5.4.4.1
Předprojektová a projektová příprava
NahoruÚdržba a obnova stavební památky
Kvalitní údržba a obnova stavební památky vyžaduje kvalitní
předprojektovou a projektovou přípravu. Na rozdíl od projektování novostaveb
nebo přestaveb objektů nepodléhajících památkové ochraně je projektování obnovy
stavební památky výrazně limitováno základním požadavkem státní památkové péče,
aby obnova prodloužila životnost památky při maximálním zachování památkových
hodnot, pro které byla prohlášena za kulturní památku.
NahoruPŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA
Předprojektová příprava
Cílem předprojektové přípravy je vytvořit kvalitní podklady, na
jejichž základě bude možné zpracovat koncepci (záměr) a následně projekt obnovy
kulturní památky. To předpokládá shromáždění rozsáhlých informací o památce,
jejím stavu a jejích hodnotách. K získání těchto informací se používají
standardní zaměřovací, průzkumové a dokumentační metody. Jejich vyhodnocením
vzniká základ pro stanovení optimálního postupu při obnově památky bez
nežádoucího dopadu na zachování jejích památkových hodnot. K bazálním metodám,
které slouží ke získání informací o památce, patří:
-
zaměření stávajícího stavu,
-
základní stavebně-technický průzkum,
-
specializované stavebně-technické průzkumy,
-
stavebně-historický průzkum.
NahoruZAMĚŘENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU OBJEKTU
Zaměření stávajícího stavu
Zaměření stávajícího stavu objektu slouží ke zjištění přesných
rozměrů stavby a jejích konstrukcí. Zobrazené zaměření je výchozím podkladem
pro další průzkumové a projekční práce. Jeho přesnost, podrobnost a úplnost je
základním předpokladem úspěšné přípravy a následné realizace obnovy
památky.
Přesnost a věrohodnost zobrazení dosáhneme exaktním geodetickým
polohopisným a výškopisným zaměřením všech proporcí stavby, včetně případných
nepravidelností, rozdílů výšek podlah v jednotlivých podlažích, rozměrů
jednotlivých otvorů oken a dveří, roztečí a dimenzí stropních trámů i
jednotlivých prvků konstrukce krovu. Půdorysy podlaží a řezy by měly obsahovat
podrobné kótování se základním popisem druhu, materiálu a stavu jednotlivých
prvků. K zaměření tvarově složitých prostorových konstrukcí nebo členitých
fasád se v současné době používá zaměření fotogrammetrickou metodou. Výstupem
změření stávajícího stavu památky by měla být výkresová dokumentace v měřítku
1:50 doplněná zobrazením potřebných detailů v měřítku odpovídajícímu povaze
detailu.
NahoruZÁKLADNÍ STAVEBNĚ-TECHNICKÝ PRŮZKUM
Základní stavebnětechnický průzkum
Dalším předpokladem kvalitní obnovy kulturní památky je podrobné
poznání jejího stavebně-technického stavu, na jehož základě se stanovují
opatření ,která směřují k odstranění zjištěných poruch a poškození památky a k
její rehabilitaci. Ke zjištění aktuálního stavebně-technického stavu památky
slouží zejména základní stavebně-technický průzkum a další specializované
stavebně-technické průzkumy.
Rozsah stavebně-technického průzkumu památky je dán účelem, pro
který se průzkum provádí. Obvykle se jedná o obnovu památky, její rekonstrukci
spojenou se změnou účelu užívání objektu, nástavbu či přístavbu objektu,
posouzení závažnosti poruch objektu nebo o rozhodování o nové výstavbě v těsném
sousedství památky.
Stavebně-technický průzkum by měl poskytnout objektivní a ucelené
informace o základním stavebně-technickém stavu památky, o materiálovém složení
konstrukcí zkoumané budovy a jejich fyzikálních vlastnostech. Jedná se zejména
o zjištění stavu:
Stavebně-technický průzkum základové konstrukce zjišťuje
způsob a stav založení objektu. Průzkum základů obvykle zahrnuje:
-
posouzení základových konstrukcí včetně určení základních
charakteristik použitých stavebních materiálů těchto konstrukcí,
-
posouzení charakteru a velikosti zatížení základových
konstrukcí,
-
zjištění a posouzení poruch a vad základových konstrukcí, jako
jsou: nedostatečná hloubka založení, rozdílná hloubka založení, změny ve
způsobu založení, vadná nebo nevhodná hydroizolace, negativní vliv srážkové
vody, vliv zanedbané údržby objektu,
-
zjištění a posouzení poruch a vad objektu v důsledku poruch a
vad založení,
-
posouzení vlivu stavební činnosti v blízkém okolí.
Stavebně-technický průzkum základové konstrukce se provádí ze sond
kopaných, vrtaných, zarážených nebo penetračních.
Stavebně-technický průzkum základové konstrukce provedený ve výše
uvedeném rozsahu by měl být zpravidla doplněn o inženýrsko geologický a
hydrogeologický průzkum (viz Specializované stavebně-technické
průzkumy).
Stavebně-technický průzkum svislých nosných konstrukcí zjišťuje materiálové složení, pevnost a únosnost zdiva, sloupů, pilířů a příček
a rovněž posuzuje vznik a rozvoj poruch či anomálií zdiva. Základní
stavebně-technický průzkum svislých nosných konstrukcí může být v případě
potřeby doplněn o průzkum vlhkosti a salinity zdiva (viz Specializované
stavebně-technické průzkumy).
Průzkum vodorovných nosných konstrukcí zahrnuje zjištění
typu stropů ,skladbu a geometrii konstrukce, pevnost zdiva cihelných kleneb, u
betonových stropů způsob vyztužení, průběh, dimenze a stav výztuže a pevnost
betonu. Základní stavebně-technický průzkum dřevených trámových stropů by měl
být zpravidla doplněn o průzkum napadení biotickými škůdci (viz Specializované stavebně-technické průzkumy).
Stavebně-technický průzkum krovových konstrukcí zjišťuje
typ a geometrii konstrukce krovu, dimenze jednotlivých prvků krovové
konstrukce, použité materiály a spoje, statické poruchy, mechanická nebo jiná
poškození jednotlivých prvků a jejich spojů. Základní stavebně-technický
průzkum dřevěných krovových konstrukcí by měl být v případě potřeby doplněn o
průzkum napadení biotickými škůdci (viz Specializované stavebně-technické
průzkumy).
Stavebně-technický průzkum střešního pláště zjišťuje
materiálovou skladbu střešního pláště, stav a případné poškození či poruchy
jednotlivých vrstev střešního souvrství včetně klempířských prvků, jež jsou
zpravidla součástí střechy.
Stavebně-technický průzkum podlah zjišťuje materiálovou
skladbu podlahových vrstev, stav a případné poškození či poruchy jednotlivých
vrstev podlahy, podkladu a podlahových kompletačních prvků.
Stavebně-technický průzkum omítek zjišťuje materiálovou
skladbu jednotlivých omítkových vrstev a jejich povrchovou úpravu, stav, rozsah
a příčiny případného poškození omítek, štukových dekoračních prvků. Důležitou
součástí stavebně-technického průzkumu zejména fasádních omítek je zjištění
původní či historické povrchové úpravy a barevnosti.
Stavebně-technický průzkum konstrukcí podhledů zjišťuje typ
a materiálovou skladbu podhledu či podhledového systému, stav jeho konstrukce,
poruchy a případné příčiny jeho poškození.
Stavebně-technický průzkum výplní otvorů zjišťuje stav a
materiálovou skladbu jednotlivých výplňových prvků, vyhodnocuje jejich aktuální
stav s ohledem na prioritní zájem památkové péče o jejich zachování (repasi).
Součástí průzkumu výplní otvorů je i zjištění jejich původní či historické
povrchové úpravy a barevnosti.
V současné době lze většinu úkonů souvisejících se
stavebně-technickým průzkumem provádět nedestruktivními metodami zkoumání při
využití nejmodernějších technologií a technického vybavení. V případě, že je
třeba ověřit některé hodnoty či materiálové vlastnosti konstrukce destruktivním
způsobem, například sondami do konstrukcí, odebráním vzorků vyjmutím části
kusového materiálu, provedením jádrových vývrtů, obnažením jednotlivých vrstev
historických omítek, obnažením výztuže železobetonové konstrukce apod., je podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, v platném znění, vlastník kulturní památky povinen si
předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou
působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského
úřadu. V závazném stanovisku se vyjádří, zda uvedené práce jsou z hlediska
zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví se základní podmínky, za
kterých lze tyto práce realizovat.
SPECIALIZOVANÉ STAVEBNĚ-TECHNICKÉ
PRŮZKUMY
NahoruSpecializované průzkumy
Základní stavebně-technický průzkum je ve většině případů potřebné
doplnit o další specializované průzkumy. Jedná se zejména o průzkum:
-
statický,
-
inženýrskogeologický a hydrogeologický,
-
napadení biotickými škůdci,
-
vlhkostních poměrů stavby a případné salinity konstrukcí,
-
technického zařízení budov,
-
radonu,
-
podzemních částí objektu.
Statický průzkum zajišťuje posouzení stability památkově
chráněného objektu nebo jeho ohrožené části. Je žádoucí, aby statický průzkum
památky prováděl kvalifikovaný odborník, který má zkušenosti v oblasti obnovy
památkových objektů, má dokonalý přehled o historických technologiích a
tradičních postupech výstavby a respektuje základní požadavek památkové péče
uplatňovaný při obnově památky; minimalizace zásahů, maximální ochrana
dochované památkové podstaty, kompatibilita a reverzibilita zásahů.
Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum zjišťuje
stav a kvalitu základového podloží, složení a zatřídění základové půdy, určení
jejích fyzikálních a mechanických vlastností, stanovení úrovně hladiny podzemní
vody a jejího kolísání včetně agresivity prostředí.
Průzkum napadení biotickými škůdci zjišťuje existenci a
rozsah biologického napadení stavebních konstrukcí houbami, plísněmi a
dřevokazným hmyzem.
Průzkum vlhkostních poměrů a případné salinity konstrukcí zjišťuje rozsah a příčiny nadměrné vlhkosti konstrukcí stavby. Příčinou
nadměrné vlhkosti bývá obvykle vzlínání zemní vlhkosti, kondenzace…