Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018: Je třeba možnost umísťovat v nezastavěném území záměry uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006 bez jejich vymezení v územně plánovací dokumentaci chápat jako výjimku z jinak přísné ochrany nezastavěného území. Stavební úřad musí při rozhodování o umístění záměru mj. uvážit, zda konkrétní záměr nenaruší charakter území a zda zájem na jeho umístění v navržené podobě převáží nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území a přírodních a dalších hodnot uvedených v § 18 odst. 4 stavebního zákona.
V poslední sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 4/2018 byl publikován rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. 4 As 234/2017-38. Dle právní věty tohoto rozsudku je třeba možnost umísťovat v nezastavěném území záměry uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006 bez jejich vymezení v územně plánovací dokumentaci chápat jako výjimku z jinak přísné ochrany nezastavěného území. Stavební úřad musí při rozhodování o umístění záměru mj. uvážit, zda konkrétní záměr nenaruší charakter území a zda zájem na jeho umístění v navržené podobě převáží nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území a přírodních a dalších hodnot uvedených v § 18 odst. 4 stavebního zákona.
Nejvyšší správní soud v daném případě posuzoval umístění stavby technologického objektu pro distribuci internetové signálu, kterou stavební úřad umístil v nezastavěném území dle ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona jako stavbu pro veřejnou technickou infrastrukturu. V odůvodnění stavební úřad kromě konstatování, že umístění…