2.2.5
Návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Stávající právní úprava na současnou situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, v jehož důsledku se dala do pohybu migrační vlna nebývalého rozsahu, není dimenzována. Právní úprava oblasti územního plánování i stavebního řádu je zaměřena na standardní potřeby obyvatel ČR a v rámci toho upravuje postupy pro ochranu veřejných zájmů, což s sebou pochopitelně při postupu podle jednotlivých standardních procesů nese riziko časové náročnosti posuzování těchto zájmů. Proto je žádoucí stanovit zvláštní a dočasné úlevy v rámci procesů upravených stavebním zákonem, čímž bude zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby v oblasti bydlení nebo ubytování, a podle potřeby rovněž v oblasti vzdělání a sociální nebo zdravotní péče, neboť kapacita bytových jednotek či ubytovacích zařízení a související veřejné infrastruktury není aktuálně dimenzována na tak výrazný nárůst poptávky.
Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.
Navrhovaná právní úprava stanovuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, a to s ohledem na akutní potřebu zajištění bydlení nebo ubytování a případně dalších staveb související veřejné infrastruktury v návaznosti na zvýšení počtu osob s pobytem v České republice v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu ke stavebnímu zákonu, přičemž se počítá s aplikací stavebního zákona včetně prováděcích právních předpisů i souvisejících právních předpisů, s výjimkou postupů a požadavků upravených speciálně v navrhované právní úpravě.
Návrh zavádí pojem nezbytné stavby, která je definována jako stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Nezbytná stavba je vždy stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s provedením nezbytné stavby. Návrh zároveň s ohledem na charakter nezbytné stavby vymezuje, že stavebníkem nezbytné stavby je Česká republika, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba.
Veškeré postupy podle návrhu zákona, tedy žádost o výjimku z územního plánu, možnost odchýlit se od některých technických požadavků na stavby a zvláštní postup v oblasti stavebního řádu, je možné aplikovat pouze ve vztahu k nezbytné stavbě.
ZÁKON
ze dne ... 2022
o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
Parlament se unesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
NahoruÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
NahoruPředmět úpravy
Tento zákon upravuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu při umisťování, povolování a realizaci nezbytných staveb sloužících ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Účelem zákona je stanovit postup obcí při rozhodování o výjimce z územního nebo regulačního plánu a stavebních úřadů při umisťování a povolování staveb, které mají sloužit ke zmírnění následků způsobených invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu. Jelikož je cílem návrhu zákona výrazně zjednodušit a zrychlit proces umisťování a povolování tzv. nezbytných staveb (viz odůvodnění k § 2), je nutné jasně vymezit předmět právní úpravy v tom smyslu, aby na základě tohoto zákona nedocházelo k realizaci jakýchkoliv staveb sloužících obecně např. pro účely bydlení či ubytování. Všechny nezbytné stavby realizované na základě tohoto zákona musí sloužit k účelu, který je dán předmětem právní úpravy.
§ 2
NahoruNezbytná stavba
(1) Nezbytnou stavbou je
a) stavba nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování a s ní související stavby veřejné infrastruktury a terénní úpravy,
b) změna v účelu užívání, nebo
c) změna dokončené stavby,
sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
(2) Za nezbytnou stavbu podle odstavce 1 se nepovažuje stavba nebo soubor staveb, změna v účelu užívání nebo změna dokončené stavby podléhající posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(3) Nezbytná stavba se zřizuje jako stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s jejím provedením.
Je zaváděn pojem nezbytné stavby, která je definována jako stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Nezbytná stavba je navrhována vždy jako stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s provedením nezbytné stavby.
Nezbytnou stavbou se rozumí stavba nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování, a s ní související stavby veřejné infrastruktury a terénní úpravy, změna v účelu užívání, nebo změna dokončené stavby.
Z režimu nezbytných staveb jsou vyloučeny obecně záměry stavby, soubory staveb, změny v účelu užívání a změny dokončené stavby, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, neboť se jedná o záměry, které svým rozsahem jednoznačně přesahují účel a smysl navrhované právní úpravy. Mají-li být tyto stavby realizovány, je tak nutno učinit i s ohledem na evropskou legislativu (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí), po provedeném procesu posouzení vlivů na životní prostředí a standardním povolovacím procesu spolu s odpovídajícím zapojením veřejnosti.
Pojmy stavba nebo soubor staveb jsou definované v § 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"). Jako stavby související jsou pak zákonem uváděny stavby veřejné infrastruktury a terénní úpravy, které jsou vymezeny v § 2 odst. 1 písm. m) stavebního zákona a v § 3 odst. 1 stavebního zákona. Veřejnou infrastrukturu tvoří pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, veřejných prostranství, ale i občanského vybavení, kterými jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny nebo zdravotní služby.
Změnou v účelu užívání podmíněnou změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, se rozumí změna uvedená v § 126 a 127 stavebního zákona. Změnou dokončené stavby je pak změna dokončené stavby definovaná v § 2 odst. 5 stavebního zákona.
§ 3
(1) Stavebníkem nezbytné stavby je Česká republika, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba.
(2) Vlastníkem nezbytné stavby může být pouze osoba uvedená v odstavci 1. Pokud je postupem podle § 14 nezbytná stavba změněna na stavbu trvalou, lze ji po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně doby trvání nezbytné stavby převést pouze na osoby uvedené v odstavci 1.
S ohledem na účel nezbytných staveb a povinnosti státu a územně samosprávných celků při zvládání situace vzniklé invazí vojsk Ruské federace se navrhuje omezit vlastnictví nezbytných staveb. Předpokladem realizace nezbytných staveb je totiž také případná finanční participace ze strany veřejných rozpočtů.
ČÁST DRUHÁ
NahoruZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 4
NahoruRozhodnutí o výjimce
(1) Rada obce a v obcích, kde se rada obce nevolí, zastupitelstvo obce může na žádost stavebníka rozhodnout o výjimce z těch ustanovení územního plánu nebo regulačního plánu, která znemožňují umístit nezbytnou stavbu na pozemku v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo ploše přestavby vymezených tímto územním plánem, a to v plochách s rozdílným způsobem využití bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených obytných, výroby a skladování, smíšených výrobních nebo specifických.
(2) Rozhodnutí o výjimce obsahuje
a) označení územně plánovací dokumentace, které se výjimka týká,
b) stanovení rozsahu částí územně plánovací dokumentace, které se pro umístění nezbytné stavby nepoužijí,
c) druh a účel nezbytné stavby.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o výjimce není přípustné.
Rozhodnutí o výjimce z vybraných ustanovení územního plánu, popřípadě regulačního plánu, může na základě tohoto zmocnění udělit rada obce v případě, že vybraná ustanovení územního plánu nebo regulačního plánu znemožňují umístění nezbytné stavby (dle definice v § 2). Rozhodnutí o výjimce udělí rada obce na žádost stavebníka. V případě, že se v obci rada nevolí, přebírá tuto kompetenci zastupitelstvo obce (obdobně jako v § 6 odst. 6 stavebního zákona). Výjimku uděluje rada obce v samostatné působnosti, protože také územní plán nebo regulační plán je vydáván v samostatné působnosti, byť k jeho vydání je zmocněno zastupitelstvo obce. Výjimku lze udělit pouze v odstavci 1 uvedeném rozsahu. Tedy musí se jednat o pozemky, které jsou buď v zastavěném území, nebo jsou součástí vymezených zastavitelných ploch nebo ploch přestavby. Současně také musí platit, že jsou tyto pozemky vymezeny územním plánem jako plochy s rozdílným způsobem využití bydlení (§ 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), rekreace (§ 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), občanské vybavení (§ 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), veřejná prostranství (§ 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), smíšené obytné (§ 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), výroba a skladování (§ 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.), smíšené výrobní (§ 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) a specifické (§ 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). V případě jiných ploch s rozdílným způsobem využití nelze výjimku udělit. Současně není možné umístit stavbu na základě ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona.
Rozhodnutí o výjimce musí obsahovat označení územně plánovací dokumentace, které se výjimka týká. Dále musí obsahovat stanovení rozsahu těch částí územně plánovací dokumentace, které se pro umístění nezbytné stavby nepoužijí. Lze předpokládat, že ve většině případů půjde o podmínky podle ustanovení § 43 odst. 2 stavebního zákona nebo o podmínky plošného a prostorového uspořádání podle § 43 odst. 1 stavebného zákona. Součástí rozhodnutí o výjimce musí být také druh a účel nezbytné stavby.
S ohledem na účel výjimky a s ohledem na skutečnost, že samotné povolení výjimky nemůže samo o sobě způsobit zásah do právem chráněných zájmů dotčených osob (analogicky viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 163/2019-51) se navrhuje stanovit, že proti rozhodnutí o výjimce není přípustné odvolání. Rozhodnutí o výjimce bude přezkoumatelné spolu s územním souhlasem jako podklad pro jeho vydání, a to ve smyslu § 75 odst. 2 soudního řádu správního, neboť až vydáním společného souhlasu (viz § 6 návrhu) ve spojení s vydanou výjimkou může být zasaženo do právem chráněných zájmů dotčených osob.
ČÁST TŘETÍ
NahoruMINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NEZBYTNÉ STAVBY
§ 5
Při realizaci nezbytné stavby se stavebník může odchýlit od
a) § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 5 písm. a), § 20 odst. 7, § 21, 22, 24 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů,
b) § 5, 7, § 11 odst. 1, 2, 4, 5, 7 a 8, § 12, 13, 39, 40 a 43 až 45 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhuje se stanovit možnost odchýlit se v případě nezbytných staveb od vybraných ustanovení prováděcích právních předpisů ke stavebnímu zákonu, kterými jsou stanoveny obecné požadavky na výstavbu. Konkrétně jde o vybraná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
Možnost odchýlení se od vybraných ustanovení je stanovena tak, aby byla i přes tyto odchylky zajištěna dostatečná ochrana majetku, zdraví osob a zvířat, a ochrana životního prostředí.
ČÁST ČTVRTÁ
NahoruZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 6
NahoruSpolečný souhlas
(1) Stavebník může nezbytnou stavbu provést na základě společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru (dále jen "společný souhlas") podle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Pro společný souhlas se použije zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.
Navrhuje se stanovit, že realizovat nezbytnou stavbu bude možné na základě společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru (dále jen "společný souhlas"). Nad rámec stavebního zákona se tak rozšiřuje okruh staveb, u kterých k jejich umístění a realizaci postačí územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného záměru (§ 96 odst. 2 a § 104 stavebního zákona). Jde totiž i o stavby, které by bez stanovení speciálního režimu vyžadovaly územní rozhodnutí o umístění stavby a k jejich provedení i stavební povolení.
Při "povolení" nezbytné stavby se bude procesně postupovat podle § 96a stavebního zákona s odchylkami, které stanoví v dalších ustanoveních tento zákon (např. odchylky v rozsahu společného oznámení, ve lhůtách pro dotčené orgány a lhůtách pro vydání společného souhlasu).
Realizovat nezbytnou stavbu bude možné na základě společného souhlasu (§ 96a odst. 4 stavebního zákona), přičemž společný souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu a na jeho vydání se část druhá a třetí správního řádu nepoužije (§ 96a odst. 3 ve spojení s § 96 odst. 4 a § 106 odst. 2 stavebního zákona). Proti vydanému společnému souhlasu se tudíž nelze odvolat a možná je pouze žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (viz blíže odůvodnění k § 13).
§ 7
Společné oznámení nezbytné stavby
(1) Oznámení záměru podle § 96, a ohlášení stavebního záměru podle § 105 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "společné oznámení nezbytné stavby"), lze podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Ke společnému oznámení nezbytné stavby stavebník připojí pouze
a) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle jiných právních předpisů,
b) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
c) dokumentaci nezbytné stavby, která obsahuje jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy,
d) rozhodnutí o výjimce podle § 4, bylo-li vydáno,
e) návrh lhůty, ve které bude nezbytná stavba provedena.
(3) Z jednoduchého technického popisu podle odstavce 2 písm. c) musí vyplývat, že nezbytná stavba je navržena v souladu s § 5.
S ohledem na charakter nezbytných staveb, který by měl být primárně dočasný, a s ohledem na účel nezbytných staveb, se navrhuje v odstavci 1 stanovit, že tyto stavby lze realizovat pouze po omezenou dobu po nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná se totiž o opatření mimořádné, které má zmírnit dopady náporu vysídlených osob zdržujících se na území České republiky. Oznámit nezbytnou stavbu proto bude možné pouze po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Náležitosti oznámení záměru a ohlášení stavebního záměru,…
