Velmi často se můžeme při stavební činnosti (ať už na straně investora, projektanta či úředníka) setkat konfrontací záměru s územně plánovací dokumentací za účelem zjištění, zda je záměr v území přípustný.
Nejčastěji se pak vedle prvotních zjištění investora na začátku investičního záměru jedná o územní řízení, ve kterém je záměr umisťován, a soulad s územně plánovací dokumentací je jedna ze základních podmínek, které musí být pro jeho umístění splněny. Přitom bývá poměrně často zapomínáno, že územní plán je koncepční dokument, a nepředstavují jej pouze funkční plochy s různými druhy využití.
Základní úprava obsahu územního plánu vychází ze stavebního zákona – ust. § 43, podle kterého územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Poměrně nově může územní plán obsahovat i záležitosti nadmístního významu neupravené v zásadách územního rozvoje, pokud to však krajský úřad ve svém stanovisku vydávaném k návrhu územního plánu nevyloučí. Proto se to týká pouze územních plánů, k jejichž návrhu se krajský úřad vyjadřoval po 1. 1. 2013 – datum účinnosti této úpravy. Kromě toho také stavební zákon stanoví, že v územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v nichž je jakékoliv rozhodování v území podmíněno dohodou o parcelaci, pořízením územní studie nebo regulačního plánu. Důležitým pravidlem, které předurčuje podrobnost výše uvedených náležitostí územního plánu, je to, že územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí.
Obecně nastavené obsahové náležitosti územního plánu v konkrétní a strukturované podobě provádí vyhláška č. 500/2006 Sb., dle které se odvíjí jednotlivé kapitoly, textové části i odůvodnění. Ty jsou obě dvě rozděleny na textovou a grafickou část, přičemž v odůvodnění by mělo pouze odůvodňovat regulaci textové části – výroku, tzn. že by nemělo obsahovat žádné nové regulativy. Mezi základní náležitosti textové části výroku patří vymezení zastavěného území, základní koncepce rozvoje území obce, urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny, stanovení funkčních ploch, vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby ad. Co se týče stanovení ploch s rozdílným způsobem využití, způsob a pravidla pro vymezování jednotlivých druhů ploch stanoví ve své první části prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb. Grafická část výroku obsahuje výkres základního členění území, ve kterém jsou vyznačeny hranice, zastavěné území a jednotlivé plochy a koridory a hlavní výkres, který obsahuje urbanistickou koncepci, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavěné území, zastavitelné plochy, koncepci uspořádání…