Mgr. Martina Pavelková
Podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb. je v územním řízení posuzován mimo jiné soulad záměru s obecnými požadavky na využívání území. Toto kritérium se uplatní i v jiných postupech upravených ve stavebním zákoně, při kterých dochází k umístění záměru.
Jedním z obecných požadavků na využívání území je požadavek na zachování kvality prostředí, který je posuzován v rámci obecného požadavku na vzájemné odstupy staveb (§ 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). Dřívější právní úprava užívala v této souvislosti pojem "pohoda bydlení", ten však byl posléze nahrazen právě "kvalitou prostředí", která má obecnější význam a tedy i širší uplatnění. Co se výkladu týče, praxe vychází i z dřívější judikatury k pojmu "pohoda bydlení".
Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.
Kvalita prostředí je neurčitý právní pojem, který byl v minulosti několikrát předmětem výkladu Nejvyššího správního soudu. Za nejvýznamnější je nutno považovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005-116, ve kterém Nejvyšší správní soud definoval, co je třeba rozumět "pohodou bydlení". V zásadě se jedná o souhrn činitelů vnějších negativních vlivů, posouzených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s ohledem na území, kde má být záměr umístěn, a to s přihlédnutím ke způsobu života dotčených osob, který však musí odpovídat určitému standardu předmětné lokality. Součástí tohoto posouzení bude typicky otázka hluku, prašnosti, vibrací, oslunění a zastínění pozemků, ale s ohledem na znění případných námitek může být také otázka ztráty výhledu nebo znemožnění běžně prováděných činností. Konkrétní složky pohody bydlení mohou být různé, tzn., že budou stanoveny zejména s přihlédnutím ke zvláštnostem dané lokality. Kvalita prostředí je tedy dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, přičemž pro její zabezpečení se zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky. Při posouzení kvality prostředí z objektivních hledisek (např. nízká hladina hluku, čistota ovzduší, oslunění apod.) přitom nelze zcela odhlížet od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob, jichž se má stavba, jejíž vliv na kvalitu prostředí je zkoumán, dotýkat…
