Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

6.10

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

Ing. Bohumír Číhal

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení má ve stavebním zákoně více úprav. Nejjednodušší je režim volný, dále dvojí režim povolení odstranění staveb (dříve povolených) a nakonec režim nařizovací pro odstranění staveb nepovolených, provedených v rozporu s povolením nebo staveb ohrožujících životy osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a také v některých zvláštních případech.

Povolování odstranění staveb upravuje SZ v ustanovení § 128, nařízení odstranění staveb, terénních úprav a zařízení stanoví ustanovení § 129 a společná ustanovení obsahují ustanovení § 130 až 131a. Zákonná úprava je však v některých případech nejasná prolínáním různých režimů a ustanovení.

Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.

V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří, po předchozím upozornění, projektovou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklady.

V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby. Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.

Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, nese náklady na odstranění stavby a odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.

Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, je povinen oznámit tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu.

 Nahoru1. STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY A ZAŘÍZENÍ NEVYŽADUJÍCÍ K ODSTRANĚNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ

 NahoruVolný režim

Ohlášení odstranění staveb ani povolení odstranění nevyžadují stavby uvedené v ustanovení § 103 stavebního zákona, tedy stavby, terénní úpravy a zařízení nevyžadující ke svému provedení ohlášení ani stavební povolení. Výjimku z toho tvoří stavby obsahující zdraví škodlivý azbest. U těchto staveb má jejich vlastník povinnost odstranění stavby předem ohlásit. Je však otázkou, zda vlastníci staveb (podléhajících jinak volnému režimu pro jejich provedení) o obsahu azbestu ve svých stavbách vůbec vědí. Azbest obsahuje ještě mnoho výrobků a materiálů, aniž by obsah azbestu byl na nich uveden nebo vyplýval z názvu.

Z volného režimu staveb uvedených v ustanovení § 103 stavebního zákona jsou dále vyjmuty stavby a zařízení uvedené v odst. 1 písm. e) body 4 až 8 (jedná se např. o nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, telefonní budky a přípojná komunikační vedení a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov, distribuční soustava v elektroenergetice, plynárenství s výjimkou budov, těžební plynovody, rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov, vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky).

Je třeba si též uvědomit, že mezi stavební záměry uvedené v ustanovení § 103 stavebního zákona nevyžadující povolení a ohlášení nelze zahrnout záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (viz. § 79 stavebního zákona). Stavba také nesmí být kulturní památkou, ale nesmí se ani nacházet v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.

Ve volném režimu pro odstraňování staveb jsou všechny terénní úpravy a stavby, u kterých stavební úřad v územním rozhodnutí stanovil, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení (jsou to např. menší stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch, stavby zařízení staveniště, terénní úpravy a udržovací práce na stavbě neuvedené v ustanovení § 103, stavby opěrných zdí do výšky 1 m, stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí).

 Nahoru2. POVOLENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY, TERÉNNÍCH ÚPRAV A ZAŘÍZENÍ

Přednostním postupem při povolování odstranění staveb je institut ohlášení. Vlastník jiné stavby než uvedené v ustanovení § 103 stavebního zákona, nejedná-li se o stavbu a zařízení dopravní a technické infrastruktury bez budov (odst. 1 písm. e) body 4 až 8), a stavby obsahující azbest má povinnost ohlásit záměr tuto stavbu odstranit stavebnímu úřadu.

 NahoruOhlášení odstranění stavby

Ohlášení obsahuje, podle ustanovení § 128 stavebního zákona, základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty.

Jde-li o stavby, u kterých postačí ohlášení podle ustanovení § 104 odst. 1 až e (tzn., netýká se např. staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch, staveb zařízení staveniště, staveb opěrných zdí, udržovacích prací, stavebních úprav pro změny v užívání části stavby), je třeba připojit k ohlášení

• dokumentaci bouracích prací, obsahující

  • situaci odstraňované stavby,

  • její stručný popis,

  • organizaci bouracích prací,

• závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy (pokud se odstraňování stavby dotýká i zájmů chráněných těmito předpisy),

• vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,

• doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě (nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem).

Dokumentace bouracích prací a informace o dodržení požadavků dotčených orgánů se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem (vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů), předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil, zanikl-li, podává se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.

Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Ohlášení odstranění se podává na formuláři uvedeném v Příloze č. 15 vyhlášky, k ohlášení se přikládají přílohy uvedení v části B přílohy.

 NahoruDokumentace bouracích prací

Dokumentace bouracích prací je upravena přílohou č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Její součástí jsou (jak stanoví příloha č. 15, část B vyhlášky č. 503/2006 Sb.):

• závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doložkou právní moci nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, prováděním stavby dotčeny,

• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, popřípadě vyznačená na situačním výkresu.

Zpracování této dokumentace není, ve smyslu ustanovení § 158 SZ Vybrané činnosti ve výstavbě, projektovou činností vyžadující autorizovanou osobu.

Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů a nejde o případ, kdy je třeba podle ustanovení § 128 odstavce 6 vést řízení, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Podle ustanovení  § 128 odst. 3 stavebního zákona se na vydání souhlasu s odstraněním stavby nevztahují obecná a zvláštní ustanovení o správním řízení správního řádu.

 NahoruSouhlas

Souhlas obsahuje identifikační údaje o vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích prací. Právních účinků nabývá dnem doručení vlastníkovi. Doručuje se vlastníkovi spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací a dotčeným orgánům.

Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.

Souhlas s odstraněním obsahuje podle vyhl. č. 503/2006 Sb. ustanovení § 18o

• údaje o druhu a účelu stavby, číslo popisné nebo evidenční,

• údaje o místu stavby (katastrální území, parcelní číslo),

• lhůtu pro odstranění stavby,

• způsob provedení bouracích prací.

Z formulace ustanovení stavebního zákona nevyplývá jednoznačný postup v případě že stavební úřad ve stanovené lhůtě do 30 dnů souhlas s odstraněním stavby nevydá, ani nesdělí , že k odstranění je třeba povolení. Právní výklady se různí stejně jako stavby určené k odstranění a přístup účastníků procesu ohlašování. Zpravidla se předpokládá, že po 30 dnech bez reakce stavebního úřadu je oprávněn vlastník ohlášené odstranění realizovat.

I když nebude na ohlášení odstranění stavby v uvedené lhůtě 30 dnů ze strany stavebního úřadu reagováno, vlastník není zbaven povinností vyplývajících pro odstranění stavby z tzv. zvláštních předpisů, pokud v nich jsou stanoveny. Příkladmo jsou tyto předpisy uvedeny v poznámce pod čarou č. 4) stavebního zákona (jedná se např. o zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.).

 NahoruPovolení odstranění staveb

Pokud v 30denní lhůtě po ohlášení odstranění stavby zašle stavební úřad jejímu vlastníku sdělení, že stavbu lze odstranit jen na základě povolení, nesmí s odstraňováním stavby započít. Jedná se o případy, že ohlášení není úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.

Stavební úřad vlastníku ve sdělení v případě potřeby určí, které další podklady je nutno doplnit; dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno správní řízení o povolení odstranění stavby. Jedná se o standardní správní řízení podle správního řádu, v němž stavební úřad projedná věc s účastníky řízení a dotčenými orgány a vydá rozhodnutí.

Rozhodnutí o odstranění stavby podle vyhl. č. 503/2006 Sb. ustanovení § 18o  (K § 128 SZ) kromě obecných náležitostí rozhodnutí upravenými § 68 a 69 SprŘ a náležitostí uváděných v souhlasu s odstraněním dále obsahuje podmínky, kterými se podle potřeby zajistí

• dodržení konkrétních technických předpisů,

• dodržení požadavků dotčených orgánů,

• ochrana práv účastníků řízení,

• povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení,

• povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

• postup a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích,

• úprava pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, vysázení zeleně,

• předání dokumentace odstraňované stavby stavebnímu úřadu pro účely jejího uložení.

Vlastník stavby může též podat přímo žádost o povolení odstranění, v tom případě se usnesení nevydává. Pro obsah žádosti se použijí obdobně náležitosti ohlášení. Povolení k odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.

Primárním požadavkem stavebního zákona, za jehož splnění nese odpovědnost vlastník odstraňované stavby, je, že odstranění stavby bude provedeno stavebním podnikatelem. V případě staveb, které ke svému provedení nevyžadují stavební povolení, tzn., u nichž pro provedení postačuje ohlášení, může jejich vlastník odstranit svépomocí, pokud přitom zajistí provádění stavebního dozoru. Stavební dozor může provádět osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Pro stavby s obsahem azbestu však zákon stanoví přísnější dozor, takže u jejich odstraňování svépomocí může provádět stavební dozor jen osoba autorizovaná podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

O povolení odstranění se vede řízení

• pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu nebo terénní úpravy…