Zákon č. 350/2012 Sb. obsahuje vedle samotné změny stavebního zákona i novely souvisejících právních předpisů, v části třinácté pak novelu zákona č. 254/2011 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Dne 22. října 2012 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 350/2012 Sb. rozsáhlá novela stavebního zákona.
Účinnost zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, je stanovena ke dni 1. ledna 2013.
Níže je uveden přehled změn zákona č. 254/2001 Sb. a stručný komentář k nim:
1. § 5 odst. 3: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
Pojmy používané v ustanovení nevystihovaly výčet možných postupů stavebního úřadu při povolování staveb (ohlášení, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva) ani možnost vydání certifikátu na stavbu nebo její změnu autorizovaným inspektorem. Změna proto směřuje k využití širších pojmů, které obsáhnou jak správní řízení a postupy stavebních úřadů, tak i institut autorizovaného inspektora.
2. § 15 odst. 9: Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
Oprávnění autorizovaného inspektora upravuje § 149 odst. 1 stavebního zákona. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad osvědčit způsobem stanoveným v § 117 stavebního zákona, že navrhovaná stavba může být provedena, dále je oprávněn zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona. Platné znění vodního zákona vylučuje povolování vodních děl ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 stavebního zákona, čímž však zároveň připouští, že autorizovaný inspektor může na všechna vodní díla zpracovat certifikát pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona. Provedená úprava proto vylučuje vodní díla obecně z posuzování autorizovaným inspektorem. Výjimky z tohoto pravidla jsou pak uvedeny za středníkem (stávající text).
3. V § 15a odst. 3: Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
Změna směřuje k upřesnění přístupu ve vztahu k terénním úpravám prováděným v přirozených korytech vodních toků (§ 44 odst. 2 vodního zákona) a na pozemcích sousedících s nimi, které nemění podstatně přirozená koryta vodních toků, avšak jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků. Vzhledem ke znění § 46 vodního zákona totiž bylo možné v určitých případech dovozovat, že tyto by vyžadovaly stavební povolení, protože lze do koryta vodního toku zasáhnout pouze činnostmi prováděnými v souladu s vodním zákonem (viz § 15a odstavec 2).
4. V § 30 odst. 7: Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
Změna reaguje na požadavky praxe, kdy je v některých případech potřebné udělit výjimku ze zákazu vstupu do ochranného pásma I. stupně „plošně“, neurčitému okruhu adresátů (viz například „obecné“ umožnění vjezdu cyklistů na cyklostezky), což individuální správní akt (rozhodnutí), který musí mít jmenovitě určeného „adresáta“, neumožňuje, institut opatření obecné povahy však ano.
5. V § 38 odst. 5: Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
Změnou dochází ke zpřesnění textu tak, aby byl naplněn účel ustanovení, a to zakotvení výjimky z povinnosti měření objemu a míry znečištění vypouštěných odpadních vod (§ 38 odst. 4) pouze pro ohlašovaná certifikovaná vodní díla a k jednoznačnému provázání § 38 odst. 5 s § 15a vodního zákona. Pro ohlašování vodních děl podle § 15a vodního zákona se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona (§ 15a odst. 1 vodního zákona).
6. V § 38 odstavec 7: Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je…
