401
Územní plánování – Nástroje územního plánování
Mgr. Martina Pavelková
Cíl lekce
Cílem této i následující lekce je představit účastníkovi kurzu právní úpravu územního plánování, a to v dosavadním i novém stavebním zákoně, se zdůrazněním změn, které na tomto úseku nová právní úprava přináší. V této lekci bude představena struktura jednotlivých nástrojů a s nimi souvisejících institutů (vyjma územního rozhodování podle stavebního zákona z roku 2006, které je tematicky řazeno v lekcích o stavebním řádu). Vysvětlen bude obsah a účel jednotlivých nástrojů i možné dopady jejich regulace na práva dotčených osob.
1. Úvod
Územní plánování představuje podstatnou část stavebního práva. Dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl v zásadě rozdělen na dvě hlavní části, a to územní plánování a stavební řád, přičemž územní rozhodování bylo řazeno v části územní plánování jako jeden z jeho nástrojů. Původní úmysl zákonodárce byl totiž svěřit agendu územního rozhodování úřadům územního plánování.
V minulosti byla oblast územního plánování ze strany dotčených osob spíše opomíjena, čímž bylo plánování využití území bez zásadní korekce ze strany veřejnosti svěřeno do rukou odborníků - projektantů a správních orgánů. V kontextu dnešní doby a trendů, které přináší, včetně nárůstu developerských aktivit, však nabývá právní úprava územního plánování na významu. Vlastníci nemovitostí si uvědomují, že je nelze odtrhnout od jejich okolí, a že vlivy činností na sousedních pozemcích mohou podstatně ovlivnit kvalitu jejich prostředí, potažmo i hodnotu příslušných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že o všech zásadních otázkách využití území (účel, prostorové parametry...) je rozhodováno již ve fázi územního plánování, jsou kladeny čím dál větší požadavky na transparentnost těchto procesů a zajištění kvalitní účasti veřejnosti a dotčených osob. Aby tedy mohl jak potenciální investor, tak i vlastník nemovitosti, tzn. potenciálně dotčená osoba, efektivně hájit své zájmy a uplatňovat své námitky a připomínky, je potřeba se v příslušných postupech orientovat a mít základní přehled o jejich právní úpravě. Mimo jiné i v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona je v současné době velkým tématem i poměry a rozložení kompetencí v souvislosti s přípravou a schvalováním územně plánovací dokumentace mezi orgány vykonávajícími (státní) přenesenou působnost a územně samosprávnými celky.
2. Struktura právní úpravy
2.1. Dosavadní právní úprava
Územní plánování je upraveno v části třetí stavebního zákona č. 183/2006 Sb., která je dále členěna do tří hlav. V hlavě I jsou vymezeny cíle a úkoly územního plánování, hlava II upravuje obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování, konkrétně obecná pravidla pro zveřejňování písemností, jednotný standard územně plánovací dokumentace, územně plánovací informaci, veřejné projednání, zástupce veřejnosti, oprávněného investora a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. Hlava III se věnuje nástrojům územního plánování, včetně územního rozhodování, opatření o stavební uzávěře a o asanaci území a úpravy vztahů v území.
2.2. Nový stavební zákon
V novém stavebním zákoně je územní plánování řazeno rovněž v části třetí, která je dále členěna do čtyř hlav. Struktura této části je velmi podobná dosavadní právní úpravě. V hlavě I jsou upraveny cíle a úkoly územního plánování a v hlavě II obecná a společná ustanovení. Rozsah obecných a společných ustanovení se však od stávající úpravy obecných ustanovení a společných postupů v územním plánování podstatně liší. Hlava III upravuje nástroje územního plánování, vyjma územního rozhodování, které již bude dle nové právní úpravy součástí povolování staveb, tedy stavebního řádu. V hlavě IV je po věcné novele nového stavebního zákona řazena samostatně Politika architektury a stavební kultury.
Strukturu částí obou předpisů o územním plánování přehledně znázorňuje tato tabulka:
3. Nástroje územního plánování
3.1. Stavební zákon č. 183/2006 Sb.
3.1.1. Územně plánovací podklady
Územně plánovací podklady byly upraveny v § 25 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. Tvoří je územně analytické podklady a územní studie. Přestože jsou tyto nástroje, už jak napovídá jejich název, pouze podkladem pro pořizování územně plánovací dokumentace, příp. pro územní rozhodování, je vhodné jim věnovat pozornost, neboť jako podklad jsou nepominutelné. Stavební úřad je tedy musí vzít v územním řízení v potaz (samozřejmě s ohledem na jejich obsah), a hodlá-li se od nich odchýlit, musí tento postup adekvátně odůvodnit. Je vhodné tedy rozlišovat, zda se jedná o podklady sloužící primárně pro pořizování územně plánovací dokumentace, nebo o podklady, které tuto územně plánovací dokumentaci fakticky provádějí, a slouží tedy jako podklad pro územní řízení. Ve druhém z uvedených případů je totiž potence vlivu této dokumentace na práva dotčených osob výrazně větší.
Územně analytické podklady
Územně analytické podklady (§ 26 a násl. stavebního zákona z roku 2006) slouží ke zjišťování a posuzování stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů, dále záměrů na provedení změn, k rozboru udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Z povahy věci se bude jednat zejména o podklad při pořizování územně plánovací dokumentace, jejich použití však není vyloučeno ani v územním řízení, např. při konfrontaci záměru s…
