Obecné požadavky na výstavbu a technické požadavky na stavby

3.3.1

Obecné požadavky na výstavbu a technické požadavky na stavby

 NahoruOBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU

Obecné požadavky na výstavbu je pojem stavebního zákona [§ 2 odst. 2 písm. e)], který zasahuje do široké oblasti projektové činnosti, provádění staveb, postupů podle stavebního zákona a rovněž veřejného zájmu ve výstavbě. Na rozdíl od dřívější úpravy, resp. podle dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., je tento pojem upřesněn a rozšířen. Zpřesnění v platném zákoně č. 183/2006 Sb. bylo provedeno z důvodu, že vedle územně technických a stavebně technických požadavků byl pojem obecné požadavky na výstavbu doplněn o požadavky pro naplňování cílů územního plánování.

Poslední rozsáhlá novela stavebního zákona č. 350/ 2012 Sb. s účinností 1. 1. 2013 (dále jen NOVELA) ustanovení § 2 odst. 2 písm. e) o obecných požadavcích na výstavbu nemění, text zůstává v původní dikci a zní:

• obecné požadavky na využívání území,

• technické požadavky na stavby (stanovené prováděcími právními předpisy),

• bezbariérové užívání stavby, tj. obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popř. osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, stanovené prováděcím právním předpisem.

V souladu s ústavními principy je v § 169 odst. 1 stavebního zákona stanoven základní právní rámec pro uplatňování obecných požadavků na výstavbu. Všem účastníkům investičního procesu, tj. právnickým a fyzickým osobám a orgánům veřejné správy, je zde uložena povinnost, aby při přípravě, povolování, realizaci, užívání a odstraňování staveb postupovali v souladu se záměry územního plánování a s obecnými požadavky na výstavbu. Vedle této obecné povinnosti stavební zákon obsahuje v dalších ustanoveních výslovný odkaz na obecné požadavky na výstavbu jako povinný podklad, který je nutné respektovat při uplatňování některých jeho ustanovení. Jde především o ta ustanovení, jež se týkají územního a stavebního řízení, ohlašování a povolování staveb, užívání staveb, kolaudačního souhlasu, podmínek pro odstraňování staveb a dále ustanovení upravujících odpovědnost při výkonu vybraných činností ve výstavbě, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb.

 NahoruVýjimky

K omezení tvrdosti některých ustanovení vyhlášek provádějících obecné požadavky na výstavbu stavební zákon ve stejném ustanovení § 169 odstavcích 2 až 6 připouští možnost povolení odchylek. Odchylku lze povolit pouze z těch ustanovení, která jsou jako výjimková v příslušném prováděcím předpise jmenovitě uvedena. Zároveň stanoví pravomoc orgánů pro jejich povolování, postup a podmínky, za nichž může být povolení výjimky vydáno. Z dikce ustanovení vyplývá, že na povolení výjimky není právní nárok, že ji lze povolit výjimečně, v jednotlivém případě za předpokladu, že odchylným řešením nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby a že bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Další principiální podmínkou je souhlas dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů a kterého se odchylné řešení týká. I když dotčený orgán s výjimkou souhlasí, neznamená to, že ji stavební úřad musí povolit. Stavební úřad v rámci stanovených podmínek posuzuje odůvodněnost žádosti především z hledisek urbanistických, architektonických, územně a stavebně technických a dalších. Posuzuje konkrétní okolnosti případu, zohledňuje místní podmínky a vhodnost stavby v dané lokalitě a typu zástavby. V rozhodnutí o výjimce stavební úřad specifikuje, ze kterého ustanovení vyhlášky se výjimka povoluje, v jaké odchylce či úlevě věcně spočívá. Povolení výjimky má v podstatě charakter rozhodnutí o předběžné otázce a do značné míry tak předurčuje rozhodnutí ve věci samé (např. územní rozhodnutí, stavební povolení). Možnost udělení výjimky však není neomezená. Výjimka povolená stavebním úřadem nesmí popřít samotnou podstatu a smysl ustanovení, z něhož byla udělena. (další podrobnosti viz kapitola Výjimky z obecných požadavků na výstavbu)

NOVELA se ustanovení o obecných požadavcích na výstavbu dotýká pouze v jediném odstavci, který upravuje problematiku povolování výjimek. V § 169 odstavci 3 vypouští vyloučení možnosti udělení výjimky z obecných požadavků na využívání území v případě, že by pro umisťovaný záměr postačil územní souhlas. Jestliže je výjimka udělována před vydáním územního souhlasu formou samostatného rozhodnutí, je splněn předpoklad, že požadovaný záměr je v souladu s obecnými požadavky na využívání území a následně pak nic nebrání možnosti využití územního souhlasu pro umístění záměru. Ostatní text citovaného ustanovení zůstává beze změny, tzn. v původní dikci platného stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

 NahoruZmocnění

K vymezení podrobností obecných požadavků na výstavbu NOVELA doplňuje a upřesňuje zmocnění pro jednotlivé resorty následovně:

• Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu [podle § 2 odst. 2 písm. e)].

• Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické požadavky pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

• Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení

  • - na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám.

• Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahující přírodní radionuklidy a pro stavby náležející k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení a stavby k účelům přepravy a skladování ropy.

• Hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze.

• Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a požadavky na ochranná pásma důlních děl.

• Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek.

NOVELA zmocňuje Ministerstvo zemědělství k vydání právního předpisu, kterým se stanoví technické požadavky pro plnění funkcí lesa. Důvodem k této úpravě je skutečnost, že dřívější stavební zákon č. 50/1976 Sb. zmocnil zmíněné ministerstvo k vydání právního předpisu, kterým se stanoví technické požadavky pro plnění funkcí lesa. Na základě tohoto zmocnění vydalo Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 433/2001 Sb. S ohledem na skutečnost, že platný stavební zákon zmocnění neobsahoval a citovaná vyhláška platila i nadále, bylo třeba tento stav napravit. Zmocnění pro Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo zpřesněno ve vazbě na úpravu jeho působnosti jako jiného stavebního úřadu. Podle novely jsou jiným stavebním úřadem také obvodní báňské úřady, které vykonávají působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech. Účel těchto staveb (otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, popř. jejich úprava a zušlechťování) vyžaduje vydání prováděcího právního předpisu upravujícího požadavky na tyto specifické stavby. Hlavnímu městu Praze se zpřesnil rozsah zmocnění, který se v dřívějším textu problematicky dovozoval.

 NahoruPŘEHLED

 NahoruPřehled platných pedpisů

současně platných předpisů provádějících obecné požadavky na výstavbu podle zmocnění stavebního zákona:

• Obecné požadavky na využívání území:

  • - vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., vyhlášky č. 22/2010 Sb. a vyhlášky č. 20/2011 Sb.

    (podrobnosti k vyhlášce viz kapitola Návrh novely vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území)

• Technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy:

  • - vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. (platnost na území České republiky s výjimkou území hl. m. Prahy)
  • - vyhláška hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění nařízení hl. m. Prahy č. 7/2001 Sb. HMP, č. 26/2001 Sb. HMP, č. 7/2003 Sb. HMP, č. 23/2004 Sb. HMP a č. 2/2007 Sb. HMP (platnost na území hl. m. Prahy)
  • - vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
  • - vyhláška MZE č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa
  • - vyhláška MZE č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.

• Bezbariérové užívání stavby:

  vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

 NahoruTECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY

Technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy jsou rozsáhlou částí souboru předpisů provádějících obecné požadavky na výstavbu podle § 169 odst. 1 stavebního zákona. S ohledem na NOVELU, která rozšířila zmocňující ustanovení pro jednotlivé resorty, lze očekávat, že soubor prováděcích předpisů pro problematiku technických požadavků na stavby bude postupně doplňován. Přehled současně platných předpisů provádějících technické požadavky na stavby je uveden výše a podrobnosti k jednotlivým předpisům jsou uvedeny následně.

• Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., vyhlášky č. 22/2010 Sb. a vyhlášky č. 20/2011 Sb.

  Podrobnosti k této vyhlášce jsou uvedeny v samostatné kapitole Návrh novely vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území

• Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

  Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. (dále jen TPS) rozpracovává a rozvádí úpravu, která je obsažena ve stavebním zákoně a má vazbu zejména na zpracování projektové dokumentace. TPS i nadále patří k základním dokumentům při posuzování projektové dokumentace a při zajišťování dosažení požadované úrovně ochrany bezpečnostních, zdravotních požadavků a dalších požadavků veřejného zájmu jak pro státní, tak soukromou sféru působící v oblasti přípravy, realizace a užívání staveb.

 NahoruZásady právní úpravy

TPS, stejně jako dřívější vyhláška č. 137/1998 Sb., při formulaci jednotlivých ustanovení reaguje na základní evropský právní dokument pro oblast výstavby, tj. Směrnici Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (od 1. 7. 2013 bude směrnice v této části nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh). Jedná se o dokument, kde vedle požadavků na vlastnosti stavebních výrobků jsou stanoveny základní požadavky na vlastnosti staveb, které musí být zajištěny při jejich navrhování a provádění. Jde o mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, včetně bezbariérového, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla (§ 8). Stanovené vlastnosti pak stavba musí splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu své předpokládané existence. Uvedený soubor požadavků vyjadřuje oprávněný, resp. veřejný zájem z pohledu nezbytné potřeby ochrany života a zdraví osob, životního prostředí atd. ve vazbě na požadovanou výslednou kvalitu stavby. Stejné požadavky na vlastnosti staveb jsou rovněž zavedeny ve vztahu k návrhu a použití stavebních výrobků podle § 156 odst. 1 stavebního zákona.

TPS stanoví pouze stavebně technické požadavky a neobsahuje již žádné územně technické požadavky na stavby a jejich umisťování. Konečné vymezení územně technických požadavků je řešeno novelizovanou vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. TPS již neobsahují žádná ustanovení týkající se požární ochrany staveb. S ohledem na dřívější duplicitu požadavků v obou předpisech byl tento problematický stav odstraněn. Jde o reakci na právní úpravu Ministerstva vnitra, tj. vyhlášku MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která řeší danou problematiku v plném rozsahu. TPS zrušila vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Z tohoto důvodu převzala některá ustanovení ze zrušené vyhlášky a rozšířila tak okruh ustanovení týkající se zemědělské problematiky ve svém textu (§ 50 až § 53).

 NahoruVztah k normám

Vztah právního předpisu, resp. TPS k nezávazným českým technickým normám je řešen odkazem na pojem "normová hodnota“. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek (např. limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry) obsažený v příslušné ČSN, jehož splnění se považuje za dodržení konkrétního ustanovení TPS [§ 3 písm. k)]. Pojem normová hodnota zavádí právní domněnku v tom smyslu, že pokud je splněn příslušný požadavek odpovídající normy tam, kde se vyhláška na normu odkazuje, je splněn i požadavek právního předpisu. Na rozdíl od dřívější právní úpravy TPS umožňuje zvolit řešení odchylné od příslušné normy (§ 55 odst. 2) za předpokladu, že navržené řešení bude odpovídat nejméně základním požadavkům na stavby podle § 8 TPS (obsahuje výčet základních požadavků). Jedná se o tzv. "indikativní odkaz“, kdy shoda s normou je považována za jeden z možných způsobů splnění požadavků právního předpisu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o obecný odkaz, je ke každému ustanovení, které obsahuje odkaz na normovou hodnotu, konkretizována příslušná česká technická norma (ČSN, ČSN EN atd.). Aktualizovaný seznam příslušných českých technických norem (ČSN) vyjadřující konkrétní normové hodnoty je dostupný jako pracovní pomůcka na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj – www.mmr.cz/ územní plán a stavební řád/stanoviska, metodiky .

Na požadavek praxe NOVELA doplnila do zákona úpravu, která se týká změny českých technických norem během výstavby, avšak v platném zákoně chyběla. Stavební úřad posuzuje stavbu podle těch technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době zpracování dokumentace. Tzn., dojde-li během provádění stavby ke změně ČSN nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace, posuzuje se stavba podle ČSN nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace zpracována (§ 119 odst. 3 SZ).

 NahoruPřehled vyhlášky

TPS je členěna do sedmi částí, které upravují:

 NahoruČást první – úvodní ustanovení (§ 1 až § 3)

Předmět TPS je vymezen pro stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Nevztahuje se na stavby, jejichž povolování je v pravomoci speciálních stavebních úřadů (např. na stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací a stavby vodních děl). Rozsah uplatňování vyhlášky je stanoven v souladu s ustanovením § 169 odst. 1 stavebního zákona, kde je uložena povinnost právnickým a fyzickým osobám a orgánům státní správy postupovat podle obecných požadavků na výstavbu. U zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště a staveb kulturních památek nebo jsou v památkových rezervacích nebo zónách je umožněna "úleva“. Vyhláška se v těchto případech rovněž uplatňuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Při uplatnění tohoto ustanovení je však třeba prokázat, že řešením podle "úlevy“ bude dosaženo účelu sledovaného TPS, tzn., že nedojde k ohrožení bezpečnosti, zdraví, života a životního prostředí a dalších požadavků stanovených TPS.

TPS vychází z principu, že pro všechny druhy staveb v režimu tohoto předpisu platí veškeré požadavky chránící veřejné zájmy stanovené v její části druhé až páté. V části šesté jsou pak uvedeny pouze ty případy, kdy z veřejného zájmu jsou některé požadavky buď zpřísněny (např. stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování a další) zejména z důvodů ochrany bezpečnosti a zdraví, nebo naopak zmírněny (např. rodinné domy), a nebo mají některá specifika (např. zemědělské stavby).

V úvodních ustanoveních jsou vysvětleny vybrané pojmy, které jsou ve vyhlášce používány (např. byt, obytná a pobytová místnost, sítě technického vybavení, normová hodnota, stavba pro zemědělství a další). V této souvislosti je třeba připomenout, že některé definice pojmů, které obsahovala dřívější vyhláška (č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu) převzala do svého textu výše uvedená vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (§ 2). Jedná se o pojmy, které TPS užívá a jsou to bytové domy, rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci a stavby ubytovacích zařízení.

Část druhá – technické požadavky na stavby (§ 4 až § 7)

V této části jsou stanoveny technické požadavky pouze pro čtyři druhy staveb a jde o reziduum ustanovení, které dřívější vyhláška č. 137/1998 Sb. řešila v části územně technických požadavků na stavby a jejich umisťování. Jedná se o žumpy, rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu, připojení na sítě technického vybavení a oplocení pozemků. Na rozdíl od dřívější úpravy jsou ve formulaci těchto ustanovení uvedeny pouze stavebně technické požadavky a veškeré požadavky územně technického charakteru jsou z TPS vypuštěny a přesunuty do vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

 NahoruZákladní požadavky

Část třetí – požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb (§ 8 až § 17)

Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou formulovány na základě šesti základních požadavků na vlastnosti staveb (§ 8), které byly převzaty z evropského právního dokumentu, tj. Směrnice Rady č. 89/106/EHS o stavebních výrobcích (od 1. 7. 2013 bude směrnice v této části nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh).

Základní požadavky:

• mechanická odolnost a stabilita

  Požadavky pro navrhování a posuzování staveb a konstrukcí z hlediska mechanické odolnosti a stability jsou formulovány obecně, vzhledem k vysoké náročnosti této profese. Podrobná řešení, obsahující výpočtové a návrhové metody, hodnotové údaje, zkušební postupy apod. jsou ponechány na českých technických normách, zejména eurokódech (normativních dokumentech pro navrhování stavebních konstrukcí).

• požární bezpečnost

  Jak je uvedeno výše, TPS problematiku požární ochrany staveb již neřeší a v plném rozsahu respektování požadavku požární bezpečnosti se odkazuje na vyhlášku Ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

• ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí

  Uvedený požadavek se vztahuje na stavby, kde se jedná o hygienu nebo zdraví jejich obyvatelů, uživatelů nebo sousedů, přičemž povaha ohrožení se liší podle druhu staveb. Tento požadavek v zásadě zahrnuje specifická hlediska kvality vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Je charakterizován mimo jiné tepelnou pohodou prostředí, osvětlením, prosluněním, větráním, vlhkostí prostředí, kvalitou ovzduší, půdy, vody, nakládání s odpady atd. Vliv staveb na životní prostředí, jako jeden z dalších základních požadavků, se vztahuje na ochranu osob a zamezení znečištění vzduchu, půdy a vody.

• ochrana proti hluku a vibracím

  Ochrana proti hluku a vibracím se týká těch staveb, ve kterých nebo v jejichž blízkosti se nacházejí osoby nebo zvířata a jejich zdraví by mohlo být ohroženo hladinou hluku, kterému jsou vystaveny. Přitom cílem požadavku je, aby hluk vnímaný osobami zdržujícími se ve stavbě nebo na sousedících pozemcích a stavbách byl na úrovni, která neohrozí jejich zdraví, zaručí noční klid v uspokojivých podmínkách. Zahrnuje hlediska ochrany proti hluku šířícímu se vzduchem z vnějšku i vnitřku stavby, proti kročejovému hluku, hluku z technických zařízení apod.

• bezpečnost při provádění a užívání staveb

  Základní požadavek na bezpečnost při užívání staveb je soustředěn na dimenze hlavních domovních komunikací v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi. Dále jsou stanoveny podmínky odolnosti technického vybavení staveb v záplavových územích a požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách při provádění a užívání staveb.

• úspora energie a tepelná ochrana

  V souladu s celosvětovým trendem ochrany životního prostředí a úspory energií TPS obsahuje požadavky pro navrhování a provádění budov, zejména z hlediska spotřeby energií na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popř. klimatizaci s cílem co nejmenších spotřeb. Pro budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí jsou stanoveny dílčí požadavky na jejich tepelnou ochranu.

Ve vazbě na národní právní úpravu týkající se technických požadavků na stavební výrobky a pravidla volného obchodu na vnitřním trhu Evropské unie (viz § 13b zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), v ustanovení "základní požadavky“ (§ 8) je zařazen i požadavek pro návrh a použití výrobků, materiálů a konstrukcí s ohledem na jejich vhodnost a kvalitu. Tento požadavek je vázán na povinnost dodržení vyjmenovaných základních požadavků na vlastnosti staveb.

V části třetí jsou připojeny podmínky pro odstraňování staveb, které se soustřeďují na bezpečnost, ochranu života osob nebo zvířat, požární bezpečnost, kontrolu stability odstraňované stavby. Dále se požaduje, aby při odstraňování staveb byla zachována stabilita jiných staveb a provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.

Část čtvrtá – požadavky na stavební konstrukce staveb (§ 18 až 31)

Požadavky na stavební konstrukce jsou členěny podle jednotlivých druhů stavebních konstrukcí, tj. základy, stěny a příčky, stropy, podlahy, povrchy stěn a stropů, schodiště a šikmé rampy, komíny a kouřovody, střechy, výplně otvorů, zábradlí, výtahy, výtahové a větrací šachty, shozy pro odpad, předsazené části staveb a lodžie.

Část pátá – požadavky na technická zařízení staveb (§ 32 až 38)

Požadavky na technická zařízení staveb jsou členěny rovněž podle jednotlivých druhů zařízení, tj. vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, ochrana před bleskem, vzduchotechnická zařízení, vytápění.

V části čtvrté a páté TPS je obsaženo nejvíce konkrétních technických ustanovení ve vazbě na obecnější formulace základních bezpečnostních požadavků chránících veřejné zájmy, stanovených výše zmíněnou evropskou směrnicí o stavebních výrobcích (viz část třetí). K jednotlivým stavebním konstrukcím a technickým zařízením jsou podle jejich funkce a účelu přiřazovány podrobnější požadavky z hlediska mechanické odolnosti a stability, ochrany zdraví, bezpečnosti při užívání, ochrany tepla…