Z hlediska systematiky stavebního zákona se územním plánováním zabývá část II. zabývající se výkonem veřejné správy, konkrétně hlava II. této části upravující působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu a zejména část III. (§ 18 až 102) upravující samotnou proceduru územního plánování. Na tento zákon pak navazují prováděcí právní předpisy.
Právní úprava územního plánování
Územní plánování můžeme popsat jako souhrn opatření, vztahující se k možnostem a mezím nakládání s územím. Je to proces soustavného a komplexního řešení funkčního využití území. Územní plánování stanoví zásady organizace území, věcně a časově koordinuje činnost v území ovlivňující jeho rozvoj, zejména výstavbu za současného zachování či rozvíjení hodnot území. Je tak organicky propojeno s věcně navazujícími režimy zaměřenými na nakládání s územím za účelem jeho cíleného využívání (pozemkové úpravy, plány povodí, hospodaření v lesích). Pro veřejné právo stavební má územní plánování povahu určitého předstupně pro realizaci staveb a stavební řízení. V podmínkách právní úpravy zákona č. 183/2006 Sb., hraje územní plánování jako komplexní příprava území natolik významnou roli, že některé z těchto procedur může nahradit.
Z hlediska systematiky stavebního zákona se územním plánováním zabývá část II. zabývající se výkonem veřejné správy, konkrétně hlava II. této části upravující působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu a zejména část III. (§ 18 až 102) upravující samotnou proceduru územního plánování. Na tento zákon navazují prováděcí právní předpisy, které jsou postaveny na formulářovém charakteru procesů územního plánování a kromě obsahových náležitostí jednotlivých institutů obsahují v přílohách i povinné formuláře pro podávání jednotlivých žádostí. Prováděcími předpisy vztahujícími se k územnímu plánování jsou vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích využívání území, a vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
Cíle a úkoly územního plánování
Cílem územního plánování, tak jak jej deklaruje stavební zákon, je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj je tak ve vztahu k území postaven na třech pilířích, jimiž jsou životní prostředí, hospodářský rozvoj a v neposlední řadě sociální a kulturní potřeby obyvatel území.
Nezastavěné území
Důraz je kladen na ochranu nezastavěného území, která byla ve stavebním zákoně nejprve nastavena velmi přísně. Přesto novelou stavebního zákona č. 191/2008 Sb., účinnou od 3. 6. 2008 došlo k významným změnám v souvislosti s ochranou nezastavěného území. Původní přísná ochrana, která v nezastavěném území dovolovala umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, byla do jisté míry zmírněna.
Zmíněnou novelou bylo do stavebního zákona vloženo ustanovení § 188a (tj. do přechodných a závěrečných ustanovení), které umožňuje ochranu nezastavěného území částečně prolomit. Toto ustanovení uvádí, které další stavby kromě výše uvedených lze umístit do nezastavěného území i přesto, že pro území obce nebo části území obce neexistuje platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny. Jedná se o:
- stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. 12. 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
- stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,
- stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
- stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
- stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
Tyto stavby lze v nezastavěném území umisťovat pouze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2015.
Stavby pro bydlení, stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení a stavby občanského vybavení však lze umístit pouze se souhlasem zastupitelstva obce. Zastupitelstvo obce (byť jedná v samostatné působnosti) v řízení o takových stavbách vystupuje jako dotčený orgán a v rámci souhlasu si může stanovit podmínky pro umístění stavby. S ohledem na toto postavení zastupitelstva pak obec v řízení o umístění citovaných staveb není účastníkem územního řízení.
Ochrana nezastavěného území se dále projevuje především v tom, že zjednodušující postupy, které stavební zákon nabízí, lze využít výhradně v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše.
Pro dosažení cílů stanoví platná právní úprava rejstřík úkolů územního plánování, a to příkladmým výčtem. Úkolem územního plánování je zejména:
- 1. zjištění a posouzení stavu území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
- 2. stanovení koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
- 3. prověření a posouzení potřeby změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
- 4. stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
- 5. stanovení podmínek pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
- 6. stanovení pořadí provádění změn v území (etapizace),
- 7. vytváření podmínek v území pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,
- 8. vytváření podmínek v území pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
- 9. stanovení podmínek pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
- 10. prověření a vytváření podmínek v území pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
- 11. vytváření podmínek v území pro zajištění civilní ochrany,
- 12. určování nutných asanačních, rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území,
- 13. vytváření podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
- 14. regulace rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů,
- 15. uplatňování poznatků, a to zejména z oborů architektury, urbanizmu, územního plánování, ekologie a památkové péče.
Důležitým úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Součástí posouzení vlivu na udržitelný rozvoj je i posouzení vlivů na životní prostředí, podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA a SEA) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (tzv. oblasti NATURA).
Výkon veřejné správy
Veřejná správa
Územní plánování přísluší zabezpečovat orgánům územního plánování. Působnost ve věcech územního plánování vykonávají orgány obcí a krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany ČR. Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje. Přitom platí, že jsou to orgány obce, které zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce. Orgány kraje mohou zasáhnout do činnosti orgánů obcí pouze na základě zákona a v záležitostech nadmístního významu. Přitom postupují v součinnosti s orgány obcí. Stejně tak ministerstvo jako ústřední orgán může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu. Také zde platí povinnost postupovat v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí. Zvláštním orgánem územního plánování, speciálně zřízeným pro účely územního plánování, je Rada obcí pro udržitelný rozvoj území.
Také nadále se v procesu územního plánování prolínají přenesená a samostatná působnost obcí a krajů, když vlastní pořizování územně plánovací dokumentace probíhá v přenesené působnosti, zatímco závěrečné schvalování i schvalování některých dílčích kroků a výsledků je výkonem samosprávy. Výsledek procesu pořizování územně plánovací dokumentace má podobu opatření obecné povahy, které je přezkoumatelné jak v režimu správního řádu, tak ve správním soudnictví.
Obce
Územní plánování ve smyslu řešení úkolů a vymezování možností využívání území zajišťuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je úřadem územního plánování. Činí tak v přenesené působnosti. Úřad územního plánování tak podle zákona:
- a. pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
- b. pořizuje územně plánovací podklady,
- c. pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu,
- d. pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,
- e. je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,
- f. je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území,
- g. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
Jiný obecní úřad (tj. pověřený obecní úřad či „obyčejný" obecní úřad) může vykonávat pouze některé z výše uvedených činností, a to jen za předpokladu, že zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Poté může pořizovat územní plán a regulační plán pro území obce, pořizovat vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu a podávat návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti. Rovněž může pořizovat územní studii jako jeden z územně analytických podkladů. Tuto činnost může vykonávat i pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, uzavře-li s ní veřejnoprávní smlouvu.
Jako další orgány vykonávající působnost na úseku územního plánování vystupují stavební úřady, které vydávají územní rozhodnutí, územní souhlas, poskytují informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.
V samostatné působnosti jako orgán obce rozhoduje zastupitelstvo, a to o pořízení územního plánu a o pořízení regulačního plánu. Rovněž schvaluje zadání nebo schvaluje pokyny pro zpracování územního plánu. V konečné fázi pak vydává územní plán, projednává zprávu o jeho uplatňování a vydává regulační plán.
Rada obce (popřípadě zastupitelstvo v obcích, kde se rada nevolí) v přenesené působnosti vydává vymezení zastavěného území, schvaluje žádost obce o pořizování územního plánu, regulačního plánu nebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti, vydává územní opatření o asanaci a o stavební uzávěře. V samostatné působnosti uplatňuje rada obce námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce.
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území
Stavební zákon umožňuje zřízení zvláštního orgánu pro účely územního plánování. Tímto orgánem je Rada obcí pro udržitelný rozvoj území. Pro správní obvod obecního úřadu s rozšířenou působností ji může se souhlasem obcí v jejím správním obvodu zřídit starosta obce s rozšířenou působností. Předsedou rady je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její jednací řád. Členem rady vždy jmenuje na návrh obce ve správním…
