801
Stavební řád – Umísťování a povolování staveb podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
První lekce věnovaná stavebnímu řádu má za cíl představit účastníkovi kurzu dosavadní právní úpravu stavebního práva procesního, konkrétně režimy, na základě kterých dochází k umístění záměrů, a režimy povolovací, příp. společné. Pozornost bude věnována také veškerým zjednodušujícím režimům a jejich specifikům, rozdílům a výhodám oproti standardním řízením.
Upozornění
V této lekci bude s ohledem na komplexnost problematiky představena pouze úprava dosavadního stavebního zákona. Ten je dle § 334a zákona č. 283/2021 Sb. stále použitelný až do 30. 6. 2024, příp. není vyloučeno ani prodloužení tohoto přechodného období ze strany zákonodárce. Navíc i po skončení tohoto přechodného období budou dle § 330 odst. 1 nového stavebního zákona dokončena dle dosavadní právní úpravy řízení, která byla ke dni 1. 7. 2024 zahájená. Právní úprava stavebního řádu v novém stavebním zákoně je koncepčně natolik odlišná a zároveň komplexní, že je vhodné k jejímu nastudování přistoupit samostatně, a nikoliv formou důsledného porovnání s právní úpravou stávající. Povolovací řízení v novém stavebním zákoně je předmětem lekce č. 9. V této části není záměrně uváděno jednotné environmentální stanovisko, které sice zavedl zákon č. 148/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024, nicméně se na něj dle metodiky Ministerstva životního prostředí rovněž vztahuje ustanovení nového stavebního zákona o použitelnosti právních předpisů v přechodném období.
Nahoru1. Umísťování staveb
Koncepce stávající úpravy je založena na dvojím posouzení záměrů před jejich schválením, a sice umístění staveb a následně jejich povolení. Umísťování staveb je coby rozhodování o konkrétním využití území jedním z nástrojů územního plánování, zatímco povolování staveb je ve stavebním zákoně tematicky řazeno do stavebního řádu. Vedle klasických režimů, kterými jsou územní řízení o umístění záměru a stavební řízení o povolení stavby, upravuje stavební zákon také množství zjednodušujících postupů, příp. společných postupů, ve kterých je o umístění i povolení stavby rozhodnuto současně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. orgány územního plánování a stavební úřady využívají zjednodušující postupy přednostně tak, aby pokud to lze, bylo vydáváno ve věci pouze jedno rozhodnutí.
1.1. Územní řízení
Jedná se o základní typ řízení, ve kterém má dojít k umístění záměru a od kterého se odvíjejí veškeré další zjednodušující režimy. Územní řízení je ve stavebním zákoně z roku 2006 upraveno v § 84 a násl. Územní řízení je návrhové řízení o žádosti, jejíž náležitosti i přílohy upravuje § 86 stavebního zákona.
Žádost podává žadatel na předepsaném formuláři. Připojí k ní souhlas k umístění záměru dle § 184a (souhlas vlastníků nemovitostí, na kterých má být záměr uskutečněn), závazná stanoviska dotčených orgánů (příp. jiné podklady vyžadované zvláštními právními předpisy), stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, smlouvy s příslušnými vlastníky dopravní nebo technické infrastruktury (vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury) a dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Ve stanovených případech musí být přílohou žádosti také rozhodnutí o ochranném pásmu. Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti či přílohy, stavební úřad vyzve žadatele k jejich doplnění, stanoví mu k tomu lhůtu a řízení přeruší. Tato lhůta může být na žádost prodloužena. Pokud žadatel požadované náležitosti nedoplní, příp. nepředloží k žádosti dokumentaci pro územní řízení zpracovanou autorizovanou osobou, stavební úřad řízení zastaví. Toto usnesení oznamuje pouze žadateli, tzn. že v takovém případě ani nedochází k vymezení okruhu účastníků řízení. Zastavení řízení není coby procesní rozhodnutí překážkou pro opětovné podání žádosti a její projednání.
Dle § 85 stavební úřad vymezí okruh účastníků řízení a oznámí jim zahájení řízení. Současně je informuje o možnosti uplatnit námitky a v návaznosti na uplynutí stanovených lhůt o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Standardně tak stavební úřad činí až poté, co dojde k odstranění případných nedostatků žádosti, i když tento přístup byl soudy v minulosti i kritizován. V případě, že stavebnímu úřadu nejsou dobře známy poměry v území, nařídí k projednání žádosti ústní jednání (ve stanovených případech veřejné ústní jednání), které může spojit s ohledáním na místě. V případě, že je pro umístění záměru potřeba řešit novou veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu, stavební úřad vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, jejímž předmětem bude vybudování této infrastruktury, a řízení přeruší.
Co se týče doručování účastníkům územního řízení, stavební úřad doručuje zpravidla do vlastních rukou, v řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) doručuje stavební úřad účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) – osoby, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno – veřejnou vyhláškou, ve které je identifikuje parcelním číslem pozemku.
Jak již bylo řečeno výše, mohou účastníci řízení uplatňovat v řízení námitky, a to nejpozději při ústním jednání, resp. ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení (min. 15 dnů). V námitkách musí účastník řízení uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek. Námitky mohou účastníci řízení uplatňovat v rozsahu, v jakém může být jejich právo přímo dotčeno, jinak se k nim nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k námitkám, o kterých bylo rozhodnuto v rámci pořizování územního plánu. Pokud je uplatněna námitka občanskoprávní povahy a týká se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv, musí stavební úřad vyzvat jejího podatele k uplatnění žaloby u civilního soudu a řízení do doby rozhodnutí soudu přerušit. Pokud této výzvy podatel námitky neuposlechne, stavební úřad ve věci rozhodne takovéto námitce navzdory, tzn. že k ní de facto nepřihlíží. O ostatních námitkách soukromoprávní povahy si stavební úřad může učinit úsudek.
Po projednání žádosti stavební úřad posoudí, zda je záměr v souladu s požadavky stavebního zákona a prováděcích právních předpisů, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky dotčených orgánů, příp. posoudí soulad s územně plánovací dokumentací u záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko úřadu územního plánování, a o žádosti rozhodne. Výsledkem územního řízení je v kladném případě územní rozhodnutí, v opačném případě zamítnutí žádosti (pokud nedojde k zastavení řízení, které není meritorním, ale pouze procesním ukončením věci).
V územním rozhodnutí stavební úřad schválí navržený záměr, vymezí pozemky pro…
