601
Stavební právo hmotné – Požadavky na výstavbu
Mgr. Martina Pavelková
Cíl lekce
Cílem této lekce je představit účastníkovi kurzu stavební právo hmotné a jeho souvislost se stavebním právem procesním. V této lekci bude věnována pozornost především základním obecným požadavkům na výstavbu, a to způsobem srovnání prováděcích právních předpisů k dosavadnímu stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., s novou úpravou v novém stavebním zákoně.
Nahoru1. Stavební právo hmotné
Stavební právo hmotné je ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. upraveno v podstatě namátkově a bez viditelné snahy o komplexní přístup. Bez patřičné znalosti právní teorie a definičních znaků jednotlivých druhů norem (zejména hmotně právních a procesně právních) běžný čtenář tohoto předpisu prakticky není schopen rozlišit, zda se v určitých konkrétních případech jedná o hmotně právní či procesně právní ustanovení. Nejen, že to má za následek roztříštěnost a obtížnou uchopitelnost příslušného právního předpisu, ale zejména to může vyvolat také určitá nedorozumění v rámci jeho aplikace v příslušných řízeních. Příkladem může být nepřesná aplikace přechodných ustanovení novel na hmotně právní úpravu, přestože mají dle svého obsahu regulovat proces. Snaha o důslednější rozlišování hmotně právních a procesně právních ustanovení v novém stavebním zákoně by tedy měla vést ke zjednodušení jednotlivých procesů, a tudíž i větší transparentnosti samotného rozhodování stavebních úřadů.
Na základě právní úpravy stávajícího a zejména i nového stavebního zákona, ve kterém se odráží snaha o systematizaci norem stavebního hmotného práva, lze stavební právo hmotné shrnout do několika oblastí. Jedná se o definice pojmů a výčty záměrů u jednotlivých povolovacích režimů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a užívání staveb, vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury, obecné požadavky na výstavbu a účely vyvlastnění.
Nahoru2. Obecné požadavky na výstavbu podle zákona č. 183/2006 Sb.
Obecné požadavky na výstavbu jsou definovány v § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého jsou představovány souborem prováděcích předpisů upravujících požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Dle § 169 stavebního zákona jsou právnické i fyzické osoby a orgány veřejné správy při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb, to vše dle dosavadní právní úpravy, povinny respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu.
Zmocnění jednotlivých orgánů k vydání právních předpisů k provedení § 169 (obecné požadavky na výstavbu) upravuje § 194. Podle tohoto ustanovení byly vydány tyto prováděcí právní předpisy, které sice byly novým stavebním zákonem s účinností ke dni 1. 1. 2024, nicméně dle ustanovení § 334a NSZ jsou min. do 30. 6. 2024 stále použitelné:
-
vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
-
vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
-
vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
-
vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa;
-
vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla;
-
nařízení hl. města Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy).
Kromě uvedeného výčtu prováděcích právních předpisů vydaných na základě zmocnění v § 194 stavebního zákona je nutno mezi obecné požadavky na výstavbu zahrnout rovněž vyhlášku Ministerstva vnitra ČR č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, na jejíž použití odkazuje § 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Jak je uvedeno výše, použitelnost těchto prováděcích předpisů stanoví nový stavební zákon min. do 30. 6. 2024. Dle přechodného ustanovení § 332a NSZ navíc bude postupováno dle těchto prováděcích předpisů do doby vydání prováděcích předpisů k novému stavebnímu zákonu, nejpozději však do 1. 7. 2027. Části dosavadních prováděcích právních předpisů, které jsou v rozporu s novým stavebním zákonem, se však nepoužijí.
V následující části textu budou coby průřezové podrobněji představeny dosavadní vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, na stavby a na jejich bezbariérové užívání. Další podkapitola se bude věnovat udělování výjimek.
2.1. Obecné požadavky na využívání území
Požadavky na využívání území jsou upraveny ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. a uplatní se při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich. To odpovídá struktuře stavebního zákona, který řadí územní rozhodování tematicky mezi nástroje územního plánování. Při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo zónách, se podle vyhlášky postupuje pouze v případech, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
2.1.1. Požadavky na vymezování a využívání pozemků
Požadavky na vymezování a využívání pozemků upravují § 20, 21 a 22 vyhlášky. Přestože by se mohlo na první pohled jevit, že se tyto požadavky obecně aplikují "pouze" v případech, kdy dochází k faktickému vymezování pozemků, tedy nejčastěji v důsledku jejich dělení nebo scelování, ve skutečnosti se aplikují téměř ve všech územních řízeních. V § 92 zákona č. 183/2006 Sb., který stanoví náležitosti územního rozhodnutí, je totiž řečeno, že se v územním rozhodnutí vymezí pozemky pro realizaci záměru.
Jednotlivé požadavky na vymezování a využívání pozemků lze tematicky shrnout v následujícím výčtu:
