6.4.1.1
Funkční požadavky norem a právních předpisů na hydroizolace
Ing. Bohumír Číhal
Historie
Všechny normy z oboru hydroizolací měly u nás vždy těsnou návaznost na německé DIN. Bylo to hlavně proto, že vlastníky firem na výrobu dehtů, asfaltů a lepenek byly většinou německé společnosti, a také, že podmínky ve stavebnictví byly u nás vždy obdobné jako v sousedním Německu. Tento stav přetrvává dodnes a základem většiny zkušebních i technologických norem, jsou stále německé DIN, které v Německu mají velkou tradici.
Ze kterých našich dokumentů vycházejí současné předpisy? Z nejstarších období to byly pouze předmětové normy. ČSN 1177 Krytinové lepenky: 1944, obsahovala i základní zkušební metody. K našim nejstarším předmětovým normám patřila též ČSN 50 3602 Zkoušení krytinových a izolačních materiálů v rolích: 1967, dodnes platná a používaná. Již ucelenou normou pro hydroizolace staveb byla velmi dobře zpracovaná ON 73 0550 Izolace proti vodě (Hydroizolace): 1970, která se stala základem mnoha dalších ustanovení a názvosloví, přestože byla zaměřena na hydroizolace v podzemí (norma byla účinná od 1. 1. 1972, nahradila ČSN 73 0550: 1960). Tato norma přispěla například k ustálení základního názvosloví pro druhy hydrofyzikálního zatížení, hydroizolační hmoty. Konstrukce hydroizolací byly rozděleny na hydroizolační technologie, tj. na definice vrstev a na definice konstrukčních úprav (podklady, stěny, vany aj.). Norma rozlišovala vodu podzemní a vodu podpovrchovou, suspenze a emulze, asfaltované lepenky a asfaltové/vané pásy izolační, definovala hydroizolační soustavu, hydroizolační povlak, izolační vrstvu (izolační vložka spolu s příslušným nátěrem izolační hmoty, jednotlivý izolační pás nebo fólie v izolačním povlaku) a další detaily.
Konstrukční principy byly definovány tak dokonale, že by mohly téměř beze změny platit i dnes. Norma již správně neuváděla tzv. aktivní sevření hydroizolace, které přesto v povědomí odborníků strašilo ještě dalších dvacet let.
O něco později vznikly další normy pro spodní stavbu, ON 73 0606 Izolace asfaltové: 1986 (měla některá stále aktuální ustanovení) a ON 73 0607 Izolace z měkčeného polyvinylchloridu a pryží: 1986, na které se dodnes řada znalců odvolává. Z té doby pochází i rozdělování izolací na tři kategorie podle působení vody, které se uchovalo ještě v ČSN 73 0600 z roku 1994 a mělo praktický význam.
Po dlouhotrvajícím řízení, kdy se v komisi a široké veřejnosti diskutovalo o podobě budoucí základní normy, vyšla v roce 1994 ČSN 73 0600, která je pokračováním ON 73 0606: 1986. Částečnou předlohou se stala DIN 18195, ve znění ze roku 1983.
Současné znění ČSN P 73 0600: 2000 je v platnosti více než třináct let a počítá se proto s revizí, se kterou zpracovatelé postupně seznamují technickou veřejnost (např. ČSN P 73 0600 – revize 2010).
Platné normy
Funkční požadavky na hydroizolaci ve spodní stavbě vyplývají z obecně platných předpisů a technických norem, k nimž dále přistupují zejména normy, zabývající se speciálně hydroizolací (uvádíme s výjimkou izolací střech):
-
ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení: 2000. Tato norma stanoví zásady pro navrhování ochrany staveb, chráněného nebo vnitřního prostředí objektů proti nežádoucímu působení vody. Po úvodních odstavcích uvádí část 3 základní hydroizolační názvosloví, na které navazuje výčet přímých a nepřímých hydroizolačních principů. Klíčová část 5 je věnována navrhování hydroizolací staveb z hlediska hydrofyzikální expozice, mechanického a korozního namáhání a z hlediska spolehlivosti hydroizolací a jejich trvanlivosti. jsou stanoveny požadavky na projekt hydroizolací staveb. Norma obsahuje čtyři informativní přílohy:
-
v příloze A jsou uvedeny definice vod a prostředí;
-
v příloze B je rozčleněna hydrofyzikální expozice staveb včetně charakteristik působení,
-
příloha C uvádí mechanické a korozní namáhání hydroizolací;
-
příloha D je věnována navrhování drenáže podzemí budov.
Norma vydaná k ověření se ukázala jako velmi potřebná, obsahující mnoho kvalitních informací potřebných k návrhu hydroizolací. Připravují se revize, které lze získat v návrhové podobě. Součástí revize má být úprava struktury normy a její doplnění.
-
ČSN 73 0605-1 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Požadavky na použití asfaltových pásů: 2014. Účinnost od 1. 7. 2014. Norma stanovuje technické požadavky na asfaltové pásy, vyrobené podle evropských harmonizovaných norem ČSN EN 13707 (727601) Hydroizolační pásy a fólie – Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech – Definice a charakteristiky: 2014, ČSN EN 13969 (727602) Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě – Definice a charakteristiky: 2005 a ČSN EN 13970 (727603) Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany – Definice a charakteristiky: 2005, určené pro zabudování do staveb v podmínkách České republiky a platí pro potřeby navrhování a provádění staveb podle zvláštních předpisů.
-
ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení: 2000. Tato norma platí pro navrhování ochrany staveb proti nežádoucímu působení vody pomocí povlakových hydroizolací. V názvosloví jsou definovány hydroizolační materiály použitelné k uvedenému účelu (různé báze nátěrových, stěrkových a stříkaných hmot, asfaltových a fóliových pásů). Vymezeny jsou aktivní a pasivní kontrolní systémy povlakových hydroizolací. Stěžejní kapitola, věnovaná navrhování povlakových hydroizolací staveb, úvodem stanoví všeobecné zásady návrhu, poté je věnována pozornost průzkumu s odkazem na přílohu A normy, použitelným hydroizolačním výrobkům s odkazem na příklady možných složení povlaků v příloze C normy. Podrobně je uveden problém mechanického namáhání povlaků (zejména tlakem, pohyby podkladu i pohyby vlastních povlaků či jejich ochranných vrstev s rozvedením do konstrukčních zásad návrhu). Část věnovaná spolehlivosti povlakových hydroizolací vyúsťuje v konstrukční principy návrhu (pojistné systémy, kontrolní systémy funkce, kombinace s vodotěsnými betony, sanační systémy, úpravy dilatací, kontrola) s upozorněním na faktory ovlivňující spolehlivost (v příloze D normy). Trvanlivost povlaků je rozvedena v příloze E.
-
ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb – Sanace vlhkého zdiva – Základní ustanovení: 2000. Norma stanoví zásady pro navrhování, provádění, průzkum, kontrolu a údržbu sanačních systémů ve vlhkém cihelném, smíšeném a kamenném zdivu, jehož zvýšená vlhkost je vyvolána působením zemní vlhkosti, vody prosakující, srážkové, povrchové i kondenzované. Týká se staveb, u kterých izolace proti vodě již neplní svoji funkci, příp. na nichž nebyly v minulosti správně řešeny či vůbec provedeny.
Norma uvádí názvosloví užívané v sanační technice. Ve všeobecné části vymezuje klasifikaci vlhkosti zdiva (s odkazem na přílohu A normy) a klasifikaci salinity zdiva (příloha B normy). Stanoví cíle sanace vlhkého zdivaa a definuje přímé metody sanace bránící šíření vlhkosti konstrukcí, bránící vnikání vlhkosti do konstrukcí nebo vnitřního prostředí, popř. bránící úniku vlhkosti z konstrukcí a nepřímé metody sanace snižující hydrofyzikální namáhání konstrukcí. Uvedeny jsou i doplňkové metody sanace.
Norma podává popis mechanických, chemických, elektroosmotických a vzduchoizolačních metod a také metod doplňkových,včetně provádění sanačních metod. Významná pozornost je věnována průzkumu staveb včetně obsahu protokolu o průzkumu. Norma také vymezuje obsah projektu sanace vlhkého zdiva a kontrolu jakosti a účinnosti provedených sanačních prací. Vymezeny jsou i podmínky pro užívání sanačních systémů.
-
ČSN EN 13969 (727602) Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě – Definice a charakteristiky: 2005. Změna A1 3.07t. Norma specifikuje definice a charakteristiky vyztužených asfaltových pásů, které jsou určeny do izolací staveb proti zemní vlhkosti a tlakové vodě. Specifikuje požadavky, zkušební metody a hodnocení shody výrobků s požadavky normy.
-
ČSN EN 13970 (727603) Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové parozábrany – Definice a…
