10.4
Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při vzniku pracovního
poměru
JUDr. Irena Novotná
Povinnosti zaměstnavatele upravuje nejen zákoník práce, ale řada
dalších zákonů, a to v oblasti povinností odvádět pojistné a daně. Povinnosti
zaměstnance nejsou v tomto rozsahu zákonem stanoveny, ale zaměstnanec má právo
se přesvědčit, že zaměstnavatel plní své povinnosti a nevznikají u žádného
příslušného orgánu žádné penále za neuhrazení povinných odvodů.
Pro případ, že uchazeč byl již zaměstnán a nový zaměstnavatel se
rozhodne ho přijmout do pracovního poměru, měl by "zkontrolovat“ jeho doklady
od předchozího zaměstnavatele. Jestliže by šlo o první zaměstnání, tyto doklady
nepřicházejí v samozřejmě v úvahu.
Tedy, jedná se o následující doklady:
-
zápočtový list (potvrzení o zaměstnání),
-
potvrzení o základu daně z příjmů a funkčních požitků sražených
daňovými zálohami,
-
pracovní posudek.
Zaměstnavatel je povinen vydat tyto doklady zaměstnanci při skončení
pracovního poměru s výjimkou pracovního posudku. Ten se vydává na žádost nového
zaměstnavatele nebo samotného zaměstnance, který končí pracovní poměr.
Pokud jde o zápočtový list (správně jde o potvrzení o zaměstnání), je
každý zaměstnavatel povinen jej vydat při skončení pracovního poměru podle nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
Povinnosti zaměstnavatele, pokud přijme zaměstnance do pracovního
poměru:
NahoruPovinnosti v oblasti odvodů pojistného
Povinnosti v oblasti odvodů pojistného
NahoruPojistné na sociální zabezpečení
Pojistné na sociální zabezpečení
V souladu s nižší sazbou sociálního pojištění mají zaměstnanci od 1.
ledna 2009 vyšší čistý měsíční příjem. Nová sazba sociálního pojištění činí 6,5
%. Zaměstnanci tedy ušetří 1,5 % z doposud placeného pojistného,
zaměstnavatelům klesne nemocenské pojištění placené za zaměstnance o 1 %. Čistý
příjem se tak všem zaměstnancům od ledna 2009 zvýšil. Výše slev na dani se od
ledna 2009 nemění. Slevy na poplatníka, dítě, postižení nebo studium zůstávají
ve stejné výši. Stejně tak mohou zaměstnanci každoročně uplatňovat daňové
odpočty, tedy snížit si základ daně o úroky zaplacené z úvěru na bydlení,
pojistné zaplacené na životním pojištění, penzijním připojištění a podobně.
Povinnosti zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení
(ČSSZ) se od 1. ledna 2009 změnily. Jiný je nejen tiskopis přehledu o výši
pojistného, ale hlavně podmínky placení. Změnil se i variabilní symbol
organizace. Od ledna 2009 se již, s ohledem na počet zaměstnanců, nerozlišují
malé organizace a organizace, ale všechny jsou označované jako zaměstnavatel. S
tím se mění také tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách,
který je nově stejný pro všechny zaměstnavatele. Dosud "malé organizace“ tak
již neuvádějí jména zaměstnanců a jejich vyměřovací základy, ale uvedou jen
úhrn vyměřovacích základů a pojistného. Přehled musí být vyplněný do 20. dne
následujícího kalendářního měsíce. Do stejného dne musí být odvedeno i
pojistné. Mění se také předčíslí účtu – místo 1011 bude 21012. Dále se
organizacím mění jejich variabilní symbol. Dosud osmimístné číslo je nahrazeno
deseti ciframi. Nový variabilní symbol obdrželi všichni zaměstnavatelé na své
poštovní adrese během ledna.
NahoruDůchodové pojištění
Důchodové pojištění
Zaměstnanci sami pojistné na důchodové pojištění nevypočítávají, ani
neodvádějí. Tyto úkony za ně provádí zaměstnavatel, který je též odpovědný za
správný výpočet pojistného a jeho odvod. Zaměstnavatel odvádí pojistné za
zaměstnance spolu s pojistným, jehož je sám poplatníkem.
NahoruOdvod pojistného
Odvod pojistného
Pro odvod pojistného je rozhodující uzavřený pracovní vztah, patří-li
do okruhu pracovních vztahů vyjmenovaných v § 3 zákona č. 589/1992 Sb., v
platném znění, a zakládá-li účast na nemocenském pojištění. Ostatní je
nerozhodné. Nepřihlíží se tedy ani k tomu, zda a kolik zaměstnání zaměstnanec
ještě zároveň vykonává, je-li poživatelem důchodu, ženou pobírající rodičovský
příspěvek apod.
Povinnosti účetní firmy na základě právních úprav:
-
pracovní poměr: Jde-li o hlavní pracovní poměr (plný rozsah
stanovené týdenní pracovní doby) nebo o vedlejší či souběžný pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen odvádět za zaměstnance oba druhy pojistného, tedy
pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění.
NahoruOdvod pojistného na sociální zabezpečení
Odvod pojistného na sociální zabezpečení
Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí v případech, kdy je
zaměstnanec účasten nemocenského zabezpečení. To mu zaručuje dohoda o
pracovní činnosti za předpokladu, že výkon práce podle ní trval sedm
kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo, že výdělek byl v kalendářním měsíci
vyšší než 400 korun (§ 6 zákona o nemocenském pojištění). Z této
dohody se tedy i odvádí pojistné na sociální zabezpečení. U dohody o provedení
práce není zaměstnanec účasten nemocenského zabezpečení, proto se toto pojistné
neodvádí.
NahoruSouběh pracovních činností
Souběh pracovních činností
Uzavřel-li zaměstnanec např. hlavní pracovní poměr a dohodu o pracovní
činnosti u jiného zaměstnavatele, posuzuje se pro odvod pojistného každý
pracovněprávní vztah samostatně. Je-li zaměstnanec účasten nemocenského
pojištění jak v hlavním pracovním poměru, tak i v dohodě o pracovní činnosti
(dohoda o provedení práce nezakládá tuto účast), platí pojistné z příjmů
dosažených v každém pracovním vztahu zvlášť.
NahoruVšeobecné zdravotní pojištění
Všeobecné zdravotní pojištění
Podle zákona č. 592/1992 Sb., činí výše pojistného 13,5
procenta z vyměřovacího základu za rozhodné období. Výši pojistného je jeho
plátce povinen si sám vypočítat. Vyměřovacím základem u zaměstnance v
pracovním poměru je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s
výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou
nezapočitatelných příjmů. Jde o obdobné příjmy jako při sociálním
pojistném.
NahoruOznamovací povinnost
Oznamovací povinnost
Zákon stanoví zaměstnavatelům povinnost při plnění oznamovací
povinnosti ve zdravotním pojištění sdělit obchodní název, právní formu
právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z
něj budou platit pojistné. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též
jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého…
