dnes je 22.12.2024

Input:

Odnětí ze zemědělského půdního fondu

22.10.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelou účinnou k 1. 1. 2015 byl poměrně zásadním způsobem novelizován zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Nezanedbatelné změny novelizační zákon č. 41/2015 Sb. přinesl mimo jiné i v oblasti odnímání půd ze zemědělského půdního fondu. Pokud investor zamýšlí provedení záměru na zemědělské půdě, je potřeba získat souhlas k vynětí příslušných pozemků, a uhradit stanovené odvody. Protože ty se mohou svou výší znatelně odrazit na celkovém rozpočtu projektu, je vhodné se orientovat v příslušné právní úpravě, a moci dopředu „odhadnout“ tyto náklady.

Základní úprava zemědělského půdního fondu, jeho ochrany, a odnímání půdy, je obsažena v  zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho prováděcí vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Do zemědělského půdního fondu, ze kterého je pro realizaci záměru nutno půdu odejmout, se řadí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není, rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy a další pozemky vyjmenované v ust. § 1 zákona o ochraně ZPF. V pochybnostech, zda se jedná o půdu náležející do zemědělského půdního fondu či nikoliv rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

Jestliže má dojít k přeměně zemědělské půdy na půdu nezemědělskou, musí být k tomu vydán souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, a to ještě před vydáním navazujících rozhodnutí, typicky stavebního úřadu. To znamená, že souhlas s vynětím ze zemědělského půdního fondu je typickým podkladem v územním řízení a ve smyslu materiálního pojetí správních aktů zastávaného správními soudy je tedy závazným stanoviskem, tzn. závazným podkladem pro výrokovou část navazujícího rozhodnutí (souhlasy s odnětím ze zemědělského půdního fondu a jejich povahou se zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 24. 10. 2013 sp. zn. 2 As 40/2013 ). Souhlasu není potřeba v případech uvedených v ust. § 9 odst. 2 zákona o ochraně ZPF, např. v zastavěném území, pokud se jedná o stavby včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo stavby pro bydlení nebo veřejně prospěšné stavby umísťované v proluce o velikosti do 0,5 ha.

Půdu lze ze zemědělského půdního fondu odejmout dočasně nebo trvale. Dočasné odnětí je možné pouze tehdy, jestliže po ukončení účelu jejího odnětí bude půda rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydává souhlas s odnětím k žádosti, kterou podává vlastník nemovitosti nebo osoba, v jejíž prospěch má k vynětí dojít. Pak ovšem tato osoba dokládá k žádosti souhlas vlastníka předmětných nemovitostí. Další náležitosti žádosti jsou stanoveny v ust. § 9 odst. 6 zákona o ochraně ZPF. Patří mezi ně např. údaje o pozemcích, katastrální mapa, situační zákres navrhovaného odnětí, výpočet odvodů včetně postupu výpočtu podle přílohy k zákonu o ochraně ZPF, plán rekultivace, jestliže se má jednat o vynětí dočasné, předběžná bilance skrývky kulturních vrstev půdy a návrh

Nahrávám...
Nahrávám...