dnes je 21.11.2024

Input:

Stavební zákon 2021 - stavební právo a přehled právních předpisů

9.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.65
Stavební zákon 2021 – stavební právo a přehled právních předpisů

Mgr. Martina Pavelková

Cílem tohoto článku je představit systematiku stavebního práva, základní přehled právních předpisů v tomto odvětví, rozsah jejich aplikace a vzájemné souvislosti. Dále bude tato lekce věnována novému stavebnímu zákonu, legislativnímu procesu, v rámci kterého je schvalován a tomu, jakým způsobem a kdy bude nabývat účinnosti. Pojednání o přechodných ustanoveních nového stavebního zákona lze vnímat také jako úvod do problematiky jeho obsahu.

1. Stávající právní úprava

1.1. Stavební zákon a prováděcí právní předpisy

Stavební právo lze v obecné rovině rozdělit na stavební právo veřejné a soukromé. Zatímco stavební právo soukromé upravuje vztahy osob v oblasti stavebnictví a územního plánování, které jsou ve vzájemně rovnocenném postavení (typicky smluvní vztahy založené smlouvou o dílo), předmětem regulace stavebního práva veřejného jsou vztahy osob, kde vždy vystupuje na straně jedné orgán veřejné moci.

Stěžejním účinným právním předpisem na úseku veřejného stavebního práva je stavební zákon č. 183/2006 Sb. Tento stavební zákon byl v minulosti mnohokrát novelizován, přičemž mezi zásadními novelami lze zmínit např. novely č. 350/2012 Sb. nebo 225/2017 Sb. Stavební zákon zahrnuje právní úpravu územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu, státního stavebního dozoru, přestupků a dalších souvisejících podoblastí.

K provedení stavebního zákona z roku 2006 byly vydány tyto prováděcí vyhlášky:

• nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy),

• vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech,

• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,

• vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření,

• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,

• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Kromě prováděcích právních předpisů souvisí se stavebním právem také množství jiných právních předpisů (někdy označovány také jako zvláštní právní předpisy), které mohou mít charakter obecného předpisu, jako je např. správní řád, speciálního předpisu (např. zákon o urychlení výstavby veřejné infrastruktury) nebo jiného právního předpisu (např. zákony upravující působnost dotčených orgánů), stojícího co do předmětu regulace vůči stavebnímu zákonu zcela samostatně.

1.2. Správní řád

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, je obecným právním předpisem upravujícím správní postupy, a to ve všech oblastech veřejného správního práva. Vztah stavebního zákona a správního řádu je vztah obecné a speciální právní úpravy. V praxi to znamená, že veškerá řízení a postupy v režimu stavebního zákona se řídí přednostně stavebním zákonem a teprve v otázkách ve stavebním zákoně neupravených správním řádem. Ze správního řádu je v postupech dle stavebního zákona aplikována např. úprava doručování, zastupování, procesních úkonů v řízení (přerušení, podjatost, dokazování, seznamování s podklady, nahlížení do spisu apod.), dále se úpravou správního řádu řídí odvolací řízení nebo přezkumné řízení. Některá problematika, jako např. vydávání závazných stanovisek, je upravena z části ve správním řádu, a z části ve stavebním zákoně, tzn. že dochází k současné aplikaci obou právních úprav.

1.3. Zákon o urychlení výstavby veřejné infrastruktury

Významným speciálním předpisem vůči stavebnímu zákonu (ale také např. vůči zákonu o vyvlastnění nebo soudnímu řádu správnímu) je zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Rozsah jeho působnosti je dán v úvodním ust. § 1 odst. 1, podle kterého se aplikuje při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání. Cílem této speciální právní úpravy je urychlit majetkoprávní přípravu těchto staveb, jejich umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Oproti stavebnímu zákonu upravuje tento předpis odlišně např. lhůty pro podání žalob, doručování v řízeních s velkým počtem účastníků, dokládání závazných stanovisek dotčených orgánů, příslušnost pro vybrané energetické stavby a pro vyvlastňovací řízení aj.

1.5. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

V řízeních, ve kterých dochází k umísťování nebo povolování záměrů posuzovaných z hlediska jejich vlivů na životní prostředí (tzv. "navazující řízení"), je vedle obecné úpravy stavebního zákona aplikován coby speciální rovněž zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Povahu navazujícího řízení může mít územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení, řízení o změně stavby před dokončením nebo řízení o dodatečném povolení, jejichž předmětem je záměr, pro který bylo vydáno závazné stanovisko EIA (nikoliv tedy pouze negativní rozhodnutí ve zjišťovacím řízení). Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí upravuje odlišně či samostatně např. povinnosti stavebního úřadu v příslušných řízeních, procesní úkony, podklady pro rozhodnutí, postavení veřejnosti a okruh účastníků řízení, specifika se týkají též soudního přezkumu rozhodnutí v navazujícím řízení. K aplikaci tohoto zákona v navazujících řízeních podle stavebního zákona byla vydána metodická pomůcka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

1.6. Ostatní speciální či jiné zákony

Mezi dalšími právními předpisy upravujícími odlišně či samostatně problematiku spadající do oblasti stavebního práva lze zmínit zákony upravující stavby v působnosti speciálních stavebních úřadů, jako je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích nebo jiné specifické stavby, jako je zákon č. 458/2000 Sb., energetických zákon nebo zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Ve většině případů upravují tyto zákony také působnost dotčených orgánů na daných úsecích.

S tím souvisí i okruh dalších právních předpisů upravujících působnost dotčených orgánů a aktů vydávaných jako podkladových pro řízení vedená dle stavebního zákona v souvislosti s ochranou určitého konkrétního veřejného zájmu, jako např.:

• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

• zákon č. 201/2012 Sb, o ochraně ovzduší,

• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,

• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,

• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

• zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon,

• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Kromě toho je potřeba zmínit ještě také ostatní právní předpisy, které vůči stavebnímu zákonu stojí v systému veřejného práva relativně samostatně, nicméně v praxi s ním více či méně souvisí. Jedná se o:

• zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění,

• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,

• zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,

• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci,

• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek nebo

• zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

2. Nová právní úprava

Podpořit a zrychlit výstavbu v České republice, prosadit rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušit a zkrátit přípravu staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti jsou hesla programového prohlášení vlády ze dne 27. 6. 2018. Usnesením ze dne 24. 6. 2019, č. 448, schválila vláda tzv. věcný záměr nového stavebního zákona, na základě kterého byl zpracován aktuální návrh. Původně byl věcný záměr nového stavebního zákona koncipován jako věcný záměr rekodifikace celého veřejného stavebního práva, nicméně od těchto ambicí bylo v procesu jeho přípravy upuštěno. Věcnému záměru předcházel materiál "Rekodifikace veřejného stavebního práva" zpracovaný Ministerstvem pro místní rozvoj a schválený vládou dne 18. 9. 2017, ve kterém byly identifikovány klíčové problémy a definovány oblasti, kterým měla být při přípravě nového předpisu věnována pozornost, nicméně od tohoto materiálu se věcný záměr stavebního zákona nakonec do určité míry odklonil. Příčinou je vedle personálních změn na ministerstvu pravděpodobně také skutečnost, že věcný záměr zpracovávala na rozdíl od uvedeného materiálu na základě memoranda uzavřeného s ministerstvem Hospodářská komora ČR, resp. dle jejího zadání smluvení advokáti předních advokátních kanceláří.

Finální návrh stavebního zákona schválila vláda dne 24. 8. 2020. V rámci předcházejícího připomínkového řízení doznal návrh množství úprav a změn. Ke

Nahrávám...
Nahrávám...