dnes je 21.12.2024

Input:

Klasické povlakové hydroizolace

24.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.1.3
Klasické povlakové hydroizolace

Ing. Bohumír Číhal

Pro izolace proti vodě se po mnoho desetiletí uplatňují materiály a výrobky z asfaltu, které postupně nahradily v této oblasti původně používaný dehet (tér). Asfaltové materiály zaznamenaly prudký rozvoj zvláště ve 2. polovině 20. století, kdy se postupným přechodem od asfaltů přírodních k asfaltům ropným otevřela cesta k jejich dalším úpravám a jejich prefabrikaci, až po dnes používané asfaltované pásy, hydroizolační dílce a další výrobky.

Vedle asfaltových technologií se začaly rozvíjet i technologie nátěrové a stěrkové založené na zcela jiné bázi, jako např. akryláty, polyuretany a jejich modifikace. Ještě větší rozvoj zaznamenaly systémy fóliové založené na matečném PVC, polyolefinech, PE a jejich kombinacích, které našly své místo nejen na střechách, ale též u izolací spodní stavby proti vodě všech kategorií. Zvláště v náročných případech izolací proti spodní a tlakové vodě se uplatňují velice dobře propracované fóliové systémy, z nichž některé jsou navrhovány tak, aby byla možná jejich případná dodatečná sanace injektáží. Na přelomu století se na našem trhu mimo jiné objevila také nová technologie – speciální fólie, která reaguje s povrchem betonové konstrukce tak, že zajišťuje celoplošné spojení hydroizolace s chráněnou konstrukcí na její návodní straně.

Technologie založené na ropném asfaltu zaznamenaly v minulých letech prudký rozvoj a špičkové natavitelné pásy z modifikovaných asfaltů technicky stále velmi úspěšně konkurují fóliovým systémům. Dosáhly v celosvětovém měřítku až 80 % stavebního trhu v oblasti izolací proti vodě a krytin střech a v tomto směru není výjimkou ani český trh. Izolační pásy z modifikovaných asfaltů úspěšně soupeří se stěrkovými a fóliovými systémy zejména díky širokému sortimentu výrobků s nejrůznějším spektrem fyzikálně mechanických odolností a aplikačních možností. Jejich výhodou je také relativně nízká pracnost zvláště při řešení náročných detailů izolačních systémů, poměrně značná odolnost vůči mechanickému poškození následujícími stavebními pracemi a jednoduchá identifikovatelnost v případě poškození, včetně jednoduchosti lokální opravy. Svou roli hraje také možnost výběru z široké škály cenových kategorií podle požadavků a možností stavebníka.

MATERIÁLOVÉ VARIANTY PRO POVLAKOVÉ ASFALTOVÉ HYDROIZOLACE

Asfaltové izolační pásy

Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Moderní asfaltové materiály se ve svých mechanicko -fyzikálních vlastnostech výrazně odlišují od méně kvalitních starších pásů a lepenek. Mezi klady asfaltových pásů patří skutečnost, že je lze celoplošně natavovat k podkladu.

Podle typu krycí hmoty rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných.

Pásy z oxidovaného asfaltu

Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu představují známé "klasické asfaltové pásy", s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy.

Pásy z modifikovaného asfaltu

Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Významná je zlepšená odolnosti proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách. Používají se dva druhy modifikovaných asfaltů:

  • plastický typ (APP – ataktický polypropylén) – pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca –20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení. Pásy s plastickou modifikací bývají lacinější než s elastickou modifikací, jejich vlastnosti při nízkých teplotách jsou však horší;

  • elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu – SBS) – tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca –35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady a použité technologii (je třeba vždy posoudit certifikát konkrétního výrobku). U kvalitních pásů by se měl obsah elastické modifikace pohybovat mezi 7 a 15 %. Vyšší obsah modifikační přísady dává asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí (ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení: 2000).

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů podstatně závisí na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty.

Nosná vložka ovlivňuje mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost. Vývojově nejstarší používanou vložkou byly papírové a hadrové lepenky, později pak netkané jutové textilie. Tyto vložky jsou nasákavé a při dlouhodobém působení vlhkosti dochází k bobtnání a hnití vláken, což se projevuje objemovými změnami spojenými s destrukcí vložky. Vzhledem k nízké životnosti je jejich použití pro trvalé stavby nevhodné.

Na nosné vložce asfaltového pásu závisí do jisté míry charakteristika a použití celého výrobku. Nosnou vložku je možné rozdělit podle

• nasákavosti

• nasákavé nosné vložky (například pásy A330H);

• nenasákavé nosné vložky (polyesterové rouno, skelná tkanina...);

• materiálu

• papír;

• polyester;

• skelná nosná vložka;

• kovová nosná vložka (hliník...);

• kombinovaná nosná vložka (polyester+skelné vlákno...);

• možnosti kotvení pásu na pásy

• s vložkou vhodnou ke kotvení (skelná tkanina...obecně musí výrobce materiál ke kotvení deklarovat);

• s vložkou nevhodnou ke kotvení (papírová nosná vložka ...).

Pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken v podobě rohoží či tkanin jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kN/m, pevnost pásů s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kN/m (skleněné rohože) po 16 kN/m (polyesterové rohože). Kromě men-ší pevnosti bývá nevýhodou některých skleněných rohoží i omezená tažnost (do 4 %), což může činit potíže při tvarování pásů v místech detailů. Tento nedostatek odstraňují houževnaté a průtažné rohože z polyesteru, které poskytují pásům dobrou tvarovatelnost. Vzhledem k vyšší ceně se polyesterové vložky používají zpravidla jen v kombinaci s modifikovanými asfalty.

Při používání pásů s vložkou z kovové fólie (nejčastěji hliníkové) je třeba zohlednit jejich specifické chování. Vhodnější jsou pásy s vložkou opatřenou profilováním nebo s vložkou zvlněnou, neboť tyto úpravy zlepšují adhezi krycí vrstvy, tažnost a ohebnost pásu a vyrovnávají dilatační změny, způsobené rozdílnou roztažností asfaltu a hliníku. Průtažnost ale i tak zůstává velmi nízká. Průtažnost nezvýší ani kombinace kovové fólie s modifikovaným asfaltem. Obezřetnost je na místě i při jejich pokládce. Vložky z hliníkové fólie mohou působením alkalických vod korodovat. Aby se předešlo porušení izolace, neměly by být pásy s těmito vložkami kladeny na vlhký čerstvý beton. Při natavování pásů je třeba postupovat opatrně, protože se vložka snadno zahřeje a může dojít k nadměrnému stékání krycí asfaltové hmoty (zvláště u pásů z klasického asfaltu). Pásy po natavení podržují vyšší teplotu, zůstávají déle měkké, čímž je pochůznost po nich na delší dobu omezena.

Pásy používají jako nosnou vložku přímo fólii z polyetylénu, která plní i hydroizolační funkci. Některé pásy mají na fólii nanesenou samolepící vrstvu z modifikovaného asfaltu, která kromě funkce izolační slouží k vzájemnému spojování pásů a k celoplošnému připevnění k podkladu. Zrychlí se tím ve srovnání s procesem natavování aplikace izolace .

Zavedení modifikovaných pásů a kvalitnějších výztužných vložek umožnilo pokládat asfaltové pásy volně (bez celoplošného natavení). Mechanické kotvení se provádí pouze na svislých konstrukcích. U volného kladení závisí výsledná těsnost izolačního povlaku převážně na kvalitě spojů, prostupů a přítomnosti defektů v izolaci.

Neméně důležitá je tloušťka asfaltového pásu. Pro natavení je důležitá zejména krycí vrstva asfaltu na nosné vložce, která snižuje nebezpečí, že se při lehkém přešlehnutí plamenem odkryje nosná vložku pásu.

VÝROBKY PRO ASFALTOVÉ IZOLACE NA TRHU

Při výběru asfaltových pásů je třeba vždy pro konkrétní případ posoudit následující hlediska:

  • mechanickou odolnost – v základních vlastnostech, mezi něž patří ohebnost, tažnost, tepelná stálost, bod měknutí atd., vykazují modifikované pásy lepší hodnoty;

  • životnost – trvanlivost modifikovaných pásů zvláště při vystavení nepříznivým vlivům může být až desetkrát větší oproti klasickým pásům;

  • ekonomická kritéria – pořizovací cena modifikovaných pásů je dvoj až trojnásobná oproti klasickým pásům s obdobnou vložkou a tloušťkou. Cena SBS pásů je zpravidla větší než APP pásů, pásy s polyesterovými vložkami jsou dražší než s vložkami skleněnými;

  • speciální vlastnosti – patří mezi ně povrchová úprava, samolepící úprava, rýhování okrajů pásů umožňující natavování horkým vzduchem, odolnost proti prorůstání kořenů a biologické korozi, tržné zatížení a další.

Výrobce, případně prodejce má povinnost dle příslušných norem (především dle ČSN EN 13707: 2014, ČSN EN 13969: 2005) vydat k asfaltovému pásu technický list. Tento technický list obsahuje složení pásu, podmínky použití, skladování a řadu technických parametrů. Mezi těmito parametry je také tloušťka a plošná hmotnost pásu (není povinnost udávat oba údaje). Název výrobku může obsahovat i značení asfaltového pásu. Orientací mezi tloušťkou a plošnou hmotností asfaltového pásu zhoršuje paradoxně značení asfaltových pásů v případě, kdy součástí značení je v jednom případě tloušťka asfaltového pásu a v druhém případě plošná hmotnost. Někteří výrobci značení udávají samostatně jako další položku (např. v ceníku). Značení obsahuje základní informace o výrobku:

  • druh nosné vložky;

  • druh asfaltové hmoty;

  • tloušťku pásu nebo plošnou hmotnost.

V České republice jsou používány především dva základní typy značení: dle ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení: 2000, část 3.4, nebo podle dokumentu DIN (evropské značení, které není závazné).

V následující tabulce uvádíme výklad používaných značek ČSN 73 P 0606 na značení asfaltovaného pásu

AP PYE(SBS) PV 180 S4 (-25):

Tab. č. 1: Značení asfaltových pásů dle ČSN P 73 0606

TP SVAP

Technická pravidla SVAP 01 Asfaltové pásy pro použití v ČR Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR uvádějí pro označení asfaltových pásů následující značky (jsou použity mezinárodní značky, používané pro příslušný výrobek a materiál v Evropské unii. Označení vychází z německé normy DIN). V ČR platí na podkladě dobrovolného přistoupení k jejich zavedení pro členy Svazu výrobců asfaltových pásů a pro přizvané nebo dobrovolně přistoupené dovozce ze zahraničí.

Pásy se podle SVAP 01 označují

• obchodním názvem, vč. označení výrobce;

• značkou nosné vložky;

• typem asfaltového pásu;

• číslem označujícím tloušťku asfaltového pásu;

• zkratkou pro označení povrchové úpravy;

• minimální plochou asfaltového pásu;

• datumem výroby, popř. směnou.

Značky pro typy nosných vložek:

P nosná vložka z polyesterového rouna nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem polyesterového rouna;

G nosná vložka ze skelné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skelné tkaniny;

V nosná vložka ze skelné rohože;

AL hliníková fólie.

Značky pro typy krycí hmoty:

APP asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery;

SBS asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery;

OX asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu.

Orientace při výběru vhodného pásu z hlediska natavení je někdy ztížena tím, že ne všichni výrobci mají uvedeno v označení názvu identifikaci pásu k natavení S (např. G200 S40, V60 S35, G S4 -25 mineral apod.). U pásů typu S by měla být krycí vrstva asfaltu na vložce větší než 1mm (pásy typu R – s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A – bez krycí vrstvy asfaltu) jsou k natavení nevhodné).

Normy pro certifikaci

Asfaltové pásy jsou certifikovány podle evropských harmonizovaných norem:

  • ČSN EN 13707 Hydroizolační pásy a fólie – Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech – Definice a charakteristiky: 2014;

  • ČSN EN 13969 Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě – Definice a charakteristiky): 2005;

  • ČSN EN 13970 Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany – Definice a charakteristiky: 2005;

  • ČSN EN 13859-1 Hydroizolační pásy a fólie – Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace – Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny;

  • ČSN EN 13859-2 Hydroizolační pásy a fólie – Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace – Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny: 2014.

Výrobci obvykle nabízejí asfaltové pásy rozdělené do kategorií: lehké, oxidované, modifikované a speciální modifikované. Pro rozsáhlost dodávaných výrobků uvádíme pouze omezený výběr s jejich charakteristikou použití.

Lehké asfaltové pásy

Používají se pro dočasné účely a jako separační a podkladní pásy.

A 330 H (klasický "térpapír")

Asfaltový pás typu A (bez krycí vrstvy asfaltu), s nízkou pevností, s nasákavou nosnou vložku a omezenou vodotěsností. Cenově nejdostupnější separační pás je určený jen pro pomocné účely a krátkodobá provizória. Díky papírové nosné vložce vytváří boule. Není vhodný do hydroizolačních skladeb v kombinaci s dalšími asfaltovými pásy.

Možné využití pro pomocné účely: separační pás např. pro oddělení tepelné izolace od betonu, ochrana proti zemní a vzdušné vlhkosti, podkladní pás pro skladování, ochrana proti vzdušné vlhkosti pod svislé stěny (ČSN EN 13859-2: 2014) apod.

R 330H, R 333H (tzv. "pískovaná lepenka")

Charakteristika a použití hydroizolačního pásu podle evropských norem EN:

Asfaltový pás typu R s nasákavou nosnou vložku, s nižší pevností opatřený krycí vrstvou asfaltu (do 1 mm) a jemnozrným minerálním posypem. Je určený především pro provizorní zakrytí střech (volná pokládka a přibíjení lepenkovými hřebíky) a jako pojistný pás pod krytiny. Lze ho využít i jako ochranu proti vzdušné vlhkosti pod svislé stěny (ČSN EN 13859-2) a podkladní pás do stěnových konstrukcí proti zemní vlhkosti.

Nezaměňovat s podkladními pásy se skelnou rohoží typu R13, V13.

R13 (Bitagit), V13

Asfaltový pás typu R s nosnou vložku z nenasákavé skelné rohože, opatřený jemnozrnným minerálním posypem. Je určený především pro podkladní a pojistné pásy skladeb střech. Perforované provedení PER V13 je určeno pro separační vrstvy.

Oxidované asfaltové pásy

Na trhu jsou nabízeny asfaltové pásy pod různými názvy, proto se pro jejich identifikaci orientujeme podle uvedeného značení (zpravidla podle TP SVAP). Například pás V60 S35 označuje pás s polyesterovou nosnou vložku s gramáží 60 g a tloušťkou 3,5 mm, pás G200 S 40 má skelnou nosnou vložku 200 g a tloušťku 4 mm. Použitá nosná vložka a tloušťka pásu určuje jeho pevnost. Proto je nutné při výběru asfaltového pásu sledovat zejména výše uvedené hodnoty. V následujícím výčtu uvádíme výběr z vyráběných variant gramáží a tlouštěk výrobků.

IPA 400 H

První z natavitelných pásů, v minulosti často používaný v souvrství. Nevýhodou je papírová nosná vložka, která byla častým zdrojem poruch asfaltových souvrství pro svou nasákavost a malou pevnost, která nedosahuje předepsaných hodnot dnešních asfaltových pásů. V současnosti se přestává vyrábět a nahrazuje se kvalitnějšími oxidovanými pásy.

V60 S35, V60 S40 (Bitagit)

Podkladní pás typu S (svařitelný) s vložkou se skelné rohože 60 g. Používá se jako podkladní pás, jednovrstvá izolace a ochrana stavby proti zemní vlhlkosti.

V60 S40 Al (Bitagit RADON)

Asfaltový pás s hliníkovou nosnou vložkou pro použití jako parotěsná zábrana a radonová ochrana spodní stavby.

G200 S40 (Sklobit)

Asfaltový natavitelný pás s vložkou ze skelné tkaniny 200 g, čímž se dosahuje vysoké pevnosti. Používá se jako podkladní pás vícevrstvých střešních skladeb a ochrana spodní stavby.

Modifikované asfaltové pásy

Na našem trhu převažuje prodej pásů s modifikací SBS. Pro izolace spodní stavby se vyrábějí tzv. pásy podkladní (bez posypu), podle výrobců označované např. Paraelast, Elastek mineral, Glastek mineral, Elastodek mineral, Poly-elast, Polyglass. Modifikované pásy jsou nabízeny v tloušťkách 4 a 5 mm, v gramáži nosných vložek od 180 do 250 g. Z nich uvádíme např.:

PVS40

Univerzální asfaltový pas typu S (svařitelný) s vysokou pevností, modifikovaný elastomery (kaučukem typu SBS) určený pro nejnáročnější hydroizolační aplikace:

Pro nadzemní základy jako jednovrstvá a pro spodní stavby vícevrstvá hydroizolace (ČSN EN 13969 typ T) i jako protiradonová zábrana jednovrstvá pro střední kategorii rizika nebo dvouvrstvá většinou v kombinaci s odvětráním podloží pro vysokou kategorii rizika (ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží: 2006).

Speciální modifikované asfaltové pásy

V rámci zvyšujících se nároků na provádění hydroizolací začali výrobci modifikovaných asfaltových pásů vyrábět i speciálně upravené pásy pro konkrétní souvrství a náročné aplikace. Jedná se především o asfaltové pásy

  • samolepivé – v provedení stick, pro urychlení aplikace a tam, kde nelze provést aplikaci pásu natavením plamenem (dřevěné bednění, polystyren);

  • s integrovanými therm pruhy – pásy jsou ze spodní strany opatřeny therm pruhy, které umožňují mikroventilaci a odvádějí parciální tlak páry z konstrukce (zamezují případnému vzniku boulí);

  • protipožární – provedení tzv. FIRE, s vyšší požární odolností jako součást skladeb izolace se zvýšeným požárním rizikem. Do pásů je při výrobě přidána speciální směs proti hoření a stékání.

Asfaltová lepidla

Obdobně jako u asfaltových pásů i zde uvádíme pouze výběr z používaných přípravků.

Asfaltové lepidlo MOAT (modifikovaný asfaltový tmel) je zahuštěný vysoce modifikovaný asfaltový lak s organickým rozpouštědlem (proto není vhodný pro lepení polystyrenu). Použitelný je pro asfaltové, silikátové a kovové podklady.

Podklad pro použití lepidla musí být dostatečně rovný (nerovnost maximálně 10 mm/m), soudržný a bezprašný (u silikátových konstrukcí penetrace asfaltovým lakem). Lepidlo třeba zpracovat při teplotách vyšších než +5 °C. Spotřeba cca 800 g/m2.

Pro lepení izolačních materiálů lze používat přímo oxidované asfalty AOSI (asfalt oxidovaný stavebně izolační). Tyto asfalty se zpracovávají při teplotě 130 až 170 °C. Tento způsob lepení klade nejmenší nároky na dodržení technologie (nerovnost podkladu, povětrnostní podmínky, spotřeba apod.). Jedná se i o poměrně ekonomicky výhodný způsob lepení. Podklady pro lepení AOSI musí být penetrovány asfaltovým lakem. Průměrná spotřeba AOSI je cca 2 kg/m2.

Lepidla na bázi PUR jsou jednokomponentní lepidla bez rozpouštědel, odolná proti vlhkosti, elastická. Jsou jednoduše zpracovatelná s teplotní odolností –40 °C až +100 °C.

Podklad pro lepení musí být rovný, zbavený prachu a mastnot. Doba zpracování je 10 – 15 min. Teplota při zpracování nesmí klesnout pod +5 °C. Spotřeba lepidla je cca 125 g/m2(při 3 až 4 proužcích na m2). Doba vytvrzení je 1 až 3 hodiny v závislosti na teplotě a vlhkosti.

Epoxidová lepidla představují bezrozpouštědlový, nepigmentovaný dvousložkový systém na bázi tekutých epoxidů s formulovaným aminovým tvrdidlem. Hmota se nanáší stěrkou a válečkem. Povrch před aplikací musí být suchý a čistý, zbavený prachových částic.

Použití je pro základní nátěry a stěrky pod asfaltové povlaky. Povrch upravený tímto materiálem je odolný vůči teplotě v rozmezí –30 až + 100 °C, což umožňuje bezrizikové natavování izolačních pásů plamenem.

Penetrační materiály

Asfaltový penetrační lak ALP je elastická bitumenová hmota mírně modifikovaná syntetickým kaučukem. Obsahuje chemické přísady umožňující hlubokou penetraci a použití u mírně vlhkých podkladů. Je schopen nivelovat mikrotrhliny v podkladu. Nátěr je odolný vůči vodě, slabým kyselinám a zásadám.

Používá se k napouštění suchých a zhruba očištěných cementobetonových nebo omítkových podkladů pod asfaltové izolace. Slouží k vytvoření spojovacího můstku mezi silikátovým nebo asfaltovým podkladem a novou hydroizolační,

či ochrannou vrstvou nátěru. Spotřeba 0,3 až 0,4 kg/m2. Asfaltové penetrační emulze jsou za studena zpracovatelné přípravky použitelné na beton, kov, zdivo, omítku a jiné podklady. Zvyšují přilnavost izolace k podkladu. Spotřeba je cca 0,1 až 0,4 kg/m2 dle podkladu.

Pomocné materiály pro hydroizolace

Jedná se o doplňkové prvky izolačního systému, jejichž užití napomáhá vytvoření dokonalé těsnosti izolační konstrukce i v jednotlivých detailech. Tyto prvky zahrnují soubor materiálů, sloužících především k zajištění styku izolace s ostatními prvky stavby (kotvící úchytné prvky, separační a ochranné materiály). Mezi tyto materiály patří rovněž geotextílie a profilované fólie používané jako ochranné separační, drenážní nebo odvětrávací vrstvy.

PROVÁDĚNÍ POVLAKOVÝCH IZOLACÍ

Výslednou kvalitu a funkci hydroizolačního systému ovlivňuje ve fázi přípravy dobře navržený projekt a ve fázi provádění realizační firma. Vzhledem k tomu, že dnešní výrobní technologie materiálů pro hydroizolace jsou na vysoké

úrovni, není ve většině případů případné selhání hydroizolačního systému zaviněno nekvalitním materiálem, ale nevyhovujícím návrhem nebo nekvalitním provedením.

Technologie provádění

V případě hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů se provádí pokládka na vodorovných plochách plnoplošným natavením nebo volným položením. Na svislých konstrukcích se pás pokládá zdola nahoru. V technologické přestávce před napojením svislé hydroizolace na vodorovnou je nutné chránit plochu spodního pásu proti znečištění (vč. části pro napojení svislé izolace

– toto místo bývá častým zdrojem poruch hydroizolace spodních staveb).

Realizaci je nutné provádět s maximální pečlivostí, dodržovat předepsané technologické postupy, nepoužívat nesystémové, příp. nekvalitní materiály a konstrukční prvky (neodpovídající požadovanému typu ochrany), detaily provádět dle projektu a s maximální pečlivostí.

Při hydroizolaci spodních staveb je velmi důležitá koordinace jednotlivých stavebních prací, kontrola podkladních ploch, kontrola kvality povrchů a průběžná kontrola kvality montáže hydroizolací včetně detailů. Z technologického hlediska je třeba volit postup výstavby tak, aby etapové spoje, zpětné spoje, hydroizolace v oblasti dilatací a u dalších detailů bylo možné řádně provést a spojit (svařit). Pečlivé provádění ochrany hydroizolace v průběhu realizace stavby je základní podmínkou pro vybudování dlouhodobě spolehlivé vodotěsné izolace spodní stavby.

Podmínky provádění

Hydroizolace z asfaltových pásů by se neměly provádět při teplotách nižších než doporučených, za deště, sněhu, námrazy nebo při silném větru. Teplota vzduchu, pásu i podkladu pro natavování pásů by neměla klesnout pod +5 °C. V případě aplikace samolepicího pásu by minimální teplota vzduchu, pásu i podkladu neměla klesnout pod +10 °C. Při nižších teplotách je nutné vždy v jednom denním záběru provést celou hydroizolační vrstvu včetně navaření vrchního asfaltového pásu.

Doporučené minimální teploty vzduchu, pásu a podkladu při zpracování asfaltových pásů jsou pro pásy

  • modifikované natavované +5°C. (Minimální teplota je stanovena s ohledem na mezní podmínky pro kvalitní práci izolatérů, pás je teoreticky zpracovatelný i za nižších teplot).

  • modifikované samolepicí +10 °C

  • oxidované +10 °C (V případě nutnosti zpracovat oxidované pásy za teplot od +5 do +10°C se doporučuje role pásu skladovat ve vytápěné místnosti až do pokládky).

Modifikované asfaltové pásy jsou ohebné i při teplotách kolem –25 °C. Problémem zpracování je lidský faktor a teplota okolních konstrukcí. Při vhodném a promyšleném "ohřívání" okolních konstrukcí a lidí lze s modifikovanými pásy pracovat i za teplot nižších než doporučených.

Při pokládce asfaltových pásů při vysokých teplotách vzduchu měkne asfaltová vrstva a vzrůstá riziko poškození povrchu pásu (např. stoupnutím na pás). Při vysokých teplotách navíc hrozí riziko zabudování nedovoleného napětí do asfaltového pásu z důvodu jeho délkové teplotní roztažnosti. Pro-to se doporučuje pokládat pásy jen do povrchové teploty pásu asi 50 °C (tj. při venkovní teplotě asi 25 °C ve stínu).

Při rozpočtování hydroizolací realizovaných v chladném období je třeba počítat s vyšší spotřebou plynu do hořáků, zvýšením pracnosti a tedy zpomalením pokládky. Pokud jsou požadavky na lhůty výstavby takové, že nelze dodržet předepsané minimální teploty, je nutné realizovat pomocná opatření v podobě vytápěných provizorních přístřešků, stanů apod.

PODKLAD PRO HYDROIZOLACI

Nosný podklad povlakové hydroizolace na vodorovných a šikmých plochách se navrhuje zpravidla z betonu C 8/10 min. tloušťky 80 mm. Pokud základovou půdu tvoří propustná zemina, klade se podkladní beton přímo na ni. V případě nepropustné zeminy se pod podklad provede drenážní vrstva ze štěrkopísku tloušťky min. 200 mm, kterou je vhodné od podkladu oddělit separační vrstvou (např. geotextilií, fólií apod.).

Vertikální výškové stupně se řeší tzv. přechodovými klíny o sklonu max. 45°. Na přechodových klínech se hydroizolace po 2,5 m stabilizuje stupni o protisklonu 1 : 10 a šířce min. 300 mm.

Obr. č. 1: Řešení podkladu hydroizolace v různých úrovních

Betonový podklad musí být rovný (max. úchylka 5 mm na 2 m). Nesmí být přerušen výstupky, zlomy, dutinami apod. Před kladením hydroizolace nesmí být vlhký. V koutech a na hranách musí být zaoblen pro izolace podlah v místnostech poloměrem 20 až 30 mm, pro ostatní izolace 40 až 50 mm. Povrch musí být penetrován (např. asfaltovým lakem, spotřeba cca 0,3 – 0,4 kg/m2).

Podkladní betony by měly být provedeny v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí či rozptýlenou výztuží. V případě různě stlačitelných a různě ulehlých zemin se doporučuje okraje v šířce 800 mm zesílit na tloušťku 200 mm. Podklad se zesiluje rovněž v místech dilatačních spár. Povrch podkladního betonu je třeba (podle jeho stavu) vyrovnat cementovým potěrem tl. 20 mm. Je -li nutno pod podkladní betony umístit drenážní vrstvu, musí být odvětrána do exteriéru.

Pevnost betonu by měla odpovídat třídě C 8/10 dle ČSN EN 206 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda: 2014, pevnost cementové malty pro potěr by měla odpovídat označení MCP–10 podle ČSN EN 998-1 ed. 2 Specifikace malt pro zdivo – Část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky. (Taková malta se např. namíchá z portlandského cementu a kameniva frakce 0 – 4, při poměru míšení cement: kamenivo = 1 : 3 hmotnostně).

Polystyren bez povrchové úpravy je vhodný jako podklad pro mechanicky kotvené nebo samolepicí asfaltové pásy. Pokud má polystyren tvořit podklad pod hydroizolační vrstvu z natavovaných asfaltových pásů, musí být předem opatřen nakašírovaným asfaltovým pásem. V případě montáže hydroizolační vrstvy mechanicky kotvené (např. z jednoho mechanicky kotveného asfaltového pásu a na něj celoplošně nataveného pásu), je nutné povrch EPS chránit před plamenem hořáku při svařování přesahů asfaltového pásu v celé ploše. K tomu je vhodné použít např. asfaltový pás typu R13 pokládaný v celé ploše, nebo alespoň v pruzích pod svařovanými spoji. EPS desky lze použít jako podklad i pro samolepicí asfaltové pásy.

Desky z polyisokyanurátu (PIR) jsou vhodné jako podklad pro jednovrstvé mechanicky kotvené hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů nebo pro hydroizolaci ze dvou asfaltových pásů, kde je mechanicky kotvený podkladní pás a celoplošně natavený vrchní asfaltový pás. Desky jako podkladní vrstva musí být vždy samostatně fixovány (nejčastěji mechanickým kotvením). Tepelně-izolační desky z minerálních vláken mohou sloužit jako podklad pro mechanicky kotvené asfaltové pásy.

Přejímka podkladu

Podklady pro izolaci musí být dohotoveny s takovým časovým předstihem, aby byly dostatečně vyzrálé a kvalitou povrchu odpovídaly předepsaným požadavkům. Musí být osazena případná prostupující tělesa (ochranné průchodky atd.), spojovací a dilatační prvky, k nimž se bude izolace připojovat. Průchodky a další prvky musí být vytvořeny z vhodných materiálů, aby nesnižovaly životnost izolační bariéry. Svou konstrukcí musí odpovídat použitému druhu izolačního materiálu, stavební konstrukci a způsobu napojení.

Rovinnost podkladů hydroizolačních povlaků se pokládá za vyhovující, nečiní-li odchylka od úsečky spojující 2 m

Nahrávám...
Nahrávám...