Technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací

3.7.1

Technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací

Ing. Bohumír Číhal

 NahoruPropojení s jiným zdrojem vody

Technické požadavky zákona č. 274/2001 Sb. v ustanovení § 11 pro vodovody byly doplněny se zaměřením především na kvalitu vody. Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu (např. z domovní studny). Zákon uvádí pouze základní technické požadavky, konkrétní požadavky obsahuje prováděcí vyhláška k zákonu (ustanovení § 15).

Zpřísnění uvedeného požadavku je zaměřeno především na odběratele, kteří vnitřní vodovod dodávající kvalitní pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu propojili s vlastním zdrojem, jenž svou kvalitou ohrožuje nejen konkrétního odběratele, ale může ohrozit kvalitu dodávané pitné vody v celém vodovodu. Fyzické osobě může za tento přestupek příslušný orgán státní správy uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

Toto pravidlo není žádnou novinkou, ochrana vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody byla řešena už v ČSN 1099 Vodovodní řád z roku 1933 a v předpisech vydávaných před druhou světovou válkou některými městy. Podrobný způsob jak ochránit vodovod proti zpětnému nasátí vody uvádí ČSN EN 1717 (755462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem: 2002 a stejný požadavek je např. v ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody: 2013.

Kanalizace

Ustanovení § 12 zákona uvádí pouze základní technické požadavky na kanalizace, konkrétní požadavky obsahuje prováděcí vyhláška k zákonu (ustanovení § 16 až 19).

Dodávky, měření a ceny

 NahoruDodávka vody

Povinnost dodávky vody podle ustanovení § 15 je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky. Právo na vodné podle ustanovení § 8 vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem; není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Ustanovení § 15, kterým se přenáší odpovědnost kontroly na odběratele, vychází z předpokladu, že majitel vodovodní přípojky může snadněji zjistit zjevnou i některou skrytou poruchu vodovodu (např. poklesem tlaku při odběru), než vlastník vodovodu.

Novela doplňuje ustanovení § 15 takto:

Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy (podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řády) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.

Projednání opatření je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje. Nemůže se konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky.

Měření dodávané vody

Zákon vymezuje povinnost odběratele ve vztahu k měření, jako jsou podmínky umístění vodoměru, řešení vnitřního vodovodu, přístupy k vodoměru, ochrana před poškozením a povinnost bez odkladu oznámit závady na měření.

Ustanovení zákona č. 274/2001 Sb. § 16 jednoznačně upřednostňuje měření dodávky vody u odběratele vodoměrem (stanoveným měřidlem podle zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, v platném znění) a stanovuje postup v případě, kdy je měření vyloučeno. Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, předepisuje prováděcí vyhláška.

 NahoruVýměna vodoměru

Zákon č. 274/2001 Sb. v ustanovení § 16 se zavádí ve prospěch odběratelů povinnost provozovatele oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele (pokud se s vlastníkem nedohodne jinak). Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn

Měření odváděných odpadních vod

Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

 NahoruPostup bez měření

Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Podle nového odstavce 5 § 19, pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.

Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí vyhláška.

 NahoruVodné a stočné

Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou, vydanou v samostatné působnosti, úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě.

Jednosložková forma je součinem ceny (stanovené podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod.

Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví zákon č. 526/1990 Sb. Způsob výpočtu pevné složky a členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné stanoví prováděcí vyhláška.

Povinnost veřejné služby provozovatele

Veřejnou službou se rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, která přesahuje zajišťování běžných služeb a není smluvně zajištěna nebo plněna (zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, životního prostředí, majetku a veřejného pořádku), nebo vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle zákona č. 274/2001 Sb.

Ustanovení § 22 nově upravuje práva a povinnosti takto: Po dobu vykonávání povinnosti veřejné služby přechází právo na vodné a stočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, při jejichž provozování nelze vybírat vodné a stočné, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit provozovateli plnění uložené povinnosti veřejné služby. V případech veřejné služby, které se netýkají provozu vodovodů nebo kanalizací, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy o uložení povinnosti veřejné služby tento orgán veřejné správy.

Přestupky

 NahoruFyzické osoby

Nově jsou formulovány v ustanovení § 32 odstavci 1 přestupky fyzických osob. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace

  • provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování;

  • vysazuje trvalé porosty;

  • provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu;

  • provádí terénní úpravy;

• znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace;

• poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství;

• neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací;

• vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami;

• provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy;

• propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.

Fyzická osoba se jako odběratel dopustí podle doplněného odstavce 5 ustanovení § 32 přestupku též tím, že nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

 NahoruFyzická osoba jako vlastník

Upraveny jsou přestupky fyzické osoby jako vlastníka v odstavci 2 ustanovení § 32. Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že

• nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací;

• nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací;

• nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací…