501
Územní plánování – Pořizování územně plánovací dokumentace
Mgr. Martina Pavelková
Cíl lekce
V této lekci bude věnován prostor procesu pořizování územně plánovací dokumentace jako nejvýznamnějšího nástroje územního plánování s důrazem na účast veřejnosti a dotčených osob. Pořizování územně plánovací dokumentace dle dosavadní právní úpravy bude srovnáno s úpravou nového stavebního zákona.
Nahoru1. Právní úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.
Územně plánovací dokumentace, která je nepochybně jedním z nejdůležitějších nástrojů územního plánování, jímž územní samospráva rozhoduje o využití svého území, rozlišuje stavební zákon v dosavadním i novém znění čtyři druhy. Jedná se o územní rozvojový plán na celostátní úrovni, zásady územního rozvoje, které jsou územně plánovací dokumentací kraje, územní plán obce a regulační plán, který obec pořizuje v odůvodněných případech pouze pro část svého území. U každé z těchto dokumentací byl stavebním zákonem z roku 2006 upraven samostatně, a v mnoha ohledech i odlišně, proces jejího pořízení. Samostatně byl vždy upraven také proces pořízení změn (aktualizací) a od 1. 1. 2018 také zkrácený proces pořízení změn.
Společnou charakteristikou procesů pořízení územně plánovací dokumentace je, že o pořízení a vydání dokumentace vždy rozhoduje v samostatné působnosti obec nebo kraj, pořizuje ji v přenesené působnosti příslušný úřad územního plánování a její návrh zpracovává fyzická osoba s příslušnou autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Výjimku představuje ve stávající právní úpravě pouze územní rozvojový plán, o jehož pořízení sice rozhoduje vláda, ale vydávat jej mělo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
1.1. Územní rozvojový plán
Jak je uvedeno výše, ministerstvo mělo dle dosavadní úpravy pořizovat územní rozvojový plán na základě aktualizace politiky územního rozvoje, příp. na základě rozhodnutí vlády v souvislosti s aktualizací politiky, nebo v případech, kdy změna aktualizaci politiky územního rozvoje nevyžaduje. Proces pořízení územního rozvojového plánu v dosavadní úpravě stavebního zákona z roku 2006 byl obdobou procesu pořízení ostatních územně plánovacích dokumentací, tzn. se zajištěním účasti dotčených orgánů i veřejnosti. Vzhledem k tomu, že k pořízení územního rozvojového plánu v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nedošlo a s nejvyšší pravděpodobností ani nedojde, nejsou podrobnosti tohoto procesu dále rozváděny.
1.2. Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje jsou povinně pořizovanou dokumentací pro území kraje. Právní úprava zásad územního rozvoje byla obsažena v § 36 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. První zásady územního rozvoje se zpracovávaly na základě zadání schvalovaného zastupitelstvem. Následující aktualizace, příp. nové zásady územního rozvoje, mají ve standardních případech vyplynout ze zprávy o uplatňování, která se za účelem prověření aktuálnosti dokumentace pořizuje povinně každé čtyři roky, a schvaluje ji rovněž zastupitelstvo. Speciální postupy při aktualizaci zásad územního rozvoje upravuje stavební zákon v případě, kdy dojde ke zrušení části dokumentace nebo nelze-li podle ní rozhodovat (pro rozpor s politikou územního rozvoje) nebo podá-li návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje oprávněný investor z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Na návrh jiné osoby než oprávněného investora ani z vlastního podnětu zastupitelstva aktualizaci zásad územního rozvoje ze zákona standardním postupem pořídit nelze. Poměrně nově je také upraven tzv. zkrácený postup pořizování aktualizace zásad územního rozvoje, který může vyplynout ze zprávy o uplatňování, příp. o něm může rozhodnout zastupitelstvo. Návrh na pořízení aktualizace zásad územního rozvoje zkráceným postupem může kromě oprávněného investora podat také ministerstvo, jiný ústřední správní orgán, obec dotčená navrhovanou aktualizací nebo sousední kraj.
V případě pořízení nových zásad, příp. standardní aktualizace (nikoliv pořízené zkráceným postupem), je projednání návrhu včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s dotčenými osobami a veřejností zajištěno ve dvou fázích, a to v rámci společného jednání a veřejného projednání. Ve společném jednání je na úřední desce kraje zveřejňován prvotní návrh zpracovaný projektantem, ke kterému se v lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění může každý písemně vyjádřit. Po vyhodnocení této prvotní fáze nazvané "společné jednání" může dojít k více či méně podstatné úpravě návrhu. O upraveném návrhu, který je rovněž zveřejňován na úřední desce kraje, se pak koná veřejné projednání, v rámci kterého mohou k návrhu dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti uplatňovat námitky a kdokoliv jiný může uplatňovat připomínky. Následně dochází k celkovému vyhodnocení projednání a k vydání zásad či jejich aktualizace, příp. k opakování veřejného projednání, pokud došlo k podstatným úpravám návrhu.
Zkrácený postup pořízení aktualizace zásad upravuje stavební zákon v § 42a a 42b. Od standardních postupů se liší zejména tím, že projednání návrhu probíhá pouze v jedné fázi, a to ve veřejném projednání. V této fázi je rovněž možné proti návrhu uplatňovat připomínky, a to do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Jak vyplývá i z výše uvedeného, významný rozdíl oproti běžné aktualizaci lze spatřovat i v tom, že tuto aktualizaci lze zkráceným postupem pořídit i z vlastního podnětu zastupitelstva a na návrh jiného subjektu (ministerstva, ústřední orgány, obce, sousední kraje, oprávněný investor). Pořízení je v takových…
