3.11.3
Stavebník a vodní zákon
JUDr. Irena
Novotná
NahoruPrávní režim
Právní režim zákona o vodách je zaměřen především na
ochranu vodních zdrojů. Jde vesměs o veřejnoprávní režim chránící veřejné
zájmy, jimž často ustupuje výkon oprávnění vyplývajících ze soukromoprávních
pozemkových vztahů.
NahoruPředmět zákona o vodách
Předmětem zákona je úprava právních vztahů fyzických osob a
právnických osob k povrchovým a podzemním vodám a s nimi souvisejících pozemků
a staveb, a to v zájmu možnosti trvale udržitelného užívání tohoto
obnovitelného přírodního zdroje. Zákon upravuje vztahy k povrchovým a podzemním
vodám a vylučuje možnost úprav právních vztahů k nim jinak, např. smluvním
ujednáním.
INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ NA ÚSEKU VODNÍHO
HOSPODÁŘSTVÍ
V oblasti vodního hospodářství působí mnoho institucí, které lze
obecně rozdělit na instituce státní správy a další instituce zabývající se
oblastí vodního hospodářství.
NahoruStátní správa ve vodním hospodářství
Státní správu ve vodním hospodářství je nutné chápat ve dvou
rovinách. Státní správa na území mimo vojenských újezdů, jež je rozdělena do
tří stupňů, tj. obecní (obecní úřady), krajský (krajské úřady) a ústřední
stupeň (ministerstva); a státní správa na území vojenských újezdů, jež je
rozdělena do dvou stupňů, tj. újezdní úřady (působnost jako obecní a krajské
vodoprávní úřady) a Ministerstvo obrany.
NahoruStátní správa podle zákona o vodách
Státní správu podle zákona o vodách vykonávají vodoprávní
úřady (obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady,
ministerstva jako ústřední vodoprávní úřady, újezdní úřady na území vojenských
ojezdů) a ČIŽP. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke
koupání provádí krajská hygienická stanice.
NahoruStátní politika pro udržitelné hospodaření
Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro
udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR. Hlavní zásady státní
politiky v oblasti vod pak vycházejí z tzv. Rámcové směrnice EU o vodní
politice, dalších směrnic z oblasti vod a z obnovené strategie EU pro
udržitelný rozvoj.
NahoruDotčená ministerstva
Ministerstvo zemědělství ČR je ústřední vodoprávní úřad,
jehož působnost je zákonem stanovená jako zbytková a to pro všechny úkony
státní správy, u kterých není působnost ústředního vodoprávního úřadu taxativně
stanovena pro ostatní ministerstva. MZe má především pravomoci výkonné a dle
zákona o vodovodech a kanalizacích vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a
kanalizacích, zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací na
ozemí státu, zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro
podporu výkonu veřejné správy a poskytování informací, zajišťuje mezinárodní
spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací. Tímto ministerstvem je zaštítěno
efektivní využívání vodních zdrojů, výroba pitné vody a její distribuce ke
spotřebiteli.
Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ochrany vod MŽP
je ústředním vodoprávním úřadem zejména v oblastech ochrany množství a jakosti
povrchových a podzemních vod; ochrany před povodněmi; mezinárodní spolupráce v
oblasti ochrany vod; ekonomických, finančních a administrativních nástrojů
ochrany vod; tvorbě legislativy a norem v oblasti ochrany vod.
MŽP společně s MZe každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního
hospodářství v ČR, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových
a podzemních vod. Ministerstvo zdravotnictví ČR dle zákona o vodách vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných
ke koupání ve spolupráci s MŽP. Dle zákona o odpadech vykonává vrchní státní
dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při
nakládání s odpady, tedy i s vodními odpady. Dále zajišťuje prostřednictvím
hygienických stanic kontrolu kvality vody.
Ministerstvo dopravy dle zákona o vodách vykonává působnost
ostředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě.
Ministerstvo obrany ČR dle zákona o vodách vykonává působnost
ostředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost
ojezdních úřadů.
V oblasti vodního hospodářství se pohybuje i Ministerstvo
financí, které věcně usměrňuje ceny vodného a stočného a spolu s
Ministerstvem pro místní rozvoj se zabývá čerpáním finančních prostředků z
evropských fondů.
NahoruKrajské úřady
Úkoly v přenesené působnosti vykonávají kraje v rozsahu stanoveném zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Krajské úřady
vydávají stanovisko ke všem stavbám, které mohou ovlivnit hospodaření s vodami,
ochranu vod, ochranu před povodněmi; rozhodují o věcech hraničních vod po
projednání s příslušnými ministerstvy; povolují vypouštění odpadních vod do
povrchových vod; povolují vodní díla. Do působnosti krajských úřadů patří např.
vyjadřovat se ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s
vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním; spolupracovat s ústředními
vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a
jejich plnění; kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad
vodními díly, které povoluje; povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v
nádržích a další. Kraje zabezpečují zpracování a schvalování plánů rozvoje
vodovodů a kanalizací, vedou evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,
vydávají povolení k jejich provozování.
NahoruObecní úřady
Úkoly v přenesené působnosti vykonávají obce v rozsahu stanoveném zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Obecní úřady
rozhodují ve věci obecného nakládání s vodami, tzn. vykonávají takovou
působnost, která přísluší vodoprávnímu úřadu podle zákona o vodách. V rámci samosprávné
působnosti zajišťují odvádění a čištění odpadních vod. Obecní úřady upravují,
omezují, popřípadě zakazují obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o
vodní toky tvořící státní hranice. Pověřené obecní úřady povolují pro potřeby
jednotlivých občanů odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními
vodami, s výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
a další.
Dle zákona o vodovodech a kanalizacích obce dbají o rozvoj vodovodů
a kanalizací, odpovídající potřebám obce.
NahoruČeská inspekce Životního prostředí (ČIŽP)
Česká inspekce Životního prostředí (ČIŽP) je odborný orgán
státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v
oblasti životního prostředí. Dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí
správních orgánů v oblasti životního prostředí. Činnost vykonává v 5 oblastech:
ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana
lesa a integrovaná prevence znečištění IPPC. ČIŽP je samostatnou organizační
složkou státu zřízenou MŽP a je též jejím podřízeným orgánem, který provádí
kontroly a šetření a který je oprávněn ukládat pokuty a sankce za potencionální
znečišťování nebo ohrožování Životního prostředí, vč. vodních zdrojů,
stanovovat poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod, ukládat
a nařizovat provedení nápravných opatření, provádět kontrolní zjišťování
jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů
znečišťování, spolupracuje s vodoprávními úřady a ykonává další činnosti dle zákona o vodách.
NahoruSprávci vodních toků
Rozhodujícími správci vodních toků jsou státní podniky Povodí,
Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy ČR, s. p., v působnosti MZe, kteří
zajišťují správu více než 94 % délky všech vodních toků v ČR. Na správě
zbylých, necelých 6 % se podílejí správy národních parků, úřady vojenských
ojezdů, Ministerstvo obrany, obce a ostatní fyzické a právnické osoby (např.
doly).
NahoruZměna v transformaci
NahoruZemědělské vodohospodářské správy
Zemědělská vodohospodářská správa byla od 1. 1. 2011
transformována a dále bude jako tzv. "zbytková“ organizační složka státu
spravovat zejména hlavní odvodňovací zařízení, vč. souvisejících čerpacích
stanic. Tato zbytková organizační složka státu bude především řešit
majetkoprávní vztahy a některé komplikované závazky. Náklady na činnost
"zbytkové“ Zemědělské vodohospodářské správy dosáhnou maximálně 50 milionů
korun ročně. Správu drobných vodních toků převzala jednotlivá Povodí a Lesy ČR.
Stát si od transformace Zemědělské vodohospodářské správy slibuje finanční
ospory i urychlení odstraňování případných povodňových škod.
NahoruStátní podniky Povodí
Státní podniky Povodí byly zřízeny MZe ke dni 1. 1. 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích. Jedná se o Povodí Vltavy, s. p.,
Povodí Ohře, s. p., Povodí Labe, s. p., Povodí Odry, s. p., Povodí Moravy, s.
p. Vykonávají tyto činnosti:
-
spravují a provozují významné a určené drobné vodní toky v
oblasti své působnosti,
-
provozují vodní díla nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku
a k oprávněným nakládáním s vodami, zabezpečují u nich technicko-bezpečnostní
dohled,
-
provozují vodohospodářský dispečink, systém měřicích stanic a
provádějí monitoring,
-
plní úkoly při ochraně před povodněmi,
-
vedou evidenci pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a
podzemních vod,
-
zajišťují vodohospodářské bilance.
NahoruDalší odborné instituce
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. –
veřejná výzkumná instituce, která se podílí svojí výzkumnou, odbornou a
publikační činností na tvorbě vodního hospodářství a ochrany vod ČR. Byl zřízen
MŽP a jeho hlavní náplní práce je výzkum stavu, užívání a změn vodních
ekosystémů a jejich vazeb v krajině, souvisejících environmentálních rizik,
hospodaření s odpady a obaly, odborná podpora ochrany vod a protipovodňová
prevence.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – příspěvková
organizace, která vykonává funkci ústředního státního ústavu ČR pro obory
čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako
objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) – organizační
složka státu, zřízená MŽP.
Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území ČR.
Odborná činnost této agentury je na ředitelství se sídlem v Praze rozdělena do
3 sekcí, na sekci ochrany přírody a krajiny, sekci dokumentace přírody a
krajiny a sekci informatiky, jejichž aktivity se dále rozlišují podle
jednotlivých odborů. AOPK ČR vede Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP),
centrální státní dokumentaci ochrany přírody a krajiny, specializované
knihovny, sleduje stav, změny a vývojové trendy vybraných biotopů a populací
ohrožených druhů a krajiny, spravuje Informační systém ochrany přírody, podílí
se na ochraně přírody a krajiny na území chráněných krajinných oblastí,
spolupracují s jinými státy na ochraně přírody a krajiny, poskytuje široké
veřejnosti informace v oblasti ochrany přírody a krajiny.
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) – fond získává
finanční prostředky z EU z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální
rozvoj, ze státního rozpočtu a od znečišťovatelů Životního prostředí, které
následně využívá k realizaci investic do ochrany a zlepšování Životního
prostředí. Finančně se podílí na projektech na ochranu vod. Je zprostředkujícím
orgánem pro 2 velké dotační programy – Operační program Životního prostředí a
Zelená úsporám. V rámci Operačního programu Životní prostředí je pro oblast
vodního hospodářství důležitá prioritní osa zabývající se zlepšováním
vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.
Hlavní hygienik ČR a Krajské hygienické stanice – rozhodují
mimo jiné o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. V rámci
své působnosti vykonávají dozor nad dodržováním zákona o ochraně veřejného
zdraví.
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) –
státní příspěvková organizace MŽP. Poskytuje informace z oblasti Životního
prostředí tak, aby pro všechny občany ČR byl zajištěn přístup k nim v souladu
se zákonem o právu na informace o životním prostředí.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. – právnická
osoba, jež byla zřízena ke dni 1. 1. 2007, jejímž hlavním předmětem činnosti je
výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu v souladu se zákonem o
podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Zabývá se hospodařením vodou v
zemědělskolesních povodích, revitalizací zemědělskolesních toků a malých
vodních nádrží, protipovodňovými opatřeními v povodích atd.
Státní plavební správa – organizační složka státu, jež byla
zřízena v roce 1995, která vykonává státní správu a státní dozor při
provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách. Nadřízeným orgánem je
Ministerstvo dopravy.
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky – SOVAK
ČR je dobrovolným neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací
pro veřejnou potřebu. Sdružení bylo založeno zakladatelskou smlouvou uzavřenou
dne 23. 11. 1989 v Kutné Hoře. SOVAK ČR sdružuje subjekty, jejichž hlavním
předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či
jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování,
tak i z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. Řádní členové SOVAK ČR
zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel, odvádějí odpadní vody
téměř od 8 mil. obyvatel a 94 % těchto odpadních vod čistí.
Důležitými institucemi zabývajícími se oblastí vodního hospodářství
jsou samotní vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací, kteří jsou členy
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Toto sdružení je zase členem
Svazu vodního hospodářství ČR.
Svaz vodního hospodářství ČR (SVH ČR) – dobrovolné neziskové
zájmové sdružení právnických osob v odvětví vodního hospodářství – podniky
Povodí, podniky Vodovodů a kanalizací a další akciové, příspěvkové i jiné
společnosti. SVH sdružuje právnické osoby, jejichž hlavním předmětem je
podnikání ve vodním hospodářství a vytváření podmínek v oblasti hospodářské
politiky státu na podporu rozvoje tohoto odvětví. Formulují a hájí zájmy svých
členů ve věcech legislativních a ekonomických, plní koordinační funkci ve
vodním hospodářství, spolupracují se zájmovými podnikatelskými svazy
(sdruženími) v zájmu dalšího rozvoje vodního hospodářství a další.
Zmínit lze ještě instituce, jako je Český rybářský svaz, Česká
vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Česká asociace hydrogeologů, Český
přehradní výbor, Oblastní sdružení vodohospodářů ČR či Státní zdravotní
ostav.
NahoruPředmět právních vztahů
Za předmět právních vztahů v rámci právního režimu vodních ploch
jsou považovány jak pozemky pokryté vodou, tak i pozemky, na nichž se voda sice
nevyskytuje, ale nachází se v blízkosti pozemků vodou pokrytých, na jejichž
užívání závisí řádná funkce vodního hospodářství. Anebo naopak, jejichž
vlastníci a uživatelé jsou provozováním vodního hospodářství omezováni,
popřípadě které je třeba chránit před škodlivými účinky vod. Náleží sem také
pozemky, jejichž součásti jsou vodohospodářská díla.
NahoruKategorizace vod
Podle zákona se člení vody na povrchové, podzemní a zvláštní.
Povrchové vody jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Oproti
dosavadnímu právnímu vymezení zákon dodává, že těmito vodami nepřestávají být
ani v případě, kdy přechodně protékají přirozenými zemskými dutinami, tunely
nebo v nadzemních vedeních apod.
NahoruVodní toky
Za nejvýznamnější povrchové vody jsou považovány vodní toky, přičemž
jsou mezi ně zahrnovány i vody odtékající po zemském povrchu v podobě dešťových
srážek.
NahoruDefinice vodních toků
Podle zákona jsou vodní toky charakterizovány jako povrchové vody
tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to
včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých
ramenech a úsecích přechodně tekoucích přirozenými zemskými dutinami pod
zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V případě pochybnosti, zda jde o vodní
tok nebo jeho část, rozhoduje o této věci vodoprávní úřad. Navíc jej zákon
zmocnil prohlásit za vodní tok i jiné vody než ty, které odpovídají shora
uvedené definici. Zákon definuje vodní toky jako určitou část povrchových vod,
které tečou přirozeně, tzn. že se pohybuji vlastním spádem v korytě. Koryto
určuje prostor pro soustředěný tok vody, ale není součástí vodního toku. Vodní
tok existuje, pokud je jeho průtok setrvalý, tzn. že korytem teče trvale nebo
alespoň převažující část roku. Tato podmínka nemusí byt splněna, pokud jde o
slepá ramena vodních toků. Pokud vodní tok v některém svém úseku přechodně
protéká přirozenými dutinami zemského povrchu nebo je v určité části zakryt,
neznamená to, že ztrácí svůj charakter.
NahoruRozhodnutí vodoprávního úřadu
V případě pochybnosti, zda se jedna o vodní tok či nikoliv,
rozhoduje vodoprávní úřad ve vodoprávním řízení zahájeném z vlastního podnětu.
Tento úřad může rozhodnout, že vodním tokem je i povrchová voda nesplňující
žádnou z předchozích podmínek.
NahoruOddělení povrchové a podzemní vody od pozemků
Povrchové ani podzemní vody nejsou podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, předmětem
vlastnictví a nejsou ani součástí nebo příslušenstvím pozemku na němž nebo
pod nímž se vyskytují. Tímto došlo k oddělení povrchové a…
