6.11.2
Stavební dozor – kontrolní prohlídky stavby
Ing. Bohumír Číhal
Kontrolní prohlídky stavby jsou účinným nástrojem soustavného dozoru stavebního úřadu nad prováděním staveb. Slouží zejména k tomu, aby stavební úřad zjistil skutečný stav na stavbě v určitých fázích výstavby a mohl operativně řešit odstranění případně zjištěných nedostatků nebo naopak povolit nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace bez správního řízení. U prováděných staveb jsou proto předem povinně stanoveny v určitých fázích stavby a v dalších případech mohou být nařizovány podle povahy věci. Systém zavedení povinných kontrolních prohlídek prováděné stavby umožnil současně uvolnit režim při zahájení užívání staveb.
NahoruKontrolní prohlídky stavby
Právní úpravu Kontrolní prohlídky stavby obsahuje SZ v ustanovení § 133 a § 134, obsah výzvy ke zjednání nápravy stanoví vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření v ustanovení § 18p a ustanovení § 18q vyhlášky, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. uvádí rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce dokončené nebo rozestavěné stavby. Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní předpisy o státní kontrole. Pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí běžná ustanovení § 172 SZ.
Stavební zákon stanoví, kdy se provádí kontrolní prohlídky:
NahoruPlán kontrolních prohlídek
Podle ustanovení § 110 stavebního zákona je stavebník povinen k žádosti o stavební povolení připojit, mimo jiné, plán kontrolních prohlídek stavby. Zhotovení tohoto plánu je třeba svěřit projektantovi, který jej navrhne ve vztahu k druhu a složitosti stavby. Pokud stavebník není sám projektantem, měl by proto při objednání zhotovení projektové dokumentace stavby objednat i zpracování plánu kontrolních prohlídek (plán není součástí projektové dokumentace). Stavební úřad se však nemusí s předloženým plánem kontrolních prohlídek zcela ztotožnit a může v podmínce stavebního povolení stanovit další fáze výstavby, které mu stavebník bude povinen předem oznámit, aby stavební úřad mohl provést kontrolní prohlídku stavby. Stavebníkovi ale končí povinnost tím, že včas stavebnímu úřadu oznámí konkrétní fázi stavby a pokud stavební úřad prohlídku neuskuteční, nemusí čekat s dalším prováděním stavby. Pod včasným oznámením fáze výstavby je třeba rozumět takovou dobu, aby stavební úřad mohl na kontrolní prohlídku přizvat další osoby, např. projektanta, zástupce dotčeného orgánu apod.
Ustanovení § 133 a § 134 stavebního zákona platí přiměřeně i pro kontrolní prohlídku staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (uvedených v ustanovení § 103) a jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací, u kterých postačí ohlášení (uvedených v ustanovení § 104), výrobku, který plní funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na stavebním pozemku.
Při kontrolních prohlídkách stavební úřad podle ustanovení § 133 odst. 2 zejména zjišťuje:
-
dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku,
-
zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě, popřípadě použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí,
-
stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
-
zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
-
zda stavebník plní povinnosti, které mu ukládá ustanovení § 152 stavebního zákona,
-
zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
-
zda je řádně prováděna údržba stavby,
-
zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
Kontrolní prohlídky staveb se konají zpravidla podle plánu, ale jen v některých případech je jejich provedení nezbytné. Pokud například stavební úřad neuskuteční kontrolní prohlídku z plánu kontrolních prohlídek stavby navržených stavebníkem, nemá to žádný dopad.
NahoruÚčast na kontrolní prohlídce
K účasti na kontrolní prohlídce stavební úřad vyzve kromě stavebníka také stavbyvedoucího nebo u stavby prováděné svépomocí osobu vykonávající stavební dozor a obvykle i projektanta, popř. také hlavního projektanta (projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru); tyto osoby jsou povinny se kontrolní prohlídky účastnit. Za neomluvenou neúčast na kontrolní prohlídce, k níž je stavební úřad vyzval, pokud se tím ztěžuje provedení kontrolní prohlídky, jim může být podle § 173 stavebního zákona vyměřena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Při ukládání pořádkové pokuty postupuje stavební úřad podle SprŘ ustanovení § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu o pořádkové pokutě.
Podle povahy věci a stavu stavby stavební úřad přizve ke kontrolní prohlídce také dotčené orgány, které při tom kontrolují stavbu z hlediska dodržování jimi stanovených podmínek, popř. zda při provádění stavby nedochází k odchylnému řešení, s nímž podle projektové dokumentace vyslovily souhlas. Ke kontrolní prohlídce stavby může být přizván i koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud na stavbě působí, jeho účast povinná není. Stavební úřad má také možnost na své náklady přizvat ke kontrolní prohlídce stavby autorizovaného inspektora, tato praxe ale zřejmě bude spíše výjimečná. Autorizovaného inspektora si může přizvat i stavebník, rovněž na své náklady.
NahoruProjektová dokumentace
Při kontrolní prohlídce stavební úřad kontroluje stavbu podle ověřené projektové dokumentace (při souhlasu s ohlášením nebo s vydáním stavebního povolení), popřípadě podle dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby (tzv. realizační dokumentace). Zajistit, aby ověřená dokumentace stavby byla na staveništi k dispozici, ukládá stavebníkovi ustanovení § 152 SZ.
Rozsah a obsah dokumentace pro kontrolní prohlídky stavby stanoví prováděcí vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení stanoví SZ (k § 134 odst. 7 a § 110 odst. 2 písm. f stavebního zákona) je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby (K § 134 odst. 7 stavebního zákona) je stanoven v příloze č. 13 k této vyhlášce.
NahoruZaměření kontrolní prohlídky
Stavební úřad při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby kontroluje především ty části stavby, které budou zakryty, popřípadě budou trvale nepřístupné, a jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby. Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje stavbu z hledisek stanovených stavebním zákonem a dále podle povahy stavby kontroluje zejména:
-
správnost vytýčení prostorové polohy stavby,
-
hladinu spodní vody a opatření proti jejímu působení na spodní stavbu,
-
provedení ležatých potrubí pro odvádění odpadních a srážkových vod,
-
provádění nosných konstrukcí,
-
provádění kompletačních konstrukcí (například střešní plášť, dělicí konstrukce, skladba podlah) z hlediska požadavků na stavby stanovených obecnými požadavky na výstavbu,
-
provádění technických zařízení stavby,
-
provádění přípojek a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu,
-
splnění požadavků požární ochrany, ochrany veřejného zdraví, životního prostředí, civilní ochrany apod.,
-
splnění požadavků na bezbariérové užívání stavby.
NahoruZávěrečná kontrolní prohlídka
U staveb podléhajících kolaudačnímu souhlasu je kontrolní prohlídka stavby před jeho vydáním nezbytná. Tuto kontrolní prohlídku stavby musí stavební úřad, podle ustanovení § 122 stavebního zákona, nařídit do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka o vydání kolaudačního souhlasu. Současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána do 45 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, tzn., že zjišťuje:
-
zda stavba byla provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu nebo podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace,
-
zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno,
-
zda je v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů,
-
zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
-
zda je dokončená stavba, popřípadě část stavby schopná samostatného užívání.
Připomeňme, že kolaudační souhlas vyžadují také stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby pro obchod a průmysl, stavby pro shromažďování většího počtu osob, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby pro ubytování odsouzených a obviněných, stavby, u nichž bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změny staveb, které jsou kulturní památkou. K závěrečné kontrolní prohlídce budou proto obvykle přizvány dotčené orgány, které podle povahy stavby budou kontrolovat stavbu z hledisek tzv. zvláštních zákonů, vyjádřených obecně výše v třetím bodu.
NahoruSchválení změny stavby při kontrolní prohlídce
Zjednodušující úpravou pro stavebníky je v ustanovení § 134 stavebního zákona uvedená možnost stavebního úřadu, aby při kontrolní prohlídce schválil změnu stavby před jejím dokončením dle ustanovení § 118 odst. 6. Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím, učiněným zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Rozhodnutí zaznamená stavební úřad…