Stavební právo hmotné - Činnosti ve výstavbě a povinnosti a odpovědnost osob

701

Stavební právo hmotné – Činnosti ve výstavbě a povinnosti a odpovědnost osob

Mgr. Martina Pavelková

 NahoruCíl lekce

Cílem této lekce je představit účastníkovi kurzu další dvě ucelené, avšak úzce související, podoblasti hmotného stavebního práva, a sice vybrané činnosti ve výstavbě a povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a užívání staveb. Pozornost tak bude věnována ustanovením, v nichž jsou upraveny činnosti týkající se veřejných zájmů chráněných stavebním zákonem, a podmínkám, za kterých mohou být činnosti vykonávány. Osobám vykonávajícím specifické činnosti podle stavebního zákona stanoví stavební zákon povinnosti a odpovědnost. Tato pravidla se rámcově promítají ve většině činností, k nimž v režimu stavebního zákona dochází. Oběma podoblastem (činnosti ve výstavbě a povinnosti a odpovědnost osob) je věnována úprava ve stávajícím i novém stavebním zákoně. Právní úprava této problematiky v novém stavebním zákoně je však ucelenější a tím i přehlednější.

 Nahoru1. Vybrané činnosti ve výstavbě

1.1. Úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.

1.1.1. Výčet vybraných činností ve výstavbě

Vybrané činnosti ve výstavbě jsou společně se součinností vlastníků technické infrastruktury upraveny v části páté (společná ustanovení), hlavě první. Ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2023, nicméně stále použitelném min. do 30. 6. 2024 a dále dle přechodných ustanovení nového stavebního zákona) definuje vybrané činnosti ve výstavbě jako soubor činností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a které mohou vykonávat pouze autorizované osoby podle zákona č. 360/1992 Sb. Tatáž definice byla převzata i do nového stavebního zákona. Jedná se o:

• projektovou činnost ve výstavbě a

• odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Za projektovou činnost ve výstavbě se považuje zpracování:

• územně plánovací dokumentace,

• územní studie,

• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,

• projektové dokumentace.

Dále příslušná ustanovení definují, která dokumentace je projektovou dokumentací, a to dokumentace:

• vybraných staveb, pro které postačí ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) až e)),

• stavby pro vydání stavebního povolení (§ 115),

• k uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 116),

• k posouzení autorizovaným inspektorem (§ 117),

• pro vydání společného povolení (§ 94p),

• změn těchto staveb před jejich dokončením (§ 118),

• těchto staveb pro opakované stavební řízení nebo dodatečné povolení (§ 129),

• pro provádění stavby (§ 92 odst. 1, § 94p odst. 1),

• pro nezbytné úpravy (§ 137),

• vodního díla k ohlášení podle vodního zákona (§ 15a odst. 1 a 3 vodního zákona).

Co se týče prováděcí dokumentace, ta je projektovou dokumentací pouze v případě, že je její zpracování vyžadováno postupem podle stavebního zákona – tj. v rámci územního rozhodnutí nebo společného povolení.

Dokumentaci ostatních ohlašovaných staveb a terénních úprav podle § 15 odst. 2 stavebního zákona může zpracovat také osoba, která má:

• vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a

• alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.

1.1.2. Povinnosti autorizovaných osob při projektování staveb

Zásadním předpokladem výkonu vybraných činností ve výstavbě je zejména odpovědnost autorizovaných osob za správný, bezpečný výkon těchto činností, resp. za správnost, celistvost a úplnost zpracované dokumentace a za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost navržených staveb. Současně autorizované osoby odpovídají také za technickou a ekonomickou úroveň projektů technologických zařízení. Autorizované osoby musejí při těchto činnostech respektovat požadavky z hlediska ochrany veřejných zájmů, příslušné právní předpisy a požadavky na výstavbu. Poměrně opomíjeným požadavkem na výkon projektové činnosti je požadavek na kontrolovatelnost použitých výpočtů. V případě, že projektant podle své autorizace není způsobilý zpracovat určitou část dokumentace, přizve ke zpracování této části dokumentace osobu s příslušnou autorizací.

Projektanti územně plánovacích dokumentací jsou povinni zpracovávat dokumentaci v tzv. jednotném standardu podle § 20a stavebního zákona.

Otázkou, na kterou zatím praxe ani judikatura jednoznačně neodpověděly, zůstává určení hranice mezi odpovědností projektanta a stavebního úřadu, který příslušný záměr povoluje. Převažuje však tendence, podle které nese finální odpovědnost za zjištění souladu posuzovaného záměru s výsledkem řešení námitek a obecně s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejným zájmem atd. stavební úřad.¹ V otázkách ryze odborných, jako je např. technická a ekonomická úroveň projektu technologického zařízení nebo správnost a vhodnost použití provedených výpočtů, naopak nese odpovědnost pouze projektant.² V jednom z nejnovějších rozsudků³ na dané téma soud konstatoval, že § 158 je pouze upřesněním povinností autorizovaných osob vyplývajících z autorizačního zákona, tzn. nemůže být vykládáno jako přenesení odpovědnosti stavebního úřadu na projektanta. V jiném nedávném rozsudku⁴ soud naopak uvedl, že rozsah přezkumu stavebního úřadu je dán § 111 odst. 1 stavebního zákona, tzn. nelze z něho dovodit povinnost přezkoumávat správnost projektové dokumentace, nicméně stavební úřad má vždy povinnost vypořádat případné námitky. V případě, že by dodatečně vyšly prokazatelně najevo vady projektové dokumentace, může to být důvod k obnově řízení podle § 100 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

1.1.3. Provádění staveb

V § 160 zákona č. 183/2006 Sb. je upraveno provádění staveb, které je možno v zásadě dvojí – se stavebním podnikatelem anebo svépomocí. Provádět stavbu jako zhotovitel (na základě smluvního vztahu) obecně může jen stavební podnikatel, který zabezpečí odborné vedení stavbyvedoucího, příp. jiných osob se zvláštním oprávněním podle zákonných požadavků.

Vedle obecné povinnosti provádět stavby se stavebním podnikatelem, který musí zajistit stavbyvedoucího, upravuje stavební zákon výčet staveb, které může stavebník realizovat svépomocí, a to se stavebním dozorem nebo také vedením stavbyvedoucího. Zatímco odborné vedení stavby stavbyvedoucím je odbornou činností ve výstavbě a mohou je vykonávat pouze autorizované osoby, kvalifikační požadavky na osobu vykonávající stavební dozor definuje stavební zákon samostatně v § 2 odst. 2 písm. d) tímto způsobem:

• vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a

• alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

Rozdíl mezi stavbyvedoucím a stavebním dozorem je také v rozsahu odpovědnosti. Na rozdíl od plné odpovědnosti stavbyvedoucího stavební dozor odpovídá za…