromisní řešení získání závazných stanovisek, při němž většinu stanovisek obstará stavebník (resp. jím pověřená osoba) a předloží je spolu s žádostí, přičemž stavební úřad následně prověří, zda byla tato stanoviska vydána skutečně k předložené žádosti, resp. a zejména k doložené dokumentaci. To nevylučuje (ba předpokládá), že osoba odpovědná za dokumentaci projedná s dostatečným předstihem podmínky týkající se ochrany veřejných zájmů s dotčenými správními orgány, aby tak vyloučil případy, že v průběhu správního řízení bude dotčeným správním orgánem vydáno nesouhlasné stanovisko, které má pro správní řízení fatální důsledky (řízení musí být bez dalšího dokazování ukončeno vydáním zamítavého rozhodnutí).
V případě, že správní orgán (např. úřad obce s rozšířenou působností), který je příslušný vydat územní rozhodnutí, je současně dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů, vydává pouze jedno tzv. koordinované závazné stanovisko, v němž jsou shromážděna stanoviska podle jednotlivých zvláštních předpisů (nesmějí však být v rozporu); toto stanovisko si obstará stavební úřad tohoto orgánu sám. V ostatních případech je nutno vycházet ze znění tzv. zvláštních právních předpisů, tzn. předpisů, podle nichž chrání veřejné zájmy dotčené orgány, nebo z prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Je třeba si uvědomit, že obstarávání stanovisek v územním řízení může při zvláště složitém dokazování znamenat důvod pro přerušení řízení. Získání kladných závazných stanovisek dotčených orgánů k záměru předem je ovšem vždy podmínkou a předpokladem možné aplikace jednodušších postupů podle stavebního zákona.
Další povinností žadatele je obstarání vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k záměru. Jedná se o stejnou povinnost, jakou měl žadatel v územním řízení podle zákona č. 50/1976 Sb. Podle prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu je třeba k žádosti přiložit stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem (popřípadě vyznačená na situačním výkresu) s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání. Dále je třeba k žádosti přikládat smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury (absence plánovací smlouvy je rovněž důvodem pro přerušení řízení dle § 88 SZ.
K žádosti se přikládá dále dokumentace záměru, jejíž rozsah a obsah je stanoven v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Dokumentace musí vždy obsahovat všechny části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení a podmínkám v území. Součástí dokumentace jsou
-
závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doložkou právní moci nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, umístěním stavby dotčeny,
-
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených a bezpečnostních pásem, popřípadě vyznačená na situačním výkresu.
U souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává. U výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí se řadí mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů).
Se žádostí o vydání územního rozhodnutí, např. o umístění stavby, musí být podána i žádost o stanovení ochranného pásma této stavby, pokud stavba svými negativními vlivy překračuje limity stanovené zvláštními předpisy, popřípadě překračuje hranice dotčených pozemků ve vlastnictví stavebníka a zatěžuje svými důsledky jiné účastníky řízení.
Stavební zákon rovněž upravuje pravidlo vymezení okruhu dotčených osob – účastníků řízení; v případě řízení s velkým počtem účastníků stavební zákon připouští identifikaci těchto účastníků v žádosti pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
PRŮBĚH ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
NahoruOznámení o zahájení územního řízení
Pokud je žádost úplná, stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k jejímu projednání vždy nařídí veřejné ústní jednání (§ 87 SZ). Stavební úřad může s ústním jednáním spojit ohledání na místě, to však obligatorní není a závisí na tom, zda ohledání bude účelné.
V územním řízení je plně uplatněna zásada veřejnosti. Ústní jednání je proto vždy veřejné a musí být oznámeno nejméně 15 dnů (od doručení oznámení) přede dnem jeho konání, resp. 30 dnů, jedná-li se o záměr posuzovaný ve zjišťovacím řízení nebo pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí nebo záměrů umísťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán (tato skutečnost se promítá též do nejdelší přípustné délky lhůty pro vydání rozhodnutí).
Doručování oznámení o zahájení územního řízení se řídí správním řádem s některými odchylkami (§ 85 odst. 1 SZ). Po mnoha problémech s doručováním podle původního znění stavebního zákona, který připouštěl v místech, kde je vydán (nebo dříve byl schválen) územní plán nebo regulační plán, doručování ediktální (vyhláškou), přičemž jednotlivě do vlastních rukou se doručovalo pouze žadateli a obci. Novely tento režim zvrátily k původní podobě a doručuje se všem účastníkům řízení jednotlivě do vlastních rukou, nejde-li podle § 144 odst. 1 SprŘ. o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), které ediktální doručování připouští. V řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu (veřejnou vyhláškou), dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení, se doručuje jednotlivě. Účastníky řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle SZ ustanovení § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a).
Zveřejnění záměru
Veřejnost územního řízení o konkrétním záměru je i při doručování veřejnou vyhláškou zajištěna nejen veřejným ústním jednáním, ale také zveřejněním záměru žadatele na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního jednání. Umístit tuto informaci, která musí obsahovat i grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí (obsah informace stanovuje prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb. §8), má žadatel vzápětí po nařízení veřejného ústního jednání, tzn. prakticky hned po obdržení oznámení o zahájení řízení. Žadatel má současně také povinnost zajistit, aby tato informace na daném místě zůstala po celou dobu až do konání ústního jednání. Tato úprava je s sebou nese řadu problémů, a to zvlášť proto, že nesplnění uvedené povinnosti bude mít za následek opakování veřejného ústního jednání (samozřejmě za stejných podmínek). Stavební zákon klade důkazní břemeno o splnění této povinnosti na toho, kdo tvrdí opak; pokud se tvrzení neprokáže, má se za to, že žadatel svoji informační povinnost splnil. Procesní důsledky doručování jsou však cele spjaty s doručováním písemností stavebním úřadem. V případě, že se záměr týká území více obcí se v řízení s velkým počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou (podle § 25 odst. 3 SprŘ.). Jednotlivě se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení. Účastníci řízení podle SZ § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
Procesní lhůta pro provedení územního řízení se v souladu se správním řádem stanovuje tak, že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména při postupu při posouzení vlivu na životní prostředí, stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
PŘERUŠENÍ A ZASTAVENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
NahoruPřerušení územního řízení
V případě neúplné žádosti je stavební úřad povinen žadateli pomoci žádost doplnit, a proto jej vyzve k doplnění podle § 45 SprŘ a uvede konkrétní chybějící náležitosti. Pro doplnění žádosti musí stavební úřad stanovit přiměřenou (reálnou) lhůtu.…