Pravidla stanovená pro vzájemné odstupy staveb se dotknou takřka každé nové stavby pro bydlení. Tuto problematiku upravuje především prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to v ust. § 25.
Obecné pravidlo pro všechny stavby je stanoveno hned v prvním odstavci, podle kterého musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Většinu těchto požadavků přejímají v podrobnější rovině zvláštní právní předpisy, tzn., že jejich naplnění se projeví formou kladného závazného stanoviska dotčeného orgánu. Stavební úřad musí sám posoudit, zda je v předložené dokumentaci dostatečně osvědčeno splnění požadavku na denní osvětlení a oslunění, a zda bude v odpovídající míře zachována kvalita prostředí (dříve pohoda bydlení). Jaké složky tvoří kvalitu prostředí, a jak lze posoudit jejich ovlivnění, nelze obecně říci, neboť se jedná o kategorie mnohdy subjektivní. Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře již několikrát pokusil pojem definovat, výčet složek tvořících kvalitu prostředí však nikdy neuvedl taxativní. V zásadě se však jedná o souhrn činitelů vnějších negativních vlivů, posouzených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s ohledem na území, kde má být záměr umístěn, a to s přihlédnutím ke způsobu života dotčených osob, který však musí odpovídat určitému standardu předmětné lokality (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116).
Následující odstavce vyhlášky upravují odstupy rodinných domů, staveb pro rodinnou rekreaci a staveb pro bydlení obecně. Vzdálenost mezi rodinnými domy (nejedná-li se o specifickou řadovou zástavbu) nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Vzdálenost mezi stavbami pro rodinnou rekreaci nesmí být menší než 10 m. Na to navazuje odst. 6, který umožňuje umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její…
