Investiční výstavba - územní řízení

3.8.7

Investiční výstavba - územní řízení

Ing. Arch. Hana Krupníková

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, zejména ve znění věcné novely č. 152/2023 Sb. (dále v textu nový stavební zákon) koncept územního a následného stavebního řízení změnil. Nově je zavedeno pouze jedno řízení o povolení záměru, jehož výsledkem je (v případě, že nedojde k zamítnutí žádosti nebo zastavení řízení) povolení záměru. V řízení o povolení záměru se rozhoduje také o nestavebních záměrech, jako je změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, nový stavební zákon neřeší.

 NahoruZměna využití území

Novinkou je, že povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Obdobně se použije postup pro zrychlené řízení (§ 212 nového stavebního zákona), tzn., že stavebník doloží souhlasy všech účastníků řízení, obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán, nejde o záměr EIA, nepožaduje se povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a jsou splněny požadavky dané stavebním zákonem (§ 193 nového stavebního zákona). Oproti současné právní úpravě budou nově povolení změny využití území vyžadovat všechny záměry v evropsky významné lokalitě, ptačí oblasti a chráněném ložiskovém území.

 NahoruDělení nebo scelování pozemků

V řízení o dělení nebo scelování pozemků se nově nebude posuzovat soulad záměru s územně plánovací dokumentací, územními opatřeními, vymezením zastavěného území a cíli a úkoly územního plánování, přičemž podle současně platné právní úpravy se pro záměry v zastavěném nebo zastavitelném území nebo v případě pozemkových úprav v nezastavěném území vydává závazné stanovisko úřadu územního plánování podle § 96b zákona č.…