Obecné zásady a doporučení

6.5.1

Obecné zásady a doporučení

Základní závazné i normové požadavky vycházejí z dokumentů citovaných viz Obecné zásady a doporučení pro zakládání pozemních staveb.

Zemní práce, pomineme-li průzkumné činnosti, představují obvykle první etapu prací na stavebním díle. Přestože výsledky této činnosti nejsou na hotovém díle mnohdy vizuálně patrné, rozhodují podstatnou měrou o jeho výsledné kvalitě a často i o ekonomické úspěšnosti realizace.

Vlastním pracím vždy předcházejí určité přípravné činnosti, které závisí na charakteru stavebního díla a jeho rozsahu. Navazují na provedené průzkumy a podmínky stanovené projektovou dokumentací a rozhodnutím stavebního řízení.

 NahoruPrůzkum překážek pod povrchem

Především musí být uskutečněn průzkum překážek v prostoru staveniště i v těsném sousedství, a to pod zemí, na povrchu i nad zemí. Jedná se zejména o zjištění pod povrchem:

• všech energetických a jiných vedení (trasa, vzájemná poloha, směr a hloubka, objekty regulační a vypínací zařízení, ochranná a bezpečnostní pásma),

• podzemních prostorů (velikost a ploch, účel, vlastnictví resp. původce),

• prosakování nebezpečných plynů (výparů) a škodlivých látek do půdy (atesty, odpovědnost).

 NahoruPrůzkum překážek na povrchu

Na povrchu:

• tvaru a povrchu terénu (odvodnění, ochrana proti přívalovým srážkám, únosnost, dopravní cesty, vztah k okolí),

• rozsahu druhu porostu (chráněné oblasti a entity, hospodaření se zeminou, přístup, podmínky mýcení a kácení),

• stavebních a jiných objektů (vzdálenosti od stavby, resp. budovaných objektů, stavební a statický stav, vlastnické vztahy),

• druhu, velikosti a vzdálenosti dopravních komunikací (podmínky provozu, hustota frekvence, technický stav, průjezdný profil, únosnost).

 NahoruPrůzkum překážek nad zemí

Nad zemí:

• vedení všeho druhu (účel a provedení, výšky nad terénem, vzájemná poloha a směry, jejich stav a případné kolize s budoucí stavbou, ochranná a bezpečnostní pásma).

Průzkum musí být řádně zdokumentován jak písemně, tak i fotodokumentací. Týká-li se "třetích osob“, popřípadě jedná-li se o nová zjištění u záležitostí již dříve (v rámci zpracování projektu) projednávaných, je třeba k jednání přizvat stranu dotčenou či odpovědnou (vlastníka nemovitosti, správce sítě, odpovědnou státní instituci).

Bezpečnost práce, ekologie a ochrana životního prostředí

Na podkladě projektu a provedeného průzkumu se definitivně potvrdí zpracované dokumenty předvýrobní a výrobní přípravy včetně navržených opatření k zajištění bezpečnosti práce vlastních pracovníků i ochrany dalších osob ve veřejném prostoru, ekologie a ochrany životního prostředí. Vyhláška č. 499/2006 Sb., ukládá:

 NahoruStavební deník

Některé podrobnosti k uvedenému:

• Před zahájením výkopových prací zajistí stavbyvedoucí, ve spolupráci se správci, vyznačení tras podpovrchových zařízení na terénu, včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem. Kromě vedení, která probíhají přímo v prostoru zemních prací, musí být označena i vedení jdoucí zemí v jeho těsné blízkosti. Se značkami těchto tras a s údaji hloubek, ve kterých jsou tato zařízení uložena, seznámí vedoucí pracoviště vedoucího pracovní čety nebo řidiče stroje, který bude zemní práce přímo provádět.

• Před zahájením prací musí být též rozhodnuto, zda a jakým způsobem bude staveniště zajištěno, popřípadě oploceno a jaká jiná opatření bude nutno učinit vzhledem k okolí staveniště. Těmito otázkami a celou problematikou bezpečnosti práce se zabývá velmi podrobně nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006 o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Požadavky na zajištění staveniště jsou konkrétně uvedeny v Příloze č. 1 k tomuto nařízení. Řada dalších podmínek bývá uvedena v dokumentech stavebního řízení a ve vyjádřeních oprávněných organizací z průběhu územního a stavebního řízení.

• Otázku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zdůrazňujeme proto, že zemní práce patří mezi ty stavební práce, kde případné úrazy končí velmi často vážným poškozením zdraví nebo smrtí. Tlak zeminy na tělo při zasypání je již v malé hloubce tak velký, že dochází ke stlačení tepen a žil v těle a i když je vyproštěný člověk na pohled nezraněn, může dojít k uvolnění krevní nebo tukové sraženiny s pozdějšími následky (embolii). Vzhledem k tomu, že zemina je značně nesourodá a nelze předem stanovit přesné požadavky na její zajištění, je velký důraz kladen na odborné znalosti a zkušenosti pracovníka, který řídí zemní stavební práce.

• Citované nařízení vlády č. 591/2006 Sb., v podstatě navazuje v technické části na ČSN 73 3050 Zemní práce (od 1. 3. 2010 ji nahrazuje ČSN 736133). Údaje a příkazy v nich uvedené jsou zcela konkrétní a v mnohém mají charakter dobré učebnice. Navíc obsahují potřebné odkazy na legislativu ve vztahu k navazujícím činnostem. Doporučujeme je důkladně, včetně příloh, prostudovat a dodržovat. V dalším textu se proto zaměříme na zdůraznění některých podstatných aspektů.

 NahoruDodavatelská dokumentace

Z šíře problematiky vyplývá, že je prospěšné zpracovat dodavatelskou dokumentaci, která řeší zajištění podmínek bezpečnosti práce. To současně vede dodavatele k rozhodnutí, jakým způsobem a jakými prostředky bude zemní práce provádět. V některých případech, uvedených v Příloze č. 5 nařízení vlády, Příloha ukládá zpracovat "plán“.

 NahoruPřípravné práce

Výkopům pro objekty stavby předcházejí v některých případech přípravné práce (obvykle jako samostatné objekty stavby), obsahující demolice, sanace území, přeložky inženýrských sítí, odstranění křovin a stromů, dobývání pařezů, sejmutí travních drnů, popřípadě další činnosti, zajišťující přístup na staveniště apod.

Ochranná opatření související s překládkou, resp. ochranou sítí, rozvodů a zařízení zajišťuje podle projektu dodavatel v součinnosti s vlastníkem, správcem či odpovědnou institucí. Realizují je většinou montážní skupiny provozovatele těchto sítí.

 NahoruTechnologický postup

Technologický postup provádění zemních prací musí stanovit:

• návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací,

• pracovní postup pro danou pracovní činnost,

• použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek apod.,

• způsoby dopravy včetně komunikací a skladovacích ploch,

• technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí,

• opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm nepracuje,

• opatření při pracích za mimořádných podmínek.

 NahoruOchrana proti škodám

Ochrana proti škodám

Při provádění zemních prací v zastavěném území je reálné ohrožení sousedních objektů a zařízení touto činností. Kromě opatření k vyloučení škod, resp. snížení rizika jejich vzniku, je nezbytná podrobná dokumentace stavu pozemních objektů nalézajících se v předpokládaném pásmu ovlivnění, aby se předešlo případnému neoprávněnému uplatňování škod. Spočívá v obrazovém i písemném zachycení stávajících smykových trhlin, posuvů, sednutí částí objektů, porušení dlažeb, okapových chodníků, napojení dešťových svodů, svislosti stěn objektů, plotů, stožárů a další. U objektů rizikových (v těsné blízkosti, pochybné konstrukce, vlastněných notorickými stěžovateli – což bývá známo) je třeba jít ještě dále a zdokumentovat i funkčnost a stav vnitřních konstrukčních prvků a inženýrských sítí.

 NahoruOchranná pásma

Ochranná pásma

Především je třeba uvést na pravou míru zkreslený pohled, že se jedná výhradně o prostory v blízkosti energetických a jiných vedení a jejich zařízení. Staveniště může také zasahovat do ochranného pásma, obsahujícího zákazy nebo omezení z důvodu ochrany veřejného zdraví a životního prostředí (např. ochrana zeleně na nezastavěných plochách stavebních pozemků a ochrana ornice skryté z těchto ploch) nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí, popřípadě podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů a ochranu práv a právem chráněných zájmů, vztahujících se k nemovitostem. Podmínky jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo součástí opatření obecné povahy (nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu) a dotčené orgány mohou také kontrolovat jejich dodržování.

Zasahují-li do prostoru zemních prací ochranná pásma, musí pracovník zodpovědný za vedení prací učinit všechna potřebná opatření a dodržet pracovní postupy uvedené nejen v projektové dokumentaci, ale i v obecně platných předpisech a v předpisech a požadavcích uplatněných pro příslušné ochranné pásmo.

 NahoruOchrana životního prostředí

Ochrana životního prostředí

 NahoruVytýčení

Vytýčení

Vytyčení stavby se provádí po průzkumu a zjištění polohy inženýrských sítí a jiných překážek, které se nacházejí v blízkosti. Pokud by zjištění průzkumu ovlivnilo provádění prací předpokládané projektem, musí být potřebná opatření projednána s technickým dozorem objednatele, v případě potřeby též s odpovědným projektantem a rozhodnutí zaznamenáno ve stavebním deníku.

Vytyčení pro provádění zemních prací navazuje na prvky vytyčení stavby. Technika přenášení geodetických prvků vychází z rozsahu a složitosti stavby a je poplatná vývoji techniky v této oblasti. Pro nás je podstatné to, že je třeba vytyčené směrové a výškové body zajistit tak, aby byly k dispozici po potřebnou dobu realizace díla.

Při vykopávkách se vytyčení potřebných bodů obrysů zemních konstrukcí tradičně vyznačuje profilovými lavičkami. Umísťují se min. 500 mm, lépe 1 000 až 2 000 mm od okraje budoucího výkopu, aby nepřekážely stavebním pracím a jejich přesná poloha nebyla ohrožena provozem. Na lavičce se zpravidla vyznačuje i pracovní výška.

Obr. č. 1: Příklad rozmístění laviček

Horní hrana všech laviček z hoblovaných prken musí být v jedné vodorovné rovině, nejméně 600 mm nad zemí. Výška laviček se řídí podle použité měřící techniky a případnou potřebou podcházení nebo podjíždění laviček a natažených drátů. Na svažitém terénu se výšková úroveň příslušných skupin laviček odstupňuje. Lavičky rozmisťujeme tak, aby na vodorovných hranách hoblovaných prken bylo možno vyznačit hřeby nebo zářezy a popisem základní osnovu (např. obrys budovy, osy rýh pro sítě), od které lze odvodit polohu všech navazujících konstrukcí (stěn výkopů, paty svahů apod.). Z laviček můžeme kdykoliv přenést potřebné linie a body na terén nebo do výkopu napnutím tenkých drátů nebo strun mezi značkami a provážením jejich křížení olovnicí.

V současné praxi se pro vytyčování prvků staveb využívá programově vybavených digitálních vytyčovacích pomůcek, vyvinutých obvykle na principu tradičních theodolitů. Vyžadují řádnou přípravu a nahrání vytyčovacích podkladů, ze kterých víceméně mechanicky přenášejí vytyčovací prvky do terénu. Pro představu uvádíme parametry jedné z malých digitálních vytyčovacích stanic.

Obr. č. 2: Příklad totální stanice NIVO 5C

Elektronická totální stanice používá koaxiální viditelný "laser-pointer“ (koaxiální červené světlo), který umožňuje měřit bez použití odrazného hranolu až do vzdálenosti 300 m. Je vybavena dotykovým displejem a integrovaným polním SW, pracujícím v prostředí MS Windows CE.

K měření vzdáleností slouží světelný zdroj (laserová třída 1). Měřický dosah v normálních podmínkách (viditelnost 40 km) je bez hranolu (pouze se štítkem) 1,5 až 300 m, s hranolem 1,5 až 5 000 m. Přesnost měření je stejná ve všech případech měření (hranol, štítek).

Nejmenší zobrazená hodnota je v normálním režimu 10 mm, v přesném režimu 1 mm. K měření úhlů se používá metoda měření "absolutní enkodér“ s přesností 15 cc.

Kromě vnitřní paměti RAM v přístroji se využívají paměťové karty, připojení k počítači je pomocí USB.

 NahoruDoporučení

Zastáncům výhradního použití moderní digitální vytyčovací techniky lze doporučit: Napjatý drát mezi správně určenými body osnovy dovede odhalit i několikacentimetrové hrubé chyby deklarovaného exaktního vytyčení bodů digitálním vytyčovacím přístrojem (s určením polohy bodu úhlem a délkou).

Pro výkopy prováděné ručně se okraje jam a rýh zabezpečí prkny, pro strojní výkopy se jejich obvod vyznačí vápnem, resp. sprejem. Pokud při strojních výkopech hrozí poškození blízko postavených laviček (např. u nepravidelných okrajů výkopů jam), vymezí se maximální rozměry jámy výtyčkami ve větší vzdálenosti a řidič těžního stroje se na ně zaměřuje opticky. Po skončení strojního těžení se pro další práce postaví lavičky až k jámě.

Obr. č. 3: Příklad vytyčení strojního výkopu jámy

Niveleta budoucího násypu se vyznačuje laťovým křížem osazeným u osového kolíku. Tvar sklonu se označuje šikmými lavičkami umístěnými na okraji paty násypu nebo výkopu. Dočasně osazené vytyčovací prvky musí být zajištěny ve stabilní poloze, aby se zabránilo pozměňování jejich polohy.

U trasy podzemního vedení se vytyčuje osa a šířka rýhy v místě jejího horního okraje, vytyčené linie se řádně označí a zakreslí. Vzdálenost vytyčovacích bodů se volí podle viditelnosti dané konfigurací terénu a terénními překážkami. Rozmístění bodů se doporučuje na vzdálenost asi 20 m.

Obr. č. 4: Příklad vytyčení hloubky strojně hloubené rýhy

 NahoruOchranná pásma II

 NahoruRozhodnutí o ochranném pásmu

Rozhodnutí o ochranném pásmu, kromě obecných náležitostí a podmínek, obsahuje podle § 13 vyhlášky MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy stanovení zákazů nebo omezení z důvodu ochrany života, veřejného zdraví a životního prostředí před negativními účinky provozu průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí. Dále obsahuje podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů a ochranu práv a právem chráněných zájmů, vztahujících se k nemovitostem.

Z podmínek, uplatňovaných obvykle v dokumentu povolení stavby uvádíme některé požadavky, týkající se naší oblasti činnosti:

• Nad kabelovými trasami bude dodržován zákaz přejíždění těžké mechanizace.

• Bez souhlasu vlastníků-správců sítí technického vybavení nebude zvyšována ani snižována vrstva zeminy nad zařízením.

• V průběhu realizace stavby nebudou v ochranných pásmech sítí technického vybavení zřizovány žádné skládky ani doprovodné stavby.

Grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m jsou uvedené údaje též na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

 NahoruOmezení při provádění zemních prací

V průběhu přípravy a provádění zemních prací se mohou vyskytnout některé nahodilé skutečnosti, které omezují jejich přípravu i realizaci. Překážek na staveništi může být více, různého druhu a nakládání s nimi upravují příslušné zákony. Mohou být charakterizovány jako břemeno (např. zařízení telekomunikací, různá podzemní vedení) nebo přírodní podmínky. Pro všechny druhy překážek platí, že vzniklé vícenáklady s nimi spojené nese stavebník. Jedinou výjimkou je v určitých případech úhrada nákladů záchranného archeologického výzkumu.

 NahoruNevybuchlá munice

Potenciální místa možnosti výskytu nevybuchlé letecké munice z 2. světové války jsou zdokumentovaná. Obdobně, i když s určitými problémy, je tomu s nevybuchlou či "dočasně“ uloženou municí v prostoru bývalých vojenských aktivit. Ve všech těchto případech je nezbytný předběžný průzkum a stanovení příslušných postupů při výkopech, vycházejících z obecných bezpečnostních předpisů.

Při výkopech se vyskytují i neočekávané nálezy podezřelých předmětů, které by nevybuchlou municí mohly být. Pravidlo zní: všímat si, co těžíme, objevený podezřelý předmět zásadně nepřemisťovat a nezkoušet různými podněty, zda nevybuchne. Je nezbytné okamžitě přerušit pracovní činnost, opustit místo nálezu, vyklidit v přiměřeném rozsahu pracoviště (vč. poučení osob) a přivolat policii. Nálezy je třeba zaznamenat ve stavebním deníku, včetně příslušných opatření a příkazů oprávněných osob a orgánů.

 NahoruArcheologické a jiné nálezy

 NahoruArcheologické nálezy

Archeologickým nálezem je věc movitá (soubor věcí) nebo nemovitost, která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí. Archeologické nálezy mají nesmírnou vypovídací váhu, neboť nezpochybnitelným způsobem informují o způsobu života lidí na konkrétním území a proměnách historické kulturní krajiny; jsou proto součástí našeho společného kulturního dědictví. Proto jsou chráněny zákonem o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších platných změn), ustanoveními obecných stavebních právních předpisů (např. zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění) i mezinárodními dohodami (Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy – tzv. Maltézská konvence).

Na základě platných zákonných norem je ničení archeologických nálezů stíháno nejen v rámci postihů zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, ale též soudně dle trestního práva.

Z uvedeného plyne: Objeví-li se při provádění výkopových prací v projektové dokumentaci neuvedené podzemní uskupení nejasného původu a období vzniku (jak vyplývá z definice, je to široký pojem, který se alespoň v hrubých rysech pokusíme upřesnit dále), je třeba se vždy zachovat tak, jako by se o archeologický nález jednalo, a postupovat, jak ukládají předpisy.

 NahoruArcheologické nálezy a zdroje informací

Nejběžnějším dokladem přítomnosti člověka v daném prostředí a na konkrétním místě jsou doklady sídlištních aktivit. V pravěku a v prehistorii jde především o obytné areály (sídliště rovinná i výšinná, sídliště výšinná opevněnáhradiště, dvorce a další), areály skladovací, provozně-hospodářské, výrobní i hygienicko-sanitární (studny, jímky, latríny). V období středověku a novověku jsou sídelními areály především předlokační aglomerace, města, feudální sídla, sakrální objekty a opevněné dvory. Podstatnou oblast tvoří archeologické nálezy související s pohřební aktivitou. Jedná se o všechny doklady hrobů, rituálně uložených lidských ostatků i lidských ostatků v jakémkoliv kontextu (pohřebiště žárová, kostrová, mohylová, masové hroby a další).

Zaměření se pouze na výše uvedené oblasti by však bylo dost zjednodušující. Archeologické nálezy a situace mohou dokládat též speciální výrobní a exploatační aktivity (např. výrobní objekty a zařízení, těžby surovin, doly, hliníky). Terénní úpravy související s komunikační aktivitou a nálezy zbraní či opevnění vojenského účelu bez občanské funkce svědčí pro aktivity vojenské nebo přímo prokazují konkrétní bojové akce. V některých případech jsou objeveny záměrně uložené "hromadné nálezy“ (poklady mincí, předmětů z drahých kovů, bronzu, železa). Pro poznání aktivit člověka jsou zajímavé i nálezy ojedinělých předmětů, příměsi starých artefaktů v souborech mladšího stáří či přemístěné předměty v sekundárním uložení v důsledku eroze či přemísťování zeminy. Pro rekonstrukci dávno minulých dějů je velmi důležité i zjištění existence "prázdného prostoru“ (plochy bez archeologických nálezů a situací), vypovídajícího o dříve neosídlených a nevyužitých plochách.

 NahoruPodoba nálezů a situací

Nejběžnějším pravěkým archeologickým nálezem jsou především zahloubené objekty do geologického podloží nebo povrchového půdního horizontu (jámy pro konstrukci domu, skladovací jámy a sklípky, exploatační jámy, hroby apod.).Tyto zahloubené objekty bývají nejčastěji překryty novodobými navážkami a především ornicí. Výplň těchto objektů bývá většinou svým složením a především barvou (převážně tmavší) odlišná od místního geologického podloží.

Složitější archeologickou situaci představují více vrstevnaté lokality, tvořené navrstvením chronologicky odlišných horizontů, které se ukládaly postupně na sebe a současně se navzájem porušovaly. Takové pozůstatky středověku jsou naprosto běžné především ve městech. Mocnost vrstev přesahuje často 1 m a v některých případech může dosahovat 5 až 10 m. Podobně jako v případě zahloubených objektů lze jednotlivé vrstvy odlišovat podle konzistence, složení či barvy.

Nejběžnějším a chronologicky citlivým hmotným (movitým) archeologickým nálezem jsou keramické nádoby nebo jejich zlomky. Druhým nejpočetnějším nálezem jsou fragmenty zvířecích nebo lidských kostí. Často se nacházejí předměty z kamene, barevných kovů, železa a předměty skleněné. Ojedinělé jsou nálezy předmětů z drahých kovů a předměty z organických materiálů.

 NahoruInformace o nálezech

Informace o nálezech lze získat z osobního sdělení pamětníků nebo pouhým vizuálním průzkumem, do něhož patří ojedinělý povrchový nález (např. ve vývratu stromu) nebo v rámci povrchového sběru (nález artefaktu na poli po orbě). Typickou metodou zaměřenou na identifikaci nových archeologických nálezů je komplexní geodeticko-topografický průzkum (identifikace zaniklých památek v krajině s využitím dostupných pramenů a pochozího průzkumu). Středověké nálezy lze identifikovat na základě…