dnes je 3.1.2025

Input:

Stavebník a vodní zákon

24.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.3
Stavebník a vodní zákon

JUDr. Irena Novotná

Právní režim

Právní režim zákona o vodách je zaměřen především na ochranu vodních zdrojů. Jde vesměs o veřejnoprávní režim chránící veřejné zájmy, jimž často ustupuje výkon oprávnění vyplývajících ze soukromoprávních pozemkových vztahů.

Předmět zákona o vodách

Předmětem zákona je úprava právních vztahů fyzických osob a právnických osob k povrchovým a podzemním vodám a s nimi souvisejících pozemků a staveb, a to v zájmu možnosti trvale udržitelného užívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje. Zákon upravuje vztahy k povrchovým a podzemním vodám a vylučuje možnost úprav právních vztahů k nim jinak, např. smluvním ujednáním.

INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ NA ÚSEKU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V oblasti vodního hospodářství působí mnoho institucí, které lze obecně rozdělit na instituce státní správy a další instituce zabývající se oblastí vodního hospodářství.

Státní správa ve vodním hospodářství

Státní správu ve vodním hospodářství je nutné chápat ve dvou rovinách. Státní správa na území mimo vojenských újezdů, jež je rozdělena do tří stupňů, tj. obecní (obecní úřady), krajský (krajské úřady) a ústřední stupeň (ministerstva); a státní správa na území vojenských újezdů, jež je rozdělena do dvou stupňů, tj. újezdní úřady (působnost jako obecní a krajské vodoprávní úřady) a Ministerstvo obrany.

Státní správa podle zákona o vodách

Státní správu podle zákona o vodách vykonávají vodoprávní úřady (obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, ministerstva jako ústřední vodoprávní úřady, újezdní úřady na území vojenských ojezdů) a ČIŽP. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání provádí krajská hygienická stanice.

Státní politika pro udržitelné hospodaření

Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR. Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod pak vycházejí z tzv. Rámcové směrnice EU o vodní politice, dalších směrnic z oblasti vod a z obnovené strategie EU pro udržitelný rozvoj.

Dotčená ministerstva

Ministerstvo zemědělství ČR je ústřední vodoprávní úřad, jehož působnost je zákonem stanovená jako zbytková a to pro všechny úkony státní správy, u kterých není působnost ústředního vodoprávního úřadu taxativně stanovena pro ostatní ministerstva. MZe má především pravomoci výkonné a dle zákona o vodovodech a kanalizacích vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích, zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací na ozemí státu, zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy a poskytování informací, zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací. Tímto ministerstvem je zaštítěno efektivní využívání vodních zdrojů, výroba pitné vody a její distribuce ke spotřebiteli.

Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ochrany vod MŽP je ústředním vodoprávním úřadem zejména v oblastech ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod; ochrany před povodněmi; mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod; ekonomických, finančních a administrativních nástrojů ochrany vod; tvorbě legislativy a norem v oblasti ochrany vod.

MŽP společně s MZe každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v ČR, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Ministerstvo zdravotnictví ČR dle zákona o vodách vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání ve spolupráci s MŽP. Dle zákona o odpadech vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady, tedy i s vodními odpady. Dále zajišťuje prostřednictvím hygienických stanic kontrolu kvality vody.

Ministerstvo dopravy dle zákona o vodách vykonává působnost ostředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě.

Ministerstvo obrany ČR dle zákona o vodách vykonává působnost ostředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost ojezdních úřadů.

V oblasti vodního hospodářství se pohybuje i Ministerstvo financí, které věcně usměrňuje ceny vodného a stočného a spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj se zabývá čerpáním finančních prostředků z evropských fondů.

Krajské úřady

Úkoly v přenesené působnosti vykonávají kraje v rozsahu stanoveném zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Krajské úřady vydávají stanovisko ke všem stavbám, které mohou ovlivnit hospodaření s vodami, ochranu vod, ochranu před povodněmi; rozhodují o věcech hraničních vod po projednání s příslušnými ministerstvy; povolují vypouštění odpadních vod do povrchových vod; povolují vodní díla. Do působnosti krajských úřadů patří např. vyjadřovat se ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním; spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění; kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, které povoluje; povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích a další. Kraje zabezpečují zpracování a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací, vedou evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích, vydávají povolení k jejich provozování.

Obecní úřady

Úkoly v přenesené působnosti vykonávají obce v rozsahu stanoveném zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Obecní úřady rozhodují ve věci obecného nakládání s vodami, tzn. vykonávají takovou působnost, která přísluší vodoprávnímu úřadu podle zákona o vodách. V rámci samosprávné působnosti zajišťují odvádění a čištění odpadních vod. Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice. Pověřené obecní úřady povolují pro potřeby jednotlivých občanů odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, s výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a další.

Dle zákona o vodovodech a kanalizacích obce dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce.

Česká inspekce Životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce Životního prostředí (ČIŽP) je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Činnost vykonává v 5 oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa a integrovaná prevence znečištění IPPC. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou MŽP a je též jejím podřízeným orgánem, který provádí kontroly a šetření a který je oprávněn ukládat pokuty a sankce za potencionální znečišťování nebo ohrožování Životního prostředí, vč. vodních zdrojů, stanovovat poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod, ukládat a nařizovat provedení nápravných opatření, provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování, spolupracuje s vodoprávními úřady a ykonává další činnosti dle zákona o vodách.

Správci vodních toků

Rozhodujícími správci vodních toků jsou státní podniky Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy ČR, s. p., v působnosti MZe, kteří zajišťují správu více než 94 % délky všech vodních toků v ČR. Na správě zbylých, necelých 6 % se podílejí správy národních parků, úřady vojenských ojezdů, Ministerstvo obrany, obce a ostatní fyzické a právnické osoby (např. doly).

Změna v transformaci

Zemědělské vodohospodářské správy

Zemědělská vodohospodářská správa byla od 1. 1. 2011 transformována a dále bude jako tzv. "zbytková“ organizační složka státu spravovat zejména hlavní odvodňovací zařízení, vč. souvisejících čerpacích stanic. Tato zbytková organizační složka státu bude především řešit majetkoprávní vztahy a některé komplikované závazky. Náklady na činnost "zbytkové“ Zemědělské vodohospodářské správy dosáhnou maximálně 50 milionů korun ročně. Správu drobných vodních toků převzala jednotlivá Povodí a Lesy ČR. Stát si od transformace Zemědělské vodohospodářské správy slibuje finanční ospory i urychlení odstraňování případných povodňových škod.

Státní podniky Povodí

Státní podniky Povodí byly zřízeny MZe ke dni 1. 1. 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích. Jedná se o Povodí Vltavy, s. p., Povodí Ohře, s. p., Povodí Labe, s. p., Povodí Odry, s. p., Povodí Moravy, s. p. Vykonávají tyto činnosti:

  • spravují a provozují významné a určené drobné vodní toky v oblasti své působnosti,

  • provozují vodní díla nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku a k oprávněným nakládáním s vodami, zabezpečují u nich technicko-bezpečnostní dohled,

  • provozují vodohospodářský dispečink, systém měřicích stanic a provádějí monitoring,

  • plní úkoly při ochraně před povodněmi,

  • vedou evidenci pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

  • zajišťují vodohospodářské bilance.

Další odborné instituce

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. – veřejná výzkumná instituce, která se podílí svojí výzkumnou, odbornou a publikační činností na tvorbě vodního hospodářství a ochrany vod ČR. Byl zřízen MŽP a jeho hlavní náplní práce je výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině, souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly, odborná podpora ochrany vod a protipovodňová prevence.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – příspěvková organizace, která vykonává funkci ústředního státního ústavu ČR pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) – organizační složka státu, zřízená MŽP.

Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území ČR. Odborná činnost této agentury je na ředitelství se sídlem v Praze rozdělena do 3 sekcí, na sekci ochrany přírody a krajiny, sekci dokumentace přírody a krajiny a sekci informatiky, jejichž aktivity se dále rozlišují podle jednotlivých odborů. AOPK ČR vede Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP), centrální státní dokumentaci ochrany přírody a krajiny, specializované knihovny, sleduje stav, změny a vývojové trendy vybraných biotopů a populací ohrožených druhů a krajiny, spravuje Informační systém ochrany přírody, podílí se na ochraně přírody a krajiny na území chráněných krajinných oblastí, spolupracují s jinými státy na ochraně přírody a krajiny, poskytuje široké veřejnosti informace v oblasti ochrany přírody a krajiny.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) – fond získává finanční prostředky z EU z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze státního rozpočtu a od znečišťovatelů Životního prostředí, které následně využívá k realizaci investic do ochrany a zlepšování Životního prostředí. Finančně se podílí na projektech na ochranu vod. Je zprostředkujícím orgánem pro 2 velké dotační programy – Operační program Životního prostředí a Zelená úsporám. V rámci Operačního programu Životní prostředí je pro oblast vodního hospodářství důležitá prioritní osa zabývající se zlepšováním vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.

Hlavní hygienik ČR a Krajské hygienické stanice – rozhodují mimo jiné o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. V rámci své působnosti vykonávají dozor nad dodržováním zákona o ochraně veřejného zdraví.

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) – státní příspěvková organizace MŽP. Poskytuje informace z oblasti Životního prostředí tak, aby pro všechny občany ČR byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem o právu na informace o životním prostředí.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. – právnická osoba, jež byla zřízena ke dni 1. 1. 2007, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Zabývá se hospodařením vodou v zemědělskolesních povodích, revitalizací zemědělskolesních toků a malých vodních nádrží, protipovodňovými opatřeními v povodích atd.

Státní plavební správa – organizační složka státu, jež byla zřízena v roce 1995, která vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách. Nadřízeným orgánem je Ministerstvo dopravy.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky – SOVAK ČR je dobrovolným neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Sdružení bylo založeno zakladatelskou smlouvou uzavřenou dne 23. 11. 1989 v Kutné Hoře. SOVAK ČR sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak i z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. Řádní členové SOVAK ČR zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel, odvádějí odpadní vody téměř od 8 mil. obyvatel a 94 % těchto odpadních vod čistí.

Důležitými institucemi zabývajícími se oblastí vodního hospodářství jsou samotní vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací, kteří jsou členy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Toto sdružení je zase členem Svazu vodního hospodářství ČR.

Svaz vodního hospodářství ČR (SVH ČR) – dobrovolné neziskové zájmové sdružení právnických osob v odvětví vodního hospodářství – podniky Povodí, podniky Vodovodů a kanalizací a další akciové, příspěvkové i jiné společnosti. SVH sdružuje právnické osoby, jejichž hlavním předmětem je podnikání ve vodním hospodářství a vytváření podmínek v oblasti hospodářské politiky státu na podporu rozvoje tohoto odvětví. Formulují a hájí zájmy svých členů ve věcech legislativních a ekonomických, plní koordinační funkci ve vodním hospodářství, spolupracují se zájmovými podnikatelskými svazy (sdruženími) v zájmu dalšího rozvoje vodního hospodářství a další.

Zmínit lze ještě instituce, jako je Český rybářský svaz, Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Česká asociace hydrogeologů, Český přehradní výbor, Oblastní sdružení vodohospodářů ČR či Státní zdravotní ostav.

Předmět právních vztahů

Za předmět právních vztahů v rámci právního režimu vodních ploch jsou považovány jak pozemky pokryté vodou, tak i pozemky, na nichž se voda sice nevyskytuje, ale nachází se v blízkosti pozemků vodou pokrytých, na jejichž užívání závisí řádná funkce vodního hospodářství. Anebo naopak, jejichž vlastníci a uživatelé jsou provozováním vodního hospodářství omezováni, popřípadě které je třeba chránit před škodlivými účinky vod. Náleží sem také pozemky, jejichž součásti jsou vodohospodářská díla.

Kategorizace vod

Podle zákona se člení vody na povrchové, podzemní a zvláštní. Povrchové vody jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Oproti dosavadnímu právnímu vymezení zákon dodává, že těmito vodami nepřestávají být ani v případě, kdy přechodně protékají přirozenými zemskými dutinami, tunely nebo v nadzemních vedeních apod.

Vodní toky

Za nejvýznamnější povrchové vody jsou považovány vodní toky, přičemž jsou mezi ně zahrnovány i vody odtékající po zemském povrchu v podobě dešťových srážek.

Definice vodních toků

Podle zákona jsou vodní toky charakterizovány jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a úsecích přechodně tekoucích přirozenými zemskými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V případě pochybnosti, zda jde o vodní tok nebo jeho část, rozhoduje o této věci vodoprávní úřad. Navíc jej zákon zmocnil prohlásit za vodní tok i jiné vody než ty, které odpovídají shora uvedené definici. Zákon definuje vodní toky jako určitou část povrchových vod, které tečou přirozeně, tzn. že se pohybuji vlastním spádem v korytě. Koryto určuje prostor pro soustředěný tok vody, ale není součástí vodního toku. Vodní tok existuje, pokud je jeho průtok setrvalý, tzn. že korytem teče trvale nebo alespoň převažující část roku. Tato podmínka nemusí byt splněna, pokud jde o slepá ramena vodních toků. Pokud vodní tok v některém svém úseku přechodně protéká přirozenými dutinami zemského povrchu nebo je v určité části zakryt, neznamená to, že ztrácí svůj charakter.

Rozhodnutí vodoprávního úřadu

V případě pochybnosti, zda se jedna o vodní tok či nikoliv, rozhoduje vodoprávní úřad ve vodoprávním řízení zahájeném z vlastního podnětu. Tento úřad může rozhodnout, že vodním tokem je i povrchová voda nesplňující žádnou z předchozích podmínek.

Oddělení povrchové a podzemní vody od pozemků

Povrchové ani podzemní vody nejsou podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, předmětem vlastnictví a nejsou ani součástí nebo příslušenstvím pozemku na němž nebo pod nímž se vyskytují. Tímto došlo k oddělení povrchové a

Nahrávám...
Nahrávám...