2.2.54
Nový stavební zákon – stavební řád
Mgr. Martina Pavelková
Dne 25. listopadu 2019 byl do meziresortního připomínkového řízení předložen nový stavební zákon. Zákon předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, dodavatelem návrhu byla Hospodářská komora. Dne 3. 4. 2020 bylo Ministerstvem pro místní rozvoj rozesláno připomínkovým místům vypořádání připomínek spolu s upraveným návrhem. Ve většině částí doznal návrh po vypořádání připomínek značných změn, příp. byl zcela přepracován. Opakování připomínkového řízení však Ministerstvo pro místní rozvoj dle svých mediálních prohlášení neplánuje. Nový zákon by měl nabýt platnosti v roce 2021 a účinnosti v polovině roku 2023.
V části šesté (ust. § 171 a násl.) nového stavebního zákona je upraven stavební řád. Tato část je členěna na dvanáct hlav, kdy každá z nich obsahuje větší či menší množství dalších podkapitol, podle tématu, jež upravují.
Hlava I – obecná a společná ustanovení
V této části je společně pro všechny typy řízení a postupů dle stavebního řádu upraven způsob podání a forma žádosti a evidence stavebních postupů (evidence řízení a jiných postupů). Současně je v úvodním ust. § 171 poměrně nekoncepčně, neboť se jedná spíše o ustanovení hmotného práva, řečeno, že povolování stavebním úřadem nepodléhají drobné stavby a změny využití území.
Hlava II – úkony před zahájením řízení
Jedná se v podstatě o novou část, neboť v platném stavebním zákoně je tato úprava obsažena spíše namátkově a nekoncepčně. V úvodu této části je upraven institut předběžné informace, která může obsahovat informace o podmínkách využívání území, o nezbytnosti povolení záměru, příp. jeho kolaudace, o věcném rozsahu posuzování žádosti, příp. o dotčených orgánech. Poskytuje ji stavební úřad.
Dále jsou v této části upravena vyjádření a závazná stanoviska (neintegrovaných) dotčených orgánů a lhůta pro jejich vydání. Předpokladem jejich uplatňování je princip koncentrace, podle které mohou být jejich případná doplnění uplatněna nejpozději při ústním jednání, příp. ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Současně je dotčený orgán vázán svým předchozím aktem (vyjádřením nebo závazným stanoviskem), tzn. že nový může vydat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve.
Jako poslední jsou v této části upravena vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury, a to náležitosti žádosti (přílohou musí být vždy dokumentace pro povolení záměru), lhůta a způsob doručení těchto vyjádření (lhůta 30 dnů, jinak fikce vyjádření bez připomínek) a úkony správce nebo provozovatele.
Hlava III – řízení o povolení záměru
Jedná se o nejobsáhlejší část stavebního řádu. Vedle obecných ustanovení o řízení v prvním stupni a řízení o odvolání obsahuje kapitoly o řízeních, jejichž předmětem jsou záměry EIA, o nestavebních záměrech a o změně záměru před dokončením.
V obecných ustaveních o povolovacím řízení je upraven okruh účastníků řízení (obdobně, jako ve stávající právní úpravě), včetně vymezení postavení společenství vlastníků jednotek. Zúžen je však okruh námitek, jež mohou tito účastníci uplatňovat, a to na námitky k hájení procesních práv, příp. v rozsahu přímého dotčení vlastnických či jiných práv k nemovitosti. Dále jsou rovněž obdobně jako ve stávající právní úpravě vymezeny náležitosti žádosti. Dokumentaci pro povolení záměru by měl žadatel vložit do evidence elektronických dokumentací a v žádosti na ni pouze odkázat. Mezi novinkami lze dále zmínit např. vyjádření stavebníka, které si je stavební úřad povinen vyžádat, zjistí-li, že žádosti nelze vyhovět. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou navrženy jako doposud v délce 30 až 60 dnů s tím, že v případě nečinnosti stavebního úřadu rozhodne na jeho místě nadřízený krajský stavební úřad. Institut automaticky generovaného povolení byl tedy v této části opuštěn. Za určitých podmínek (obec s územním plánem, nejedná se záměr EIA, bezvadná žádost) může stavební úřad vydat povolení stavby jako první úkon v řízení. Co se týče samotného povolení, to má být platné 2 roky (pokud stavební úřad nestanoví jinak, nejdéle však 5 let). Práva a povinnosti ze stavebního povolení mají nově ze zákona automaticky přecházet na právního nástupce.
Co se týče řízení o odvolání, to je upraveno v dílu druhém hlavy o povolování záměrů. Oproti obecné úpravě správního řádu je v ní stanoveno, že pokud odvolací orgán zjistí, že je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, případně je nesprávné, může jej buď…
