V praxi se stává, že soused realizuje na svém pozemku stavbu bez příslušného povolení nebo opatření stavebního úřadu, přičemž se může jednat o stavbu, kterou sousedé z hlediska jejich případných vlivů vnímají negativně. Jednou z takových problematických staveb je oplocení, neboť to je zpravidla realizováno na hranici dvou pozemků.
Cílem tohoto textu je poskytnout informace o legislativním zakotvení těchto staveb po velké novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb., účinné od 1. 1. 2018, a zároveň návod na procesní řešení nastíněné situace.
Podle ust. § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona účinného od 1. 1. 2018 nevyžadují žádné rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše. Oplocení, které tedy splňuje uvedené parametry, lze realizovat bez jakéhokoliv úkonu stavebního úřadu, a to bez ohledu na jeho velikost, materiál a případnou vzdálenost od sousedního pozemku. Žádné rozhodnutí stavebního úřadu by dokonce nevyžadovalo ani takové oplocení, které by naplňovalo výše uvedené parametry, nicméně by bylo realizováno na cizím pozemku. Podmínkou tohoto volného režimu kromě výšky do 2 m je, že oplocení nesmí hraničit s veřejně přístupnou pozemní komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích ani s veřejným prostranstvím dle ust. § 34 zákona o obcích, což jsou náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Výkladem pojmu „hraničit“ se zatím správní ani soudní praxe výslovně nezabývala, lze však očekávat, že ze stavby hraničící s pozemky nebo stavbami určitého druhu budou považovány stavby na tyto pozemky bezprostředně navazující, a to min. jednou stranou, nikoliv tedy pouze např. jedním „rohem“. Pokud s pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím hraničí pouze jedna strana oplocení nebo opěrné zídky, je třeba v umísťovacím režimu (územní souhlas nebo územní rozhodnutí) projednat pouze tuto část. Zbytek lze realizovat bez rozhodnutí stavebního úřadu.
Jestliže tedy byla v minulosti realizována stavba oplocení bez příslušného rozhodnutí nebo souhlasu stavebního úřadu, bude posouzena podle výše uvedené úpravy,…