Investiční výstavba - ochrana zemědělského půdního fondu

3.8.12

Investiční výstavba – ochrana zemědělského půdního fondu

JUDr. Irena Novotná

 NahoruPrávní úprava

Ochrana zemědělského původního fondu je upravena:

• Zákonem č. 334/1992 Sb., v platném znění, Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu.

• Vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, v platném znění.

• Nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, v platném znění.

 NahoruZákladní povinnosti při ochraně ZPF

V ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění, je důležité ustanovení, které ukládá vlastníkům a nájemcům povinnost hospodařit na zemědělském půdním fondu tak, aby neznečišťovali půdu a tím i potravní řetězce a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organizmů. Jsou-li pro to závažné, a zákon dále upravuje svým ustanovením důvody, mohou orgány ochrany ZPF uložit odstranění zjištěných závad, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami nesmí být používán pro výrobu zemědělských produktů vstupujících do potravního řetězce.

 NahoruProjednání s dotčenými orgány

Ve všech případech platí, že všechna rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, jimiž má být dotčen zemědělský půdní fond, musí být projednána orgány ochrany ZPF a opatřena jejich souhlasem. Při stavebních činnostech, což platí zejména pro investory, je třeba skrývat odděleně kulturní vrstvu půdy a postarat se o její hospodárné využití, práce provádět především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést plochy do původního stavu.

 NahoruOdnětí půdy ze ZPF při investorské činnosti

K odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF. Půdu lze odejmout dočasně nebo trvale. Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinen zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy tohoto zákona. Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí SFŽP.

 NahoruPojem zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond je podle zákona tvořen pozemky, které jsou zemědělsky obhospodařované.

Tedy je tvořen zemědělskou půdou, za kterou jsou považovány:

• orná půda,

• chmelnice,

• vinice,

• zahrady,

• ovocné sady,

• louky,

• pastviny,

ale také půdou, která má být zemědělsky obhospodařována, ale dočasně není. Jde o půdu dočasně neobdělávanou.

Do zemědělského půdního fondu dále náleží též:

• rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže,

• nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako:

  • polní cesty,

  • pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy,

  • závlahové vodní nádrže,

  • odvodňovací příkopy,

  • hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou,

  • ochranné terasy proti erozi apod.

 NahoruOrgán ochrany zemědělského půdního fondu

V pochybnostech, zda náleží nemovitosti a zařízení na nich do zemědělského půdního fondu, rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu.

ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ KULTURY ZEMĚDĚLSKÉ A NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

 NahoruZměna kultury

Na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území podle § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., na návrh vlastníka pozemku, popřípadě na návrh nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka může být provedena přeměna nezemědělské půdy na půdu zemědělskou. Zákon v této souvislosti však klade podmínku, že změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ale změna kultury nemusí být jen z podnětu vlastníka. Zákon opravňuje orgány ochrany ZPF, v případě ochrany životního prostředí, že může vlastníku nebo nájemci zemědělské půdy uložit změnu kultury. V souvislosti s Rozhodnutím o uložení změny kultury zemědělské půdy má vlastník nebo nájemce právo na úhradu vzniklých nákladů za vyrovnání ztrát, které touto změnou nastaly vlastníku nebo nájemci. Zákon též stanoví, že na úhradu nákladů souvisejících s Rozhodnutím mohou být použity prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky.

 NahoruZásady hospodaření na zemědělském půdním fondu

Vlastníci nebo nájemci pozemků jsou svým způsobem hospodaření na zemědělském půdním fondu vázáni zákonem, který jim ukládá, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organizmů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu vykonávají kontrolní a dozorovou činnost, a proto zákon ukládá vlastníkům nebo nájemcům povinnost, totiž umožnit těmto orgánům vstup na pozemky. Pokud orgány ochrany zemědělského půdního fondu zjistí závady při nakládání se zemědělkou půdou, zákon je opravňuje rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce. Tyto orgány mohou také rozhodnout o uložení odstranění zjištěných závad. Ukládaná opatření musí být však předem projednána s vlastníky nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu. Vlastník nebo nájemce může požádat Státní fond životního prostředí o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekologických důsledků, pokud nezavinil závady, které zjistily příslušné orgány.

 NahoruZásady ochrany ZPF

Především platí podle zákona, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu. Jde zejména o nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, je nutno zejména:

1. co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,

2. odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu,
3. při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
4. po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.

Ochrana zemědělského půdního fondu – při územně plánovací činnosti

Pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou povinni řídit se zásadami ochrany ZPF podle ustanovení § 4 zákona. To znamená, že jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

 NahoruStanoviska orgánů

Stanoviska orgánů

Orgány ochrany ZPF k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany ZPF uplatňují stanoviska. ?zemní rozhodnutí nebo územní souhlas, kterým má být dotčen zemědělský půdní fond, vydává stavební úřad na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je závazným stanoviskem podle správního řádu.

Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů

A také fyzické a právnické osoby oprávněné k těžbě nerostů podle zákona o hornické činnosti jsou povinny se řídit už při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, stanovenými zákonem v § 4. Zákon jim ukládá povinnost navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

 NahoruSchválení

Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

 NahoruPři zpracování zadání staveb

Zákon ukládá investorům při zpracování zadání staveb, aby se řídili zásadami ochrany zemědělkého půdního fondu podle ustanovení § 4 zákona a navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné, je třeba navrhovat umístění stavby v alternativách.

 NahoruSouhlas

Návrh na schválení zadání stavby, v němž se předpokládá odnětí zemědělského půdního fondu, musí být doložen souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, a to s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba. Také v případě návrhu tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, který se zpracovává v etapě před zpracováním zadání těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a opatřen jejich souhlasem.

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

Také při těchto činnostech se musí právnické a fyzické osoby řídit ustanovením § 4 zákona, kde jsou stanoveny zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Přitom jim zákon ukládá následující povinnosti:

1. skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin,

2. ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
3. provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
4. provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,

5. učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

 NahoruDalší povinnosti a opatření

Také při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé…