Požadavky na funkci základů vyplývají z obecně závazných předpisů, z technických norem a ze zvláštních požadavků stavebníka. Které zákony a vyhlášky upravují základové konstrukce? Seznámíte se s těmi nejdůležitějšími. Navíc Vám nabídneme komentáře k vybraným technickým normám.
Požadavky na funkci základů vyplývají:
- z předpisů obecně závazných, jimiž jsou zejména:
1. stavební zákon č. 183/2006 Sb.,
2. vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,
3. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,
4. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,
5. nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění NV č. 251/2003 Sb. a NV č. 128/2004 Sb.;
- z technických norem;
- ze zvláštních přání stavebníka.
Závazné požadavky z oblasti obecně závazných předpisů
Závaznými požadavky z oblasti obecně závazných předpisů jsou zejména:
§ 156 zákona č. 183/2006 Sb., který stanoví, že vlastnosti výrobků, materiálů a konstrukcí musí zaručovat, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání a udržování stavby včetně bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a úsporu energie a ochranu tepla. Tento požadavek je též v souladu s ustanovením směrnice 89/106 EHS (CPD).
§ 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb. Zde se stanoví povinnosti a odpovědnost stavebníka, stavbyvedoucího a stavebního dozoru
§ 13 zákona č. 22/1997 Sb. stanoví, že stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými tímto zákonem a technickými předpisy. Výrobce nebo dovozce je povinen vydat písemné prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posuzování shody.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. stanoví jako vybrané výrobky používané při zakládání staveb zejména tyto:
- cement;
- betonářská a předpínací výztuž;
- přírodní kamenivo do betonu a malty;
- přísady do betonu;
- beton třídy C12/15 a vyšší;
- prefabrikované betonové výrobky (z hutného i lehkého betonu) pro konstrukční použití;
- malty k injektáži;
- vápno pro stavební účely;
- hydroizolační materiály pro izolaci podlah, základových van, stěn a vodorovných konstrukcí;
- geosyntetické materiály (membrány a textilie);
- kovové a plastové kotvy do betonu;
- popílky a granulát pro násypy a zásypy;
- prefabrikované výrobky pro drenáže;
- předpínací systémy stavebních konstrukcí a jejich prvky.
§ 11 vyhl. č. 137/1998 Sb. stanoví, že všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, musí být plynotěsné.
§ 16 vyhl. č. 137/1998 Sb. stanoví podrobný výčet požadavků týkajících se mechanické odolnosti a stability, které se všechny dotýkají základových konstrukcí a budou dále rozebrány. Návrh a provedení stavby nesmí způsobit
- náhlé nebo postupné zřícení nebo destruktivní poškození vlastní stavby nebo přilehlé stavby;
- nepřípustné přetvoření, které může narušit stabilitu, mechanickou odolnost, trvanlivost nebo uživatelnost stavby, její části;
- poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce;
- ohrožení provozuschopnosti komunikací v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na přilehlých komunikacích;
- ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby;
- stavební konstrukce a stavební prvky musí po dobu předpokládané životnosti vyhovovat požadovanému účelu a odolávat všem zatížením a vlivům, kterým mohou být vystaveny;
- stavby v území se seismickými vlivy a na poddolovaném území musí být navrženy s ohledem na předpokládané deformace základové půdy.
§ 22 vyhl. č. 137/1998 Sb. stanoví, že stavba nesmí ohrožovat zdraví a životní prostředí zejména následkem:
- uvolňování látek nebezpečných pro zdraví;
- znečištění vzduchu a půdy;
- výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích.
Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí (půdní vlhkost, podzemní voda, atmosférické a chemické vlivy, záření, otřesy).
Úroveň podlahy obytné místnosti musí ležet alespoň 150 mm nad upraveným terénem pozemku hraničícím s touto místností a 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud není chráněna technickými prostředky.
§ 30 vyhl. č. 137/1998 Sb. stanoví, že zakládání musí odpovídat základovým poměrům a nesmí být přitom ohrožena stabilita jiných staveb. Musí být zohledněny případné vyvolané změny na sousedních stavebních pozemcích a případná změna režimu podzemních vod. Základy musí být chráněny proti agresivním vodám a látkám, které je poškozují. Musí být uvažováno se změnami teploty a s jejich účinky na základovou půdu. Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo základů musí být izolovány proti zemní vlhkosti nebo podzemní vodě (s výjimkou prostor pro pěstování a skladování rostlinných produktů).
Pokud jde o požadavky vyplývající z technických norem, je vhodné dbát zejména ustanovení těchto platných norem:
Vybrané technické normy z oblasti základových konstrukcí
•
ČSN 73 0031
Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet
Datum schválení: prosinec 1988, datum účinnosti: 1. 1. 1990. Nahradila ČSN 73 0031 ze září 1977.
Norma se vztahuje na nosné stavební konstrukce a jejich části, dílce a spoje z různých materiálů a na základové půdy, a to pro všechny druhy stavebních objektů. Určuje základní ustanovení pro výpočet konstrukcí a základových půd. Normalizovány jsou např. parametry materiálů, parametry zatížení, výpočty a výpočetní modely, vyjádření významu objektů a nosných prvků apod. V příloze jsou pak uvedeny příklady zařazení objektů do jednotlivých tříd, podle jejich ekonomického nebo společenského významu.
Pro navrhování konstrukcí platí samostatné technické normy zpracované v návaznosti na tuto kmenovou normu. Stejně tak technické normy pro provádění konstrukcí, zkoušení a kontrolu konstrukcí a materiálů, eventuálně další normy související s normativním zajištěním spolehlivosti konstrukcí, popř. objektů jako celků vycházejí ze zásad této normy.
•
ČSN 73 0035
Zatížení stavebních konstrukcí
Datum schválení: 19. 12.1986, datum účinnosti od 1. 5. 1988. Změny a opravy: Za 8.91t, Z2 2.94t, Z3 10.06t.
Tato norma platí pro stanovení zatížení stavebních konstrukcí a základů objektů, pokud není v příslušných normách pro jejich navrhování stanoveno jinak nebo jestliže pro stanovení jejich zatížení nebyly vydány normy zvláštní. Pro některé druhy zatížení v této normě podrobněji nerozvedené, jako např. montážní zatížení, seismické účinky, horninové tlaky apod., stanovují základní charakteristiky zatížení zvláštní normy a předpisy. Jde o nesmírně rozsáhlou technickou normu (165 stran), která se týká stálých zatížení, užitných nahodilých zatížení, klimatických zatížení sněhem a větrem, užitných nahodilých zatížení zvláštních konstrukcí, klimatických zatížení zvláštních konstrukcí, např. námrazou, zatížení od vynucených přetvoření apod. V přílohách jsou mapy větrových a sněhových oblastí i námrazové mapy.
•
ČSN 73 0039
Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení.
Datum schválení: 11. 10. 1989, datum účinnosti: 1. 1. 1991. Změna: Za 6.91
Tato norma platí pro navrhování a posuzování všech druhů staveb a stavebních objektů vč. jejich změn a strojně technologického zařízení na území v dosahu účinků hlubinného dobývání (tj. na poddolovaném území). Norma obsahuje všeobecné požadavky, zásady navrhování objektů a požadavky na jednotlivé druhy objektů.
Návrh normy se nevztahuje na objekty situované v dosahu účinků:
- stavebních podzemních dutin (sklepy, protlaky, kolektory, podpovrchové trasy metra, podchody, tunely, apod.),
- krasových dutin v rozpustných horninách (vápenec, sádrovec),
- sufózních dutin (vytvořených mechanickým odnosem drobných částic hornin podpovrchovou vodou) přirozených i umělých,
- poklesů povrchu v důsledku výrazného snížení hladiny podzemní vody, popř.tlaku plynů.
V těchto případech se dovoluje využití požadavků této normy jen na základě odborného posouzení.
•
ČSN 73 0202
Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení
Datum schválení: březen 1995, datum účinnosti: 1. 4. 1995. Nahradila ČSN 73 0202 z 30. 9. 1981 a ČSN 73 0203 Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. Funkční tolerance. vydanou v roce 1985.
Norma stanoví základní charakteristiky přesnosti a základní požadavky pro navrhování, zajišťování, kontrolu a hodnocení přesnosti geometrických parametrů, které bezprostředně ovlivňují plnění funkčních požadavků na stavební objekty a jejich části po dobu jejich životnosti. Jsou normalizovány např. charakteristiky přesnosti, její stanovení, zajišťování a kontrola.
•
ČSN 73 0210-1
Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení
ČSN 73 0210-1 byla vydána v prosinci 1992. Nahradila ČSN 73 0210 z 9. 4. 1983 a ČSN 73 0250 z 4. 9. 1985.
První část této normy stanoví obecné zásady pro předepisování přesnosti osazení stavebních dílců a dílců bednění (dále jen dílců). Ustanovení této normy lze použít pro různé…
