Předprojektová a projektová příprava

5.4.4.1

Předprojektová a projektová příprava

 NahoruÚdržba a obnova stavební památky

Kvalitní údržba a obnova stavební památky vyžaduje kvalitní předprojektovou a projektovou přípravu. Na rozdíl od projektování novostaveb nebo přestaveb objektů nepodléhajících památkové ochraně je projektování obnovy stavební památky výrazně limitováno základním požadavkem státní památkové péče, aby obnova prodloužila životnost památky při maximálním zachování památkových hodnot, pro které byla prohlášena za kulturní památku.

 NahoruPŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA

Předprojektová příprava

Cílem předprojektové přípravy je vytvořit kvalitní podklady, na jejichž základě bude možné zpracovat koncepci (záměr) a následně projekt obnovy kulturní památky. To předpokládá shromáždění rozsáhlých informací o památce, jejím stavu a jejích hodnotách. K získání těchto informací se používají standardní zaměřovací, průzkumové a dokumentační metody. Jejich vyhodnocením vzniká základ pro stanovení optimálního postupu při obnově památky bez nežádoucího dopadu na zachování jejích památkových hodnot. K bazálním metodám, které slouží ke získání informací o památce, patří:

• zaměření stávajícího stavu,

• základní stavebně-technický průzkum,

• specializované stavebně-technické průzkumy,

• stavebně-historický průzkum.

 NahoruZAMĚŘENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU OBJEKTU

Zaměření stávajícího stavu

Zaměření stávajícího stavu objektu slouží ke zjištění přesných rozměrů stavby a jejích konstrukcí. Zobrazené zaměření je výchozím podkladem pro další průzkumové a projekční práce. Jeho přesnost, podrobnost a úplnost je základním předpokladem úspěšné přípravy a následné realizace obnovy památky.

Přesnost a věrohodnost zobrazení dosáhneme exaktním geodetickým polohopisným a výškopisným zaměřením všech proporcí stavby, včetně případných nepravidelností, rozdílů výšek podlah v jednotlivých podlažích, rozměrů jednotlivých otvorů oken a dveří, roztečí a dimenzí stropních trámů i jednotlivých prvků konstrukce krovu. Půdorysy podlaží a řezy by měly obsahovat podrobné kótování se základním popisem druhu, materiálu a stavu jednotlivých prvků. K zaměření tvarově složitých prostorových konstrukcí nebo členitých fasád se v současné době používá zaměření fotogrammetrickou metodou. Výstupem změření stávajícího stavu památky by měla být výkresová dokumentace v měřítku 1:50 doplněná zobrazením potřebných detailů v měřítku odpovídajícímu povaze detailu.

 NahoruZÁKLADNÍ STAVEBNĚ-TECHNICKÝ PRŮZKUM

Základní stavebnětechnický průzkum

Dalším předpokladem kvalitní obnovy kulturní památky je podrobné poznání jejího stavebně-technického stavu, na jehož základě se stanovují opatření ,která směřují k odstranění zjištěných poruch a poškození památky a k její rehabilitaci. Ke zjištění aktuálního stavebně-technického stavu památky slouží zejména základní stavebně-technický průzkum a další specializované stavebně-technické průzkumy.

Rozsah stavebně-technického průzkumu památky je dán účelem, pro který se průzkum provádí. Obvykle se jedná o obnovu památky, její rekonstrukci spojenou se změnou účelu užívání objektu, nástavbu či přístavbu objektu, posouzení závažnosti poruch objektu nebo o rozhodování o nové výstavbě v těsném sousedství památky.

Stavebně-technický průzkum by měl poskytnout objektivní a ucelené informace o základním stavebně-technickém stavu památky, o materiálovém složení konstrukcí zkoumané budovy a jejich fyzikálních vlastnostech. Jedná se zejména o zjištění stavu:

• základové konstrukce,

• svislých a vodorovných nosných konstrukcí,

• krovových konstrukcí,

• střešního pláště,

• podlah,

• omítek,

• konstrukcí podhledů,

• výplní otvorů.

Stavebně-technický průzkum základové konstrukce zjišťuje způsob a stav založení objektu. Průzkum základů obvykle zahrnuje:

• posouzení základových konstrukcí včetně určení základních charakteristik použitých stavebních materiálů těchto konstrukcí,

• posouzení charakteru a velikosti zatížení základových konstrukcí,

• zjištění a posouzení poruch a vad základových konstrukcí, jako jsou: nedostatečná hloubka založení, rozdílná hloubka založení, změny ve způsobu založení, vadná nebo nevhodná hydroizolace, negativní vliv srážkové vody, vliv zanedbané údržby objektu,

• zjištění a posouzení poruch a vad objektu v důsledku poruch a vad založení,

• posouzení vlivu stavební činnosti v blízkém okolí.

Stavebně-technický průzkum základové konstrukce se provádí ze sond kopaných, vrtaných, zarážených nebo penetračních.

Stavebně-technický průzkum základové konstrukce provedený ve výše uvedeném rozsahu by měl být zpravidla doplněn o inženýrsko geologický a hydrogeologický průzkum (viz Specializované stavebně-technické průzkumy).

Stavebně-technický průzkum svislých nosných konstrukcí zjišťuje materiálové složení, pevnost a únosnost zdiva, sloupů, pilířů a příček a rovněž posuzuje vznik a rozvoj poruch či anomálií zdiva. Základní stavebně-technický průzkum svislých nosných konstrukcí může být v případě potřeby doplněn o průzkum vlhkosti a salinity zdiva (viz Specializované stavebně-technické průzkumy).

Průzkum vodorovných nosných konstrukcí zahrnuje zjištění typu stropů ,skladbu a geometrii konstrukce, pevnost zdiva cihelných kleneb, u betonových stropů způsob vyztužení, průběh, dimenze a stav výztuže a pevnost betonu. Základní stavebně-technický průzkum dřevených trámových stropů by měl být zpravidla doplněn o průzkum napadení biotickými škůdci (viz Specializované stavebně-technické průzkumy).

Stavebně-technický průzkum krovových konstrukcí zjišťuje typ a geometrii konstrukce krovu, dimenze jednotlivých prvků krovové konstrukce, použité materiály a spoje, statické poruchy, mechanická nebo jiná poškození jednotlivých prvků a jejich spojů. Základní stavebně-technický průzkum dřevěných krovových konstrukcí by měl být v případě potřeby doplněn o průzkum napadení biotickými škůdci (viz Specializované stavebně-technické průzkumy).

Stavebně-technický průzkum střešního pláště zjišťuje materiálovou skladbu střešního pláště, stav a případné poškození či poruchy jednotlivých vrstev střešního souvrství včetně klempířských prvků, jež jsou zpravidla součástí střechy.

Stavebně-technický průzkum podlah zjišťuje materiálovou skladbu podlahových vrstev, stav a případné poškození či poruchy jednotlivých vrstev podlahy, podkladu a podlahových kompletačních prvků.

Stavebně-technický průzkum omítek zjišťuje materiálovou skladbu jednotlivých omítkových vrstev a jejich povrchovou úpravu, stav, rozsah a příčiny případného poškození omítek, štukových dekoračních prvků. Důležitou součástí stavebně-technického průzkumu zejména fasádních omítek je zjištění původní či historické povrchové úpravy a barevnosti.

Stavebně-technický průzkum konstrukcí podhledů zjišťuje typ a materiálovou skladbu podhledu či podhledového systému, stav jeho konstrukce, poruchy a případné příčiny jeho poškození.

Stavebně-technický průzkum výplní otvorů zjišťuje stav a materiálovou skladbu jednotlivých výplňových prvků, vyhodnocuje jejich aktuální stav s ohledem na prioritní zájem památkové péče o jejich zachování (repasi). Součástí průzkumu výplní otvorů je i zjištění jejich původní či historické povrchové úpravy a barevnosti.

SPECIALIZOVANÉ STAVEBNĚ-TECHNICKÉ PRŮZKUMY

 NahoruSpecializované průzkumy

Základní stavebně-technický průzkum je ve většině případů potřebné doplnit o další specializované průzkumy. Jedná se zejména o průzkum:

• statický,

• inženýrskogeologický a hydrogeologický,

• napadení biotickými škůdci,

• vlhkostních poměrů stavby a případné salinity konstrukcí,

• technického zařízení budov,

• radonu,

• podzemních částí objektu.

Statický průzkum zajišťuje posouzení stability památkově chráněného objektu nebo jeho ohrožené části. Je žádoucí, aby statický průzkum památky prováděl kvalifikovaný odborník, který má zkušenosti v oblasti obnovy památkových objektů, má dokonalý přehled o historických technologiích a tradičních postupech výstavby a respektuje základní požadavek památkové péče uplatňovaný při obnově památky; minimalizace zásahů, maximální ochrana dochované památkové podstaty, kompatibilita a reverzibilita zásahů.

Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum zjišťuje stav a kvalitu základového podloží, složení a zatřídění základové půdy, určení jejích fyzikálních a mechanických vlastností, stanovení úrovně hladiny podzemní vody a jejího kolísání včetně agresivity prostředí.

Průzkum napadení biotickými škůdci zjišťuje existenci a rozsah biologického napadení stavebních konstrukcí houbami, plísněmi a dřevokazným hmyzem.

Průzkum vlhkostních poměrů a případné salinity konstrukcí zjišťuje rozsah a příčiny nadměrné vlhkosti konstrukcí stavby. Příčinou nadměrné vlhkosti bývá obvykle vzlínání zemní vlhkosti, kondenzace…