dnes je 21.12.2024

Input:

Územní plán

24.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.4
Územní plán

Ing. Bohumír Číhal

Územní plán navazuje na zásady územního rozvoje a stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (tzv. “urbanistickou koncepci“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Zásadním obsahem územního plánu je vymezení zastavěného území, ploch a koridorů, zejména zastavitelných ploch, ploch změn v krajině a ploch vymezených ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy. Současně stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace zásad územního rozvoje

Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.

Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. Marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu; do uvedené lhůty se nezapočítává doba, po kterou žadatel zajišťoval úpravu návrhu regulačního plánu podle výsledků projednání.

Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů (různé formy dotací či příspěvků, např. z evropských fondů) na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

Náležitosti obsahu územního plánu

Náležitosti obsahu územního plánu a jeho zadání, vyhodnocení včetně grafické části a zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

Obsah zadání územního plánu je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. Pokud je v zadání územního plánu uloženo zpracování variant řešení, obsahuje zadání požadavky a podmínky pro jejich posuzování. Územní plán obsahuje textovou a grafickou část. Obsah územního plánu, včetně jeho odůvodnění, je stanoven v příloze č. 7. Pro územní plán vojenského újezdu se použije obsah uvedený v této příloze přiměřeně. Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5000 a vydávají se v měřítku 1 : 5000 nebo 1 : 10000. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku výkresu ploch a koridorů zásad územního rozvoje nebo větším. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. Obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je stanoven v příloze č. 5 k vyhlášce

Požadavky na vymezování ploch

Obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území stanoví vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Obecným požadavkem na vymezování ploch je vytvářet a chránit bezpečně přístupná veřejná prostranství v zastavěném území a v zastavitelných plochách, chránit stávající cesty umožňující bezpečný průchod krajinou a vytvářet nové cesty, je-li to nezbytné

K naplňování cílů a úkolů územního plánování a s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2. Plochy se vymezují podle

  • stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro stanovení ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou ochrana přírodního a kulturního dědictví, civilizačních, architektonických a urbanistických hodnot),

  • významu (zejména plochy zastavitelné, plochy územních rezerv, plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území. Pro tyto plochy se zpravidla určuje i způsob jejich využití).

Plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené v části druhé vyhlášky, se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. Lze je s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v odůvodnění opatření, kterým se vydává územní plán, lze stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce.

Na území obce se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou jedno případně více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu (s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků), a dále pozemky vně intravilánu (zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví).

Pořízení územního plánu

Obce nemají zákonnou povinnost pořídit územní plán, prvním krokem je tedy rozhodnutí, zda se vůbec bude pořizovat. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce z vlastního podnětu, na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, na návrh oprávněného investora.

Náklady na pořízení územního plánu

Náklady na zpracování územního plánu nebo jeho změny projektantem, na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a na vyhotovení úplného znění územního plánu po jeho změně hradí obec, která rozhodla o pořízení. Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad pozemního rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj. Výjimkou jsou případy, kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby dotčené obce. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (pokud se zpracovává), vyhotovení úplného znění územního plánu po jeho změně, náklady na zpracování změn regulačních plánů touto změnou vyvolaných a vyhotovení úplného znění regulačních plánů po jejich změně, popřípadě náklady způsobené majetkovou újmou. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou uvedených nákladů navrhovatelem. Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.

Náklady spojené s projednáním územního plánu (tj. náklady na zajištění veřejného projednání, doručování apod.) hradí zásadně pořizovatel.

Návrh na pořízení územního plánu

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje a obsahuje údaje umožňující identifikaci navrhovatele, navrhovanou změnu využití ploch na území obce, údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, důvod pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, návrh úhrady nákladů na pořízení změny územního plánu a dalších uvedených nákladů. Obec předá návrh pořizovateli, ten jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování (tj. pořizovatele).

Návrh zadání územního plánu

Následně zpracuje pořizovatel návrh zadání územního plánu, který je projednán s obcí, pro kterou je zpracováván, s újezdním úřadem sousedícího vojenského újezdu, s dotčenými orgány, sousedními obcemi, a s krajským úřadem. Dotčené orgány a krajský úřad mohou uplatnit svá stanoviska k obsahu územního plánu, zejména požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Sousední obce mohou uplatnit své připomínky k obsahu územního plánu. Lhůta pro uplatnění požadavků a podnětů je stanovena na 30 dnů od doručení návrhu zadání. Připomínky k návrhu zadání může uplatnit písemně i veřejnost, proto pořizovatel zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu. Po dobu 30 dnů ode dne doručení oznámení o projednávání zadání může každý uplatnit své připomínky. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.

Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů. Na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (pokud se zpracovává), zajistí upravení návrhu a předloží jej zastupitelstvu obce ke schválení.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky konzultací návrhu územního plánu příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných důvodů, se lhůta může prodloužit nejdéle o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska. V tomto případě pořizovatel zohlední také stanoviska dotčených orgánů, připomínky, případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací podle odstavce 4 k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Vyhodnocení projedná Rada obcí a doporučí pořizovateli jednu variantu pro další zpracování územního plánu. Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle zákona o ochraně přírody a krajiny (obdobně jako při zpracování zásad). Kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku.

Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může být uplatňováním územního plánu významně ovlivněno, a nabídne mu konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví

Nahrávám...
Nahrávám...