Projektový controlling

9.4

Projektový controlling

Ing. Josef Ladra

 NahoruZákladní předpoklady

Soustavné vyhodnocování průběhu stavby a její operativní řízení je problémem, kterým se zabývají všechny stavební firmy. Zatímco však u některých firem se začíná a končí prostým porovnáním výkonů s celkovými zaúčtovanými náklady, je i celá řada organizací, které se snaží podrobně plánovat a sledovat skutečný postup prací a zavádějí tzv. podnikový controlling. Jeho základním předpokladem je dobré stanovení plánovaných nákladů a jejich rozdělení do termínů, kdy budou započteny. Tím je získána výchozí srovnávací základna, se kterou se porovnává skutečný stav rozpracovanosti pravidelně zjišťovaný přímo na stavbě. Tak se stávají velmi důležitými metody oceňování nákladů, zpracování časových plánů a jejich aktualizace v průběhu výstavby.

 NahoruČlenění stavby

Prvním krokem při přípravě projektu je sestavení jeho struktury, která musí vyhovovat všem účastníkům výstavby. Z pohledu investora většinou vyhovuje hrubší členění na ucelené stavební objekty a provozní soubory, ke kterým jsou zpracovány položkové rozpočty (soupisy prací). Tyto soupisy prací se v současné době stále častěji sestavují z agregovaných položek, čímž se pro investora celá stavba zpřehledňuje. Další úrovně členění jsou potom přidávány dodavatelem stavby při provádění kalkulací nákladů.

Takto strukturovaný popis stavby je však z hlediska dodavatele vhodný pouze pro její ocenění, včetně určení potřeb jednotlivých zdrojů. Pro vlastní přípravu provádění je většinou sestavováno nové členění, které respektuje předcházející rozdělení na stavební objekty a provozní soubory, ale na dalších úrovních uvádí činnosti zachycující technologickou strukturu. K činnostem jsou přiřazovány příslušné základní položky rozpočtu. Při tomto začlenění položek rozpočtu do technologické struktury jsou současně přebírány i plánované hodnoty zdrojů, resp. plánovaných nákladů. Sumarizace zdrojů potřebných k činnostem je provedena v členění kalkulačního vzorce. V případě, že rozbor potřeb pomocí výrobní kalkulace nebyl proveden na úrovni položek rozpočtu, je možné stanovit normativy zdrojů u činností. Při následném časovém plánování jsou umístěním činností, a tím i jednotlivých zdrojů do času splněny předpoklady pro ověření navrženého postupu prací, pro bilancování všech potřebných zdrojů a pro jejich optimalizaci.

 NahoruKalkulace

Při oceňování položkového rozpočtu hledají někdy kalkulanti na svém počítači "zázračné tlačítko“, jehož stisknutím by se celá stavba okamžitě ocenila. Hledání takového zázračného nástroje obsahujícího ceny všech stavebních prací vyplývá zejména z nutnosti zpracovávat velké množství nabídek, které většinou není možné z časových důvodů kompletně zkalkulovat. Pro rychlé ocenění se proto poměrně velmi často používají směrné ceny z ceníků stavebních prací, které jsou nabízeny různými zpracovateli. V těchto cenících jsou k dispozici úplné kalkulace, jejich použití je ale nutné brát pouze jako první přiblížení, které je potřeba vždy upravit pro konkrétní podmínky stavební firmy a stavby. Zcela určitě tyto obecné kalkulační rozpady není možné považovat za plnohodnotnou náhradu vlastních firemních kalkulací. Nejenže budou zcela jistě obsahovat jiné kalkulační potřeby (hmoty, stroje, pracovníky), než by použila konkrétní stavební firma, ale v mnoha případech jsou rozdíly i v použitých technologiích. Pro vytvoření obchodní ceny pro nabídku je cena stavby získaná užitím směrných cen pouze prvním odhadem, ze kterého je možné vycházet při tvorbě nabídky. Nabízená cena je ale vždy ovlivněna mnoha dalšími faktory, a proto k získání přehledu o skutečné nákladové ceně stavby jiná cesta než podrobná vlastní kalkulace nevede. Jako nejpřijatelnější se v současné době jeví kompromis, kdy jsou pro první ocenění použity směrné ceny a kalkulace ze zakoupené datové základny a vybrané rozhodující položky jsou zkontrolovány a překalkulovány. Vyjdeme-li z praxí ověřeného pravidla (tzv. Parettovo pravidlo), že zhruba 20 % položek rozpočtu tvoří 80 % z celkové ceny stavby, je výhodné seřadit položky rozpočtu podle jejich celkové ceny a věnovat se pouze rozboru uvedenému rozsahu nejvýznamnějších položek. Zpětným promítnutím výsledků provedených kalkulací do směrných cen a obecných položek zakoupené datové základny je možné dosáhnout v poměrně krátké době aktualizace všech položek, které se nejvíce podílejí na ceně staveb, danou stavební firmou prováděných.

 NahoruPlánování výnosů – fakturace

Časovým plánováním je nejen stanoven postup výstavby, ale jsou určeny i předpokládané výnosy z fakturace. Základem je průběh každé činnosti v čase, který je buď zadán jen ve finančních nebo i v měrných jednotkách. Při navázání položek rozpočtu na činnosti je vysčítán průběh činností z těchto položek. Výsledkem je finanční plán výkonů v jednotlivých obdobích. Z poměru skutečně provedených prací v jednotlivých obdobích (podle zjišťovacích protokolů) jsou k těmto plánovaným výkonům počítány příslušející náklady.

 NahoruPlánování zdrojů – nákladů

Zatímco z kalkulací získáváme pouze celkové potřebné množství jednotlivých druhů zdrojů, je z jejich zařazení do časového plánu možné určit i počet (velikost) nutný k dosažení požadovaných termínů. Při ověření časového průběhu stavby je naopak prováděna kontrola, zda je požadované množství jednotek daného zdroje k dispozici. Bilancování zdroje je nutné zpravidla provádět nejen z pohledu plánované stavby, ale i z hlediska celé organizace. Pro méně významné zdroje je výhodné přebírat časový interval spotřeby z nadřízené úrovně položky rozpočtu. Průběh spotřeby je potom předpokládán lineární nebo je spotřeba rozdělena podle vybrané předdefinované křivky. U nejvýznamnějších zdrojů, ať už z hlediska jejich ceny nebo dostupnosti, je důležité přesné umístění do času, včetně definování průběhu spotřeby. Výsledkem je histogram potřeby jednotlivých zdrojů v měrných jednotkách nebo předpokládaný náklad po obdobích. Součtem nákladů na…